18 C 101/2025-42 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Podanou žalobou domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 10 954,04 Kč s příslušenstvím. Žalobu zdůvodnila zejména tím, že žalovaná dne 22. 1. 2024 uzavřela se žalobkyní, , právnická osoba, ., smlouvu o osobní kreditní kartě, na jejímž základě mohla čerpat úvěr do výše 10 000 Kč. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky a podmínky osobních kreditních karet. Žalovaná se zavázala splácet vyčerpanou jistinu úvěru v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 % vyčerpané jistiny, nejméně však 100 Kč, a hradit sjednaný úrok ve výši 12 % p. a., poplatky a další náklady spojené se smlouvou. Žalovaná čerpala prostřednictvím kreditní karty úvěr, avšak porušila smluvní povinnosti, neboť neplnila řádně své závazky. Žalobkyně proto od smlouvy dopisem ze dne 19. 2. 2025 odstoupila, přičemž smlouva zanikla doručením oznámení o odstoupení. Zesplatňujícím výpisem z účtu ke kreditní kartě ze dne 5. 3. 2025 byla žalovaná vyzvána k úhradě celkové dlužné částky 12 215,66 Kč, avšak ničeho neuhradila. Ke dni 12. 5. 2025 činila celková dlužná částka 12 646,72 Kč, sestávající z jistiny 9 954,04 Kč, poplatků 1 000 Kč, kapitalizovaného obchodního úroku 1 413,04 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 279,64 Kč. Žalobkyně dále uplatňuje obchodní úrok z úvěru ve výši 12 % p. a. a zákonný úrok z prodlení ve stejné výši, oba z částky jistiny od 13. 5. 2025 do zaplacení, a náhradu neuhrazených poplatků. Žalobkyně tvrdí, že před uzavřením smlouvy posoudila úvěruschopnost žalované s odbornou péčí v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru.2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo soudu řádně doručit žalované do vlastních rukou, a proto byl dle § 173 odst. 2 ve spojení s § 174a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen „o. s. ř.“) zrušen.3. Žalovaná ponechala žalobu bez povšimnutí, k žalobním tvrzením se nevyjádřila. Žádný z účastníků pak nic nenamítal vůči soudem navrženému postupu rozhodnout ve věci bez nařízení jednání na základě listinných důkazů o. s. ř.4. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:- ze smlouvy o osobní kreditní kartě ze dne 22. 1. 2024, že jí bylo zřízeno právo pro žalovanou čerpat úvěr – , právnická osoba, , Anonymizováno, - až do výše 10 000 Kč ke kreditní kartě k účtu číslo , č. účtu, ; dále zde byla dohodnuta minimální výše měsíční splátky spolu se splatnými úroky ve výši 100 Kč, pokud vyčerpaná jistina úvěru spolu se splatnými úroky není nižší než tato částka,- z oznámení , právnická osoba, ., že výše úrokové sazby ke kreditním kartám 4U karta byla stanovena na 13,90 % p. a.,- z výpisu účtu ke kreditní kartě, že ke dni 5. 3. 2025 žalobkyně za žalovanou evidovala dlužnou částku ve výši 12 215,66 Kč a že vyhotovením tohoto výpisu nastala splatnost vyčísleného dluhu,- z oznámení o odstoupení od smlouvy ze dne 19. 2. 2025, že žalobkyně odstoupila od smlouvy o osobní kreditní kartě,- z výzvy k úhradě dluhu ze dne 10. 3. 2025, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky a současně byla i upozorněna na možnost soudního sporu.5. Soud z hlediska hmotného práva danou věc posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“).6. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 2662 o. z. se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.9. Ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru (srov. ustanovení § 2665 o. z.).10. Soud vzal za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena úvěrová smlouva řídící se režimem ustanovení § 2395 a násl. o. z., žalobkyně svým smluvním povinnostem dostála, když žalované poskytla úvěr ve sjednané výši, který však žalovaná nesplatila řádně a včas, (dle tvrzení žalobkyně, které však žalovaná nijak nepopírala a zůstala v řízení zcela nečinná). Soud tedy uznal žalobu důvodnou a podanou po právu, proto jí v plném rozsahu vyhověl, a to včetně nároku na sjednané úroky i úroky z prodlení (srov. ustanovení § 1970 o. z.). Současně soud došel k závěru, že smlouva není neplatná, když vyplývá, že po dobu trvání smlouvy, dala žalovaná jasně najevo, že je v silách poskytnutý úvěr splácet.11. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto jí soud přiznal náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalované, která ve věci neměla úspěch (§ 142 odst. 1, § 142a o. s. ř.). Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, nákladů právního zastoupení dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu v platném znění za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění, sepis návrhu ve věci samé - § 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu) po 400 Kč dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu, dále 3 x náhrada hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, navýšené o DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad dle § 137 o. s. ř., celkem 2 615 Kč.12. Žalovaná je povinna zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o.s.ř.13. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů.