11 C 100/2020-375 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Dle žalobních tvrzení jsou účastníci podílovými spoluvlastníky nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro Vysočinu, Katastrálního pracoviště , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec , adresa, , katastrální území , adresa, , jako pozemky parc. č. 201/7 ostatní plocha, jiná plocha, parc. č. 4351/3 zastavená plocha a nádvoří, jehož součástí je zemědělská stavba bez č.p. nebo č.e. a parc. č. 4358/13 ostatní plocha, manipulační plocha. Žalobce se domáhá zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví mezi ním a žalovaným ohledně shora uvedených pozemků s tím, že žalovaný se zrušením a vypořádáním spoluvlastnictví souhlasil. Mezi účastníky je však neshoda ohledně způsobu rozdělení pozemků a zejména ohledně přístupu k nově utvářeným pozemkům.2. Po stránce skutkové soud z provedených důkazů pro věc rozhodných učinil tato zjištění:- z výpisu z katastru nemovitostí vedeného u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , že pozemky parc. č, Anonymizováno, ostatní plocha, jiná plocha, parc. č. , Anonymizováno, zastavená plocha a nádvoří, jehož součástí je zemědělská stavba bez č.p. nebo č.e. a parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ostatní plocha, manipulační plocha jsou na listu vlastnictví č. , hodnota, , pro obec a katastrální území , adresa, zapsány jako podílové spoluvlastnictví účastníků, a to v podílech: žalobce 1/2, žalovaný 1/2;- ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , že předmětné pozemky jsou reálně dělitelné za a jejich rozdělením ve spojení s tímto rozhodnutím vznikají v podstatě rozměrově totožné pozemky;- ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , dodatku k posudku (včetně všech příloh zejména projektu pásma nebezpečných prostor, inženýrských sítí v mapě, celkové situace reálného rozdělení, sítě a podmínky ČEZ) a výslechu znalce soudem, že znalec rozdělil pozemky a svým rozdělením zajistil přístup na oddělené části, tak, že obě části jsou výměrou srovnatelné a žádná z rozdělovaných částí nemovitostí neztrácí svoji hodnotu. Pokud jde o přístup na jižní část pozemků (v posudku označená jako část B), zvolil znalec přístup ze severní strany, ze které oddělil pruh podél hranice pozemku právě pro přístup. Tímto způsobem je zajištěn přístup na obě dělené části z veřejné pozemní komunikace. Přístup z jižní strany na část B možný není, jelikož je napojená na komunikaci, kde je upraven přístup mimo obsluhy do 3,5 tuny, dále je tam trafostanice, jejíž kabely v zemi dle vyjádření ČEZ není možné přejíždět s vozidly nad 6 tun. Protože se jedná o území, které je v územním plánu zařazeno do plochy VP – průmyslová výroba hlavní a sloužící k umístění průmyslových areálů. Tzn, mělo by se tedy jednat o stavby pro výrobu a skladování a umístění technické a dopravní infrastruktury. S ohledem na tyto skutečnosti se předpokládá využití pozemků právě k těmto účelům. Přístup ze severní strany vzhledem je tedy výhodnější, a to i s ohledem na napojení inženýrských sítí, které by měly ve veřejných pozemcích být. Přístup ze severní strany je taktéž výhodný s ohledem na územní plán, kde je uvažováno o obchvatu města, a tudíž lepší napojení na dopravní infrastrukturu. Přístupem ze severní strany nedojde ke znehodnocení jižní části (v posudku označené jako A). V současné době má sice žalobce přístup z jižní strany, ale s omezením vjezdu do 3,5 t a přejezdu kabelu trafostanice nad 6 tun. K tomuto „jižnímu“ přístupu v současné době žalobce využívá pozemek ve vlastnictví třetí osoby bez toho, že by mu svědčilo věcné břemeno. Znalec ve svém posudku týkající se rozdělení nemovitostí zohlednil i ochranná pásma čerpací stanice PHM.