4 C 47/2024-37 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 26 680,72 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že uzavřela se žalovaným dne 28. 1. 2021 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. , tel. číslo, , na jejímž základě dodávala žalovanému elektřinu a distribuční služby. Žalovaný se zavázal řádně a včas hradit zálohy a případné nedoplatky. Žalobkyně si vyúčtovala poplatek za upomínku odeslanou žalovanému dne 2. 12. 2021, ve výši 240 Kč, který požaduje na základě , právnická osoba, podmínek dodávky elektřiny (sekce Poplatky). Žalobkyně vyúčtovala dodávku elektřiny za období 24. 2. 2021 - 4. 2. 2022, fakturou č. , hodnota, , se splatností 1. 3. 2022, v níž vyčíslila nedoplatek ve výši 21 125,13 Kč. Žalobkyně vyúčtovala dodávku elektřiny za období 5. 2. 2022 - 22. 3. 2022, fakturou č. , hodnota, , se splatností 26. 4. 2022, v níž vyčíslila nedoplatek ve výši 5 315,59 Kč. Žalobkyně žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala k úhradě dlužné částky formou předžalobní výzvy ze dne 4. 1. 2024. Žalovaný do dnešního dne dlužnou částku neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:5. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny č. , tel. číslo, a všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny soud zjistil, že smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným, jejím předmětem je dodávka elektřiny a s tím souvisejících služeb. Žalovaný se zavázal řádně a včas hradit platby za dodávku elektřiny a distribuční služby.6. Z vyúčtování č. , hodnota, , se splatností 1. 3. 2022, vyplývá, že žalovanému vznikl nedoplatek ve výši 21 125,13 Kč.7. Z vyúčtování č. , hodnota, , se splatností 26. 4. 2022, vyplývá, že žalovanému vznikl nedoplatek ve výši 5 315,59 Kč.8. Z upomínky a všeobecných obchodních podmínek soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalovanému upomínku a za její odeslání jí vznikl nárok na poplatek ve výši 240 Kč. Z všeobecných obchodních podmínek soud dále zjistil, že žalobkyně je oprávněna účtovat poplatek ve výši 240 Kč za upomínku.9. Z předžalobní výzvy k úhradě dlužné částky soud zjistil, že byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky a upozorněn na možnost soudního sporu.10. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.11. Podle § 1721 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o. z.“) má ze závazku věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.12. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba byla podána zcela důvodně. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny, kterou se mimo jiné žalovaný zavázal platit řádně včas za dodanou elektřinu a distribuční služby. Svou povinnost však porušil. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalované částky včetně zákonných úroků z prodlení v souladu s § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Soud přihlédl i k tomu, že žalovaný zůstal v řízení zcela pasivní a žalobním tvrzením se nijak nebránil.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 520 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 068 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 26 680,72 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.