103 C 8/2023-126 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 115 615,50 Kč s příslušenstvím, které žalobkyně vymezila jako smluvní úrok z prodlení ve výši 0,03 % denně z částky 115 615,50 Kč od 29. 5. 2020 do zaplacení, dále se domáhala zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 75 Kč (67 Kč za doporučený dopis obsahující předžalobní výzvu a 8 Kč za zaslání předžalobní výzvy datovou schránkou) a jednorázové smluvní pokuty ve výši 15 000 Kč. V průběhu řízení žalobkyně doplnila a upřesnila žalobní tvrzení tak, že uzavřela se žalovaným smlouvu o dílo, v níž se jako zhotovitel zavázala na své náklady a nebezpečí zhotovit pro žalovaného dílo (zpracování dokumentace EIA a její projednání podle zákona 100/2001 Sb.), a žalovaný jako objednatel se zavázal dílo převzít a zaplatit za něj dohodnutou cenu. V bodě 4 smlouvy o dílo včetně jejího dodatku byl dohodnut způsob úhrady ceny díla. V podání ze dne 20. 6. 2023 (čl. 37 spisu) pak žalobkyně tvrdila, že 42 % ceny, tj. 133 770 Kč, již bylo uhrazeno včetně DPH, 28 % ceny, tj. 89 180 Kč, již bylo uhrazeno včetně DPH, a ohledně žalobou nárokované částky dále tvrdila, že 15 % ceny, tj. 47 775 Kč + DPH, mělo být uhrazeno do 30. 4. 2020 nebo vydání rozhodnutí krajského úřadu, avšak uhrazeno nebylo a posledních 15 %, tj. 47 775 Kč + DPH, mělo být uhrazeno do 30. 4. 2020 nebo vydání rozhodnutí krajského úřadu, avšak uhrazeno též nebylo. V podání ze dne 10. 6. 2024 (čl. 108 spisu) pak žalobkyně kromě jiného uvedla, že po konzultaci s daňovým poradcem dnem, kdy nejdéle měla být smlouva finančně plněna, byl den 30. 4. 2020. Žalobkyně čekala, zda jí dojde platba k 30. 4. 2020 podle smlouvy. Když platba nedošla, vystavila daňový doklad s datem uskutečnění plnění dnem, kdy mělo být podle smlouvy nejdéle plněno. Den 30. 4. 2020 byl posledním dnem, kdy mělo být ze strany zhotovitele finančně plněno. Daňový doklad nemohl být vystaven dříve, protože žalobkyně čekala, zda objednatel vypořádá své závazky z jím uzavřené smlouvy v bodě platby za dílo. Objednatel měl k dispozici jako podklad pro platbu smlouvu a teprve, když neplnil ani poslední den své závazky z podstatně porušené smlouvy, byl vystaven daňový doklad s datem uskutečnění plnění poslední den smlouvy. Žalovanému byla daňovým dokladem vyúčtována cena díla, která se skládá z bodu č. 4.3. dodatku smlouvy o dílo ve výši 47 775 Kč a z bodu č. 4.4. dodatku smlouvy o dílo ve výši 47 775 Kč. Celkem tedy 95 550 Kč bez DPH.2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a kromě tvrzení, že pro vady díla nehodlá doplatek ceny díla uhradit, vznesl námitku promlčení práva.3. Žalobkyně připojila k žalobě listiny, z nichž soud zjistil následující skutečnosti:- ze smlouvy o dílo, že dne 20. 12. 2018 byl mezi žalovaným jako objednatelem a žalobkyní jako zhotovitelem uzavřena smlouva o dílo č. 6374-181220-Revitalizace ŽV, jejímž předmětem bylo vypracování projektové dokumentace EIA včetně příloh na revitalizaci živočišné výroby žalovaného (637 kravín , adresa, ); z bodu 7.3 pak vyplývá, že pro případ prodlení objednatele s úhradou ceny díla nebo jeho vyúčtované části, se objednatel zavázal uhradit smluvní pokutu ve výši 0,03 % z celkové dlužné částky za každý započatý kalendářní den prodlení s úhradou závazku a dále v případě nesplnění závazku platby dle čl. 4.2 nejpozději do 10 dnů po stanoveném termínu právo zhotovitele na jednorázovou smluvní pokutu ve výši 15 000 Kč; z bodu 11.4., že tuto smlouvu lze měnit a doplňovat pouze písemným dodatkem odsouhlaseným oběma smluvními stranami,- z dodatku č. 1 výše vedené smlouvy uzavřeného mezi účastníky dne 10. 12. 2019, že podle bodu 3.1 nová cena díla byla stanovena na částku 318 500 Kč; z části 4 označené jako způsob úhrady a platební podmínky, že dílčí úhrada ve výši 42 % ze zvýšené ceny díla bude uhrazena na základě faktury vystavené po podpisu této smlouvy (bod 4.1), že dílčí úhrada 28 % z nové ceny díla spolu s bodem 4. 