- ze znaleckého posudku , právnická osoba, a výslechu znalce, že obvyklá cena nemovitostí, které bude získávat do svého vlastnictví žalobce, činí dle posledního ve věci vypracovaného posudku celkem 3.276.800 Kč a obvyklá cena nemovitostí, které připadnou do vlastnictví žalovaného pak činí částku 3.887.300 Kč. Stávající objekt, který je předmětem rozdělení, byl postaven na základě rozhodnutí v roce 1949 a byl postaven jako teletník nebo odchovna s přípravnou a s navazujícím seníkem. V roce 1973 byl místo seníku přistavěn objekt přístavby, v současné době jde tedy o dva objekty. Oba objekty jsou oddělené požární zdí, nejsou dispozičně propojené, jsou to tedy dva samostatné objekty. Střešní konstrukce jižní části (teletníku) je v havarijním stavu a dosud se nezřítila jenom z toho důvodu, že tam oddělující, ztužující zeď. Střešní konstrukce je neopravitelná, hrozí její bezprostřední zřícení. Celý objekt teletníku tak není možné užívat a je nutná jeho demolice, z čehož určil její v podstatě nulovou hodnotu jako náklady na demolici. Pokud jde o přípravnu (severní část), tak ta je užívána jako dílna, sklad a je temperovaná. Má jiné konstrukční provedení, požívala lepší údržby, proto se nachází v lepším stavu, proto je na místě tuto stavbu ocenit samostatně. Ocenění nemovitostí zohlednilo samozřejmě i polohu jednotlivých pozemků, když severní část s ohledem na to, že přímo navazuje na veřejnou komunikaci je hodnotnější, když toto však kompenzuje právě ochranné pásmo pořádně nebezpečného prostoru z přilehlé čerpací stanice. Hodnota nově vznikajících pozemků (vyjma budov) je tak stejná. Pokud jde o ochranné pásmo shora uvedené, tak ani jeho případné zvětšení na kružnici o průměru 7,5 nesnižuje hodnotu severní části nemovitostí připadajících žalovanému.3. Nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat (§ 1140 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník – dále jen o.z.).4. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků (§ 1140 odst. 2 o.z.).5. Nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků (§ 1143 o.z.).6. Je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. (§ 1144 odszt. 1 o.z.).7. Podle § 1144 o.z. odst. 2 rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.8. Převýší-li náklady na zbourání a odklizení materiálu a popřípadě i náklady na úpravu terénu obvyklou cenu použitelného materiálu, je cena stavby nulová (§ 26 odst. 3 vyhlášky č. 441/2013 Sb.)9. Spor o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví může být zahájen na základě žaloby kteréhokoli spoluvlastníka, který se cítí být ve spoluvlastnictví nespokojen a nechce v něm setrvat; jako takové je dané řízení nutno vnímat perspektivou základního práva na ochranu vlastnictví zaručeného čl.11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Vlastnické právo zahrnuje i právo přestat být vlastníkem (věc opustit, zcizit); v případě spoluvlastnictví se specificky uplatňuje zásada, že nikdo nemůže být spravedlivě nucen setrvávat ve spoluvlastnictví (viz nález Ústavního soudu I.ÚS 262/20). V projednávané věci vyjádřili oba podíloví spoluvlastníci zájem na zrušení podílového spoluvlastnictví a svůj nezájem ve spoluvlastnictví žalobou dotčených nemovitých věcí dále setrvat. Soudu nebylo nabídnuto žádné tvrzení o tom, že by zrušení spoluvlastnictví bylo žádáno v nevhodnou dobu nebo k újmě některého ze spoluvlastníků. Proto soud žalobě vyhověl a podílové spoluvlastnictví účastníků zrušil.10. Soud postupoval podle shora uvedených zákonných ustanovení a společnou věc rozdělil mezi účastníky dle jejich spoluvlastnických podílů. Soud v dané věci nechal vypracovat 3 znalecké posudky (resp. celkem 4 posudky včetně dodatku k posudku). První posudek (ve spojení s dodatkem) konstatoval, že rozdělení pozemků, které jsou předmětem žaloby, je reálně možné a současně stanovil způsob jejich rozdělení včetně důvodů rozdělení. Znalec se v posudku a následně v rámci svého výslechu vypořádal i se všemi námitkami ze strany žalovaného. Soud na tomto místě uvádí, že je nutno ve prospěch žalobce navrženým způsobem dle geometrického plánu (vyhotoveného jako znalecký posudek č. 2 ve věci panem , tituly před jménem, , jméno FO, ) zřídit přístup v šíři 7 m. Takto bude možný přístup z veřejné komunikace k nemovitostem, které má získat žalobce. Jiný přístup není možný, a to z důvodu umístění kabelu vysokého napětí a ochranného pásma vysokého napětí, s čímž jsou spojeny omezení, ke kterým se podrobně soudní znalec vyjádřil v dodatku ke znaleckému posudku a dále ve svém výslechu – jde zejména o omezení přejíždění mechanismy o celkové hmotnosti nad 6 t. Dále soud zohlednil i tu skutečnost, že z jižní strany navazují pozemky na komunikaci, kde je upraven přístup mimo obsluhy do 3,5 tuny. Jelikož se jedná o území, které je v územním plánu zařazeno do plochy VP – průmyslová výroba hlavní a sloužící k umístění průmyslový