16 C 41/2019-395 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Dle žalobních tvrzení byla dne 1. 11. 2017 kontrolou [číslo] pracovníky [právnická osoba] zmocněnými žalobkyní k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a dalším souvisejícím úkonům zjištěn neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy na adrese [adresa žalovaného]. Vzhledem k tomu, že elektroměrový rozvaděč byl umístěn na veřejně nepřístupném místě, bylo jeho zpřístupnění zajištěno prostřednictvím Policie ČR, a bylo zdokumentováno neoprávněné napojení. Z důvodu porušení hlavního domovního vedení byl demontován elektroměr [číslo] se stavem 1 924 kWh. Oznámení o výsledku kontroly odběrného místa spolu s poučením bylo vloženo do poštovní schránky žalovaného. Při stanovení náhrady škody bylo postupováno v souladu s ustanovením § 51 odst. 3 energetického zákona a s ustanovením § 9 odst. 1 vyhlášky č. 82/2011 Sb. V případech, kdy nelze zjistit množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny dle ustanovení § 9 odst. 1 vyhlášky, množství neoprávněně odebrané elektřiny pro stanovení výše náhrady škody se stanoví výpočtem dle ustanovení § 9 odst. 3 až 8 vyhlášky. V tomto případě je náhrada škody vypočtena dle § 9 odst. 1 vyhlášky. Neoprávněný odběr probíhal po dobu 107 dnů, a to od 7. 7. 2017 do dne zjištění neoprávněného odběru dne 1. 11. 2017. Celková spotřeba elektřiny žalovaného činila 40 983,140 kWh. Takto vysoká spotřeba je způsobena tím, že na daném místě byla pěstírna konopí. Spotřeba je vypočtena dle znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Žalobkyni tak vznikla škoda ve výši 224 400,38 Kč. Dle § 9 odst. 12 vyhlášky č. 82/2011 Sb., má provozovatel distribuční soustavy právo na úhradu nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru, jeho přerušení, přezkoušení měřícího zařízení a případné znalecké posudky. Náklady byly vyčísleny dle ceníku dodavatelské společnosti platného ke dni zjištění neoprávněného odběru, činí 15 373,05 Kč a žalobkyní byly uhrazeny na základě příslušné faktury. Žalobkyně dne 24. 4. 2018 vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky vystavením faktury [číslo] která byla žalovanému doručena, ale žalovaný na ni nikterak nereagoval. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka, na kterou však nereagoval. Žalobkyně se tak obrátila se svým požadavkem na soud. Vedle částky 239 773,43 Kč požadovala po žalovaném i zákonný úrok z prodlení z této částky od 16. 5. 2018 do zaplacení. 2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil, když namítal, že škodu nezpůsobil žalovaný, ale pan [jméno] [příjmení], [datum narození]. 3. Ve věci bylo již dvakrát rozhodnuto soudem I. stupně s tím, že v obou případech byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen a věc vrácena k dalším řízení a rozhodnutí. Ve svém rozhodnutí odvolací soud odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu (23 Cdo 425/2021 ze dne 22. 3. 2021), kde bylo uzavřeno, že odpovědnost za škodu vzniklou neoprávněným odběrem elektřiny ve smyslu § 51 energetického zákona je odpovědností objektivní založenou na odpovědnosti zákazníka za udržování odběrného elektrického zařízení ve stavu odpovídajícím právním předpisům a technickým normám. Obdobně v rozsudku sp. zn. 25 Cdo 2412/2009 ze dne 30. 8. 2011 Nejvyšší soud, když přezkoumával závěry nižších soudů, které ve skutkově obdobné věci uzavřely, že je nerozhodné, kdo zavinil neoprávněný odběr, protože odpovědnost je v energetickém zákoně koncipovaná jako odpovědnost objektivní, uzavřel, že z ustanovení § 51 odst. 1 energetického zákona ve spojení s ustanovením § 28 odst. 2 písm. e/ téhož zákona je zřejmé, že péče o řádný technický stav měřicího zařízení je zákonem svěřena odběrateli. Dále shrnul, že žalovaný, který byl odvolacím soudem vyslechnut, sám uvedl, že krátce poté, co v daném odběrném místě uzavřel smlouvu o odběru elektrické energie, umožnil užívání nemovitosti třetí osobě, aniž by se jakkoli zajímal, jakým způsobem tato osoba nemovitost fakticky užívá, s touto osobou neměl uzavřenu žádnou písemnou smlouvu, ačkoli ji prakticky vůbec neznal, a ani se blíže nezajímal o její totožnost (která se ukázala jako falešná). Pakliže žalovaný umožnil takto lehkomyslně jiné osobě, aby nemovitost jakkoli užívala, je jakožto vlastník nemovitosti a osoba, která měla uzavřenu smlouvu o odběru, objektivně odpovědný za škodu, která žalobci vznikla neoprávněným odběrem elektřiny v daném odběrním místě. I kdyby totiž elektřinu neodebral sám žalovaný (o čemž stále panují pochybnosti, neboť žalovaný tvrdí, že elektřinu odebrala osoba, která se v daném místě dopustila typově naprosto shodné trestné činnosti, jako ve stejné době páchal žalovaný), tak ale přinejmenším svým jednáním umožnil neoprávněný odběr ve prospěch jiných osob. Je tedy možno uzavřít, že žalovaný je odpovědný za škodu, která neoprávněným odběrem žalobkyni vznikla. Současně pak odvolací soud za tohoto závěru uložil soudu prvního stupně, aby provedl dokazování k výši škody způsobené neoprávněným odběrem, neboť tuto žalovaný sporoval a tvrdil, že žalobkyně skutečnou výši škody řádně nevyčíslila. S ohledem na tyto závěry odvolacího soudu pak soud provedl, mimo jiné, dokazování ve smyslu zjištění výše škody způsobené neoprávněným odběrem. 