1. podmínek úhrady (bod 4.2), že dílčí úhrada ve výši 15 % z nové ceny díla na základě vystavené faktury, kterou zhotovitel vystaví spolu s bodem 4.4 podmínek úhrady (bod 4.3) a že dílčí úhrada ve výši 15 % z nové ceny díla bude uhrazena po vydání rozhodnutí na předmět plnění dle této smlouvy příslušným krajským úřadem životního prostředí nebo nejpozději k 30. 4. 2020,- z předávacího protokolu, že dílo bylo předáno dne 11. 12. 2019,- z faktury č. 2200301405 vystavené žalobkyní jako dodavatelem žalovanému jako odběrateli dne 14. 5. 2020, že žalobkyně vyfakturovala žalovanému platby dle bodu 4.3 a 4.4. dodatku předmětné smlouvy o dílo ve výši 115 615,50 Kč včetně DPH se splatností dne 29. 5. 2020.4. Při posouzení a rozhodnutí této věci soud již k dalším důkazům, ať již byly soudem provedeny, nebo účastníky navrženy, nepřihlížel, neboť se vzhledem ke zjištěnému skutkovému stavu a právnímu hodnocení této věci ukázaly být nadbytečné.5. Podle § 609 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit.6. Podle § 610 odst. 1 věta první o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno.7. Podle § 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle odst. 2 tohoto ustanovení právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.8. Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.9. Podle § 513 o. z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.12. Z výše citovaného ustanovení § 619 o. z. vyplývá, že počátek promlčecí lhůty se neváže na dobu splatnosti závazku, nýbrž na okamžik, kdy právo mohlo být objektivně u soudu uplatněno poprvé. Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí ze dne 26. 5. 2010 sp.zn. 33 Cdo 2874/2007 (toto a další níže citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR jsou dostupná na www.nsoud.cz) vyslovil závěr, že dnem, kdy právo mohlo být vykonáno (uplatněno) poprvé, je zásadně den, kdy právo bylo možno odůvodněně vykonat podáním žaloby u soudu, neboli kdy se právo stalo nárokem (actio nata), přičemž není rozhodné, z jakého důvodu (subjektivného či objektivního). Actio nata nastává ve většině případů splatností dluhu, tj. dnem, kdy měl dlužník poprvé splnit dluh, resp. započít s jeho plněním; tato splatnost může být určena dohodou či stanovena právním předpisem nebo rozhodnutím orgánu. Pro počátek promlčecí doby je tedy rozhodný den bezprostředně následující po dni, kdy došlo ke vzniku dluhu (nikoliv tedy až den, kdy došlo ke splatnosti dluhu). Ustanovení § 619 odst. 2 pak upřesňuje pravidlo uvedené v odstavci 1 tak, že právo může být uplatněno poprvé, jakmile se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, nejpozději však ode dne, kdy se o nich dozvědět měla a mohla.13. Dovolá-li se dlužník odůvodněně námitky promlčení, soud žalobu zamítne, aniž by zkoumal, zda uplatňované právo věřitele vůbec existuje či nikoliv (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 8. 2007 sp.zn. 26 Odo 683/2006).14. V projednávané věci byl nejzazší termín splatnosti doplatku ceny díla určen dohodou účastníků, jak vyplývá z předmětné smlouvy o dílo a jejího dodatku č. 1 a zároveň i z vlastního tvrzení žalobkyně (čl. 38 a čl. 108 spisu). Tímto termínem byl den 30. 4. 2020. Právo tedy bylo možno poprvé vykonat podáním žaloby u soudu první následující pracovní den, tj. dne 4. 5. 2020. V tento den tak počala běžet zákonná tříletá promlčecí lhůta, která skončila marným uplynutím lhůty nejpozději dnem 4. 5. 2023. Návrh na vydání elektronického platebního rozkazu byl k soudu podán až dne 25. 5. 2023, tedy po marném uplynutí zákonné tříleté promlčecí lhůty. Marné čekání žalobkyně na to, zda žalovaný v dohodnutý den doplatek ceny díla uhradí či nikoli, ani následné vystavení faktury na částku 115 615,50 Kč s pozdější splatností dne 29. 5. 2020 nemá vzhledem k určení pevného dne splatnosti doplatku ceny díla písemnou dohodou účastníků na běh promlčecí lhůty žádný vliv. Dlužno dodat, že žalobkyně již ode dne uzavření smlouvy o dílo a jejího dodatku věděla, který den má žalovaný nejpozději plni