15 C 71/2023-90 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Návrhem došlým soudu dne 13. 10. 2022 se manželka domáhala rozvodu manželství uzavřeného dne , Anonymizováno, před , adresa, . Vylíčila, že u obou z nich jde o první manželství, z něhož se narodily dvě dnes již zletilé děti. Uvedla, že manželství bylo nespokojené téměř od samého počátku z důvodu, že jí manžel nedával žádné peníze. Manželka odešla i s dětmi ze společné domácnosti do domu, kde žili její rodiče a finančně jí pomáhali. Od ledna 2022 ji začal manžel sledovat, posílat na ni různé stížnosti. V červnu 2022 se obrátila na policii, protože sledování a obtěžování manželem bylo neúnosné. Situace vyvrcholila 11. 10. 2022, kdy se vracela autobusem ze zaměstnání a manžel napadl ji i řidiče autobusu, vulgárně jí nadával. Od ledna 2022 začal telefonovat do jejího zaměstnání, kde uváděl, že je „mrcha“, má dluhy a aby ji vyhodili z práce. Poslal na ni nespočet různých stížností. Na oplocení jejího domu přivazoval větve, dával odpadky. Vyhrožuje jí SMS zprávami, že ji zničí, psychicky ji vydírá. Mnoho let spolu nežijí, manžel za celé roky neprojevil sebemenší zájem o případné obnovení manželství.2. Manžel s rozvodem manželství vyjádřil svůj nesouhlas. Uvedl, že je s manželkou ve svazku manželském a nehodlá na tom nic měnit. Uvedl, že s manželkou jsou v kontaktu a zahazovat třicet pět let soužití proto, že se manželka rozhodla scházet s jiným mužem, mu přijde jako zkratkovité. Manželku přistihl při nevěře s řidičem autobusu, oba ho napadli. Manželce je schopen odpustit, má ji stále rád.3. Ve věci bylo několikrát nařízeno jednání. Manžel se opakovaně z jednání (v den jejich konání) omlouval, což soud vyhodnotil jako obstrukční, a proto jednal dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) v jeho nepřítomnosti. Při jednání konaném dne 8. 1. 2024 byl právně zastoupen.4. Oddacím listem vzal soud za prokázané, že manželé uzavřeli dne , Anonymizováno, před , adresa, každý své první manželství. Oba účastníci jsou státními občany České republiky. Jejich synové jsou již zletilí.5. Manželka jako účastnice řízení vypověděla, že s manželem žili pouze krátkou dobu po svatbě. Manželství bylo spokojené jen asi tři roky. S manželem si nerozuměli. V prosinci 1992 odešla s prvorozeným synem z posledního společného bydliště v , adresa, , protože tam bylo nouzové bydlení. V únoru 1993 se narodil jejich druhý syn. Po jejím odchodu se manžel nesnažil, aby spolu žili. Manžel jí nedával peníze, proto odešla do domu svých rodičů. Když byli synové ještě malí, nastoupila do práce. Manžel nechápal, že má vyživovací povinnost. Začala pracovat jako prodavačka. S hlídáním jí pomáhala matka. Synové začali studovat střední školu, ona stále jen pracovala. Proto navštívila právníka, který manžela vyzval k plnění vyživovací povinnosti. Na to manžel nereagoval a peníze jí nedával. Přemýšlela o další práci. Synové nastoupili na vysokou školu. Studia doplatila z úspor. Celá léta vychovávala děti sama. Mezi ní a manželem není žádný kontakt, nescházejí se. Synové dostudovali, osamostatnili se. Osm let dojíždí autobusem nebo vlakem do práce v , adresa, . Celých šest let se nic nedělo, pak ji začal manžel neúnosně sledovat, psychicky vydírat, posílat udání a musela se obrátit na policii. Popřela, že by ji manžel nachytal s řidičem. Popsala, že byla na zastávce, s řidičem se bavila, než měl daný spoj odjet. Manžel posílal udání zaměstnavateli, že chodí dřív z práce, ač mohla odcházet, pokud měla svoji práci hotovou. Manžel na ni dává nesmyslná udání, která musí řešit, obcházet různé úřady. Takový život je pro ni neúnosný. Jako příčinu rozvratu manželství uvedla okolnost, že manžel chtěl žít na vesnici, ona chtěla do města, mít společný byt. Manžel neměl zájem, aby žili společně. Žádný vztah mezi nimi celá léta není. Syny do jejich cca 15 let navštěvoval, chodil s nimi na fotbal. Manželství bylo nespokojené i z ekonomických důvodů. Nejhorší však byly poslední dva roky. Manžel jí za čtvrt roku poslal kolem tisíc SMS, např. v tom smyslu, že bude trestaná, že na ni bude podávat žalobu. Nepsal nic o tom, že by ji miloval. Jiný vztah nemá. Intimní život