10 C 44/2025-31 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 62 307,93 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, ., a žalovaným byla dne 3. 4. 2023 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě právním předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatil tuto částku, dále sjednaný úrok, paušální cenu za plnění a za služby související s poskytnutým úvěrem, to vše ve sjednaných splátkách. Žalovaný svou povinnost porušil, nesplácel řádně a včas. Pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci nařídil jednání. Žalovaný se bez omluvy nedostavil, soud v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále „o. s. ř.“), jednal v její nepřítomnosti.4. Soud provedl dokazování a učinil následující skutková zjištění:5. Ze smlouvy o úvěru ze dne 3. 4. 2023 soud zjistil, že byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, ., a žalovaným. Jejím předmětem byl spotřebitelský úvěr ve výši 30 000 Kč.6. Ze žádosti o úvěr soud zjistil, že žalovaný uvedl svůj příjem ve výši 15 455 Kč z invalidního důchodu, dále uvedl své výdaje na bydlení a energie ve výši 1 000 Kč měsíčně a náklady na jídlo, dopravu a osobní náklady ve výši 1 500 Kč měsíčně.7. Z poštovních poukázek soud zjistil, že žalovanému byl v prosinci 2022 vyplacen invalidní důchod ve výši 14 984 Kč, v lednu 2023 ve výši 15 691 Kč a v únoru 2023 ve výši 15 691 Kč.8. Z transakční historie soud zjistil, že žalovaný zaplatil dne 4. 4. 2023 částku 4 000 Kč, dne 24. 5. 2023 částku 3 000 Kč a dne 30. 5. 2023 částku 500 Kč, celkem tedy na úvěr splatil 7 500 Kč.9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3. 10. 2024, ze seznamu postupovaných pohledávek a z potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne 8. 10. 2024 soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.10. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14. 10. 2024 soud zjistil, že postoupení pohledávky bylo oznámeno žalovanému.11. Z výzvy k plnění ze dne 24. 1. 2025 a z podacího lístku ze dne 24. 1. 2025 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k dobrovolnému zaplacení dlužné částky a byl upozorněn na možnost soudního sporu.12. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále „zákon o spotřebitelském úvěru“).13. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.15. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.17. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.18. Podle § 1958 odst. 2 o. z. je bezdůvodné obohacení je splatné na základě výzvy věřitele.19. Podle § 573 o. z. se má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.20. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).21. Podle § 1880 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.22. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, žalovaný vystupoval v pozici spotřebitele, proto soud aplikoval zákon o spotřebitelském úvěru a dále se zabýval tím, zda byly smlouvy o úvěru uzavřeny platně. Soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně neposuzoval schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr řádně. Právní předchůdce žalobkyně zjišťoval a ověřoval příjmy žalovaného, avšak nedostatečně ověřoval výdaje žalovaného. Omezil se na jeho tvrzení ohledně nízkých výdajů na bydlení a další náklady. Žalobkyně tak otázce posouzení úvěruschopnosti žalovaného neunesla břemeno důkazní.23. Soud tak dospěl k závěru, že smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným je ze shora uvedených důvodů neplatná. Nárok žalobkyně pak posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, tedy částky, která byla žalovanému skutečně vyplacena, po odečtení toho, co žalovaný na úhradu plnil.24. Soud tak na základě zjištěného skutkového stavu dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Žalovanému byla poskytnuta částka 30 000 Kč, žalovaný zaplatil celkem , hodnota, Kč. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 22 500 Kč (30 000 Kč po odečtení 7 500 Kč) spolu se zákonnými úroky z prodlení v souladu s § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po domněnce doby dojití. Ve zbývající části soud žalobu ze shora uvedených důvodů zamítl.25. Žalovaný je povinen plnit žalobkyni, na kterou pohledávka přešla na základě postoupení pohledávek.26. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Ve věci byl úspěšnější žalovaný, měl by tedy právo na náhradu nákladů řízení v poměru dle úspěchu. V řízení však byl zcela pasivní, žádné náklady řízení mu nevznikly, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.27. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř., tj. v délce tří dnů.