4. Z provedených důkazů pro věc rozhodných soud učinil následující skutková zjištění. 5. Z protokolu datovaného 1. 11. 2017 o kontrole odběrného místa [adresa žalovaného] a oznámení o výsledku kontroly ze dne 1. 11. 2017 bylo zjištěno, že na uvedeném odběrném místě bylo řádnou kontrolou zjištěno naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru elektřiny dle § 51 odst. 2 energetického zákona. Neoprávněným odběrem elektřiny byla způsobena škoda provozovateli distribuční soustavy, kterou je zákazník povinen uhradit včetně nákladů souvisejících s neoprávněným odběrem; Z důvodu porušení hlavního domovního vedení byl demontován elektroměr [číslo] se stavem 1 924 kWh. Oznámení a poučení bylo žalovanému vloženo do poštovní schránky. 6. Z listu vlastnictví [číslo] v [katastrální uzemí] a smlouvy o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě nízkého napětí, že žalovaný je vlastníkem nemovitostí, a to pozemku č.parc.st. [anonymizováno], jeho součástí je stavba – bydlení [adresa], [obec] a současně měl v době neoprávněného odběru žalovaný uzavřenou se žalobkyní platnou smlouvu o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě žalobkyně. 7. Z výpočtu náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, že výpočet byl proveden dle znaleckého posudku s tím, že v rámci tohoto výpočtu je přesně uveden způsob tohoto výpočtu a náhrada škody za neoprávněný odběr dle § 9 odst. 10 vyhl. č. 82/2011 Sb., včetně DPH byl stanoven částkou 224 400,38 Kč, výpočet nákladů za neoprávněný odběr dle § 9 odst. 12 vyhl. č. 82/2011 Sb., včetně DPH pak činil 15 373,05 Kč, včetně DPH ve výši 2 668,05 Kč; celková výše náhrady škody pak činí částku 239 773,43 Kč. V rámci vyúčtování pak jsou uvedeny konkrétní vyúčtované položky. 8. Ze znaleckého posudku [číslo] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a jeho výslechu, že v rámci posudku je přesně popsáno zařízení, tj. elektrické spotřebiče, které byly zajištěny na odběrném místě v ulici [ulice], [obec], a které umožňovaly pěstování konopí indoor způsobem s maximalizací výnosu, resp. přírůstků rostlin. Zajištěné elektrospotřebiče zajišťovaly potřebné mikroklima a dodávaly umělé osvětlení –„ umělý sluneční svit“. Na základě zjištěných údajů při ohledání místa činu a foto a video dokumentace elektrických spotřebičů byla dopočítána denní spotřeba pěstírny. Při výpočtu neoprávněného odběru bylo vycházeno z pěstebního (růstového) cyklu konopí, přičemž celkový neoprávněný denní odběr elektrické energie technologie pěstírny je součtem jednotlivých spotřeb – 383,02 kWh, tj. [číslo] + [číslo] + 0,3 + 58,8 + 35,2=383,02 kWh. K neoprávněnému odběru docházelo od doby instalace elektroměru, tj. 17. 7. 2017 do 1. 11. 2017, tj. 107 dní, a po celou tuto dobu byla provozována pěstírna, spotřeba neoprávněně odebrané elektrické energie k provozu pěstírny tak činí 107x383,02 kWh=40 983,14 kWh. Výpočet denní spotřeby elektrické energie je ve znaleckém posudku podrobně rozveden v článku 2.2, kdy na základě růstového cyklu konopí byla dopočítána denní spotřeba elektrické energie ve výši 383,02 kWh/den. Růstový cyklus konopí je cca 105 dní, na jeden růstový cyklus bylo odebráno 40,217,1 kWh elektrické energie, a pokud budeme předpokládat, že pěstírna byla v provozu od nainstalování elektroměru, tj. 17. 7. 2017 do 1. 11. 2017, tzn. 107 dní, pak je neoprávněně odebraná energie ve výši 40 983,145 kWh. Škoda na elektrické energii způsobená jedním růstovým cyklem byla vyčíslena na 220 205,98 Kč, včetně DPH. Za předpokladu, že od instalace elektroměru docházelo k pěstování konopí, byla celková škoda na elektrické energii 224 400,40 Kč včetně DPH za dobu 107 dní, k této částce je třeba přičíst náklady na odhalení a zamezení neoprávněného odběru, které dle sdělení poškozené společnosti [právnická osoba] dosahovaly výše 15 373,05 Kč včetně DPH, celková škoda pak činí 239 773,45 Kč včetně DPH. Neoprávněné připojení b