měli jen po krátkou dobu, odchodem z , adresa, ustal. Vztah k manželovi nemá žádný. Synové se s ním také nesetkávají, protože jsou pracovně vytížení. Sama nemá zájem na trvání manželství.6. Svědeckou výpovědí syna účastníků , jméno FO, soud vzal za prokázané, že účastníci spolu nežijí od jeho tří let. Navštěvovali se s otcem jen o víkendech, narozeninách, svátcích. Neví o tom, že by otec na něj nebo na bratra hradil výživné. Výjimečně jim koupil nějaký dárek nebo díl do auta (v době studia na vysoké škole před deseti lety), ale o žádném pravidelném plnění se nedá hovořit. V posledních třech až pěti letech se nevídají téměř vůbec. Z jeho pohledu jeho matka k otci nemá žádný vztah. Otec má k matce vztah, v němž jsou výhružky, slovní napadání, urážky. Stalking je záležitostí posledních dvou let. Nemyslí si, že by měl otec jeho matku rád. Otec vyhrožuje i jemu - píše mu SMS a e-maily, avšak nikoli v takovém rozsahu jako matce. Vyhrožuje mu například, že podal křivou výpověď u policie. Otec s ním o vztahu k matce nikdy nemluvil. Byl v tomto ohledu vždy uzavřený. O vyhrožování matce ví, protože viděl SMS zprávy, z výslechu na policii a rovněž to vyplývá i z obsahu e-mailů, které mu píše.7. Dopisem datovaným dne 6. 2. 2012 vzal soud za prokázané, že právní zástupce synů účastníků vyzval manžela k plnění vyživovací povinnosti. Již tehdy bylo konstatováno, že manželé více než deset let nežijí ve společné domácnosti.8. Usnesením policejního orgánu Policie České republiky, Krajské ředitelství policie kraje Vysočina, Územní odbor Havlíčkův Brod, ze dne 10. 5. 2023 č. j. KRPJ-2708-82/TČ-2023-161671, bylo zahájeno trestní stíhání manžela jako obviněného ze spáchání přečinu „Nebezpečné pronásledování“ podle § 354 odst. 1 písm. a), písm. b), písm. c), písm. d) trestního zákoníku, kterého se měl dopustit vůči manželce.9. Manželka dle protokolu o výslechu svědka popsala policejnímu orgánu jednání manžela od ledna roku 2022 a mimo jiné uvedla, že se s manželem vzali v roce , Anonymizováno, . Nějakou dobu bydleli ve , adresa, , kde se jim narodil syn , jméno FO, . Poté se na krátkou dobu přestěhovali do obce , adresa, do domu manželovy matky. Ona chtěla odejít do města, protože tam nebyla žádná škola ani obchod. Vrátila se do domu do , adresa, , protože se měl narodit syn , jméno FO, . Přes dvacet let spolu nežijí.10. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny (§ 756 o. z.). Podle § 755 odst. 3 o. z., mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.11. Soud vzal za prokázané, že manželství účastníků dlouhá léta neplní své funkce, neboť manželé spolu žili ve společné domácnosti jen krátce, více než 30 let žijí odděleně. Jejich manželství je tedy hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené. Nelze očekávat obnovení manželského soužití, neboť manželka jednoznačně odmítla v nefunkčním manželském svazku dále setrvávat.12. Manželství je dobrovolným svazkem muže a ženy a nelze nikoho nutit, aby v něm proti své vůli dále setrvával (§ 655, 656 odst. 1 o. z.). Již samotná okolnost, že jeden z manželů nechce v manželství pokračovat, svědčí o jeho rozvratu (tento závěr by nezměnil ani účastnický výslech manžela, byl-li by proveden; soud však od něj dle § 389 odst. 1 věta druhá zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, upustil).13. Soud dospěl k závěru, že příčinou rozvratu jejich manželství byl rozdílný pohled na manželství a společné soužití, neboť manželka oproti manželovi nechtěla žít v místě bez odpovídající veřejné infrastruktury. Rozvrat manželství umocnilo i neplnění vyživovací povinnosti manželem vůči jejich dětem a v posledních letech i nebezpečné pronásledování manželky.14. Ze shora uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že jsou dány podmínky k rozvodu manželství dle § 755 odst. 1 o. z. a manželství účastníků rozvedl. Děti manželů jsou již zletilé, a proto odpadlo splnění podmínky ve smyslu § 755 odst. 3 o. z.15. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 23 věty první zákona o zvláštních řízeních soudních, když soud zároveň neshledal žádné okolnosti případu, pro které by mělo být toto právo přiznáno kterémukoliv z účastníků.