18 C 125/2025-18 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Podanou žalobou domáhala se žalobkyně, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí částku 14 200 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že:a) mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , a žalovaným byla dne 31. 1. 2005 uzavřena smlouva o půjčce č. , hodnota, , na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč. Součástí smlouvy byly i smluvní podmínky, podle nichž se žalovaný zavázal uhradit celkovou částku odpovídající jistině a sjednanému poplatku formou týdenních splátek, přičemž poslední splátka měla být uhrazena nejpozději dne 28. 1. 2006. Žalovaný však své závazky neplnil řádně a včas, čímž se dostal do prodlení, a od 29. 1. 2006 byl povinen uhradit celou dlužnou částku včetně zákonného úroku z prodlení. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy byla následně postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 10. 2024, s účinností od 9. 10. 2024. O postoupení byl žalovaný informován písemně, a od tohoto okamžiku byl povinen plnit vůči žalobkyni jako nové věřitelce. Do dne podání žaloby žalovaný na pohledávku uhradil celkem 12 004,60 Kč. Žalobkyně se proto domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši 7 963,40 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 13 085,36 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 7 963,40 Kč za období od 22. 7. 2024 do 31. 12. 2024, a dále zákonného úroku z prodlení z téže částky od 1. 1. 2025 do zaplacení, ve výši odpovídající repo sazbě stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž výše úroku se odvíjí od repo sazby platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí,b) mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , a žalovaným byla dne 20. 12. 2004 uzavřena smlouva o půjčce č. , hodnota, , na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč. Součástí smlouvy byly i smluvní podmínky, podle nichž se žalovaný zavázal uhradit celkovou částku odpovídající jistině a sjednanému poplatku formou týdenních splátek, přičemž poslední splátka měla být uhrazena nejpozději dne 17. 12. 2005. Žalovaný však své závazky neplnil řádně a včas, čímž se dostal do prodlení, a od 18. 12. 2005 byl povinen uhradit celou dlužnou částku včetně zákonného úroku z prodlení. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy byla následně postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 10. 2024, s účinností od 9. 10. 2024. O postoupení byl žalovaný informován písemně, a od tohoto okamžiku byl povinen plnit vůči žalobkyni jako nové věřitelce. Do dne podání žaloby žalovaný na pohledávku uhradil celkem 15 395,40 Kč. Žalobkyně se proto domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši 6 236,60 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 10 312,80 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 6 236,60 Kč za období od 22. 7. 2024 do 31. 12. 2024, a dále zákonného úroku z prodlení z téže částky od 1. 1. 2025 do zaplacení, ve výši odpovídající repo sazbě stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž výše úroku se odvíjí od repo sazby platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí.2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo soudu řádně doručit žalovanému do vlastních rukou, a proto byl dle § 173 odst. 2 ve spojení s § 174a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen „o. s. ř.“) zrušen.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání při splnění podmínek dle § 115a o. s. ř., kdy žalobkyně již s podáním žaloby s tímto postupem souhlasila a ani žalovaný proti němu neměl žádných námitek.5. Soud provedl dokazování a učinil následující skutková zjištění:- ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne 31. 1. 2005, že byla uzavřena mezi , právnická osoba, – právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, žalovanému byla poskytnuta hotovostní půjčka ve výši 12 000 Kč, naproti tomu se žalovaný zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem v pravidelných 52 týdenních splátkách po 384 Kč, strany sjednaly roční procentuální sazbu nákladů ve výši 199,4 % ročně,- ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne 20. 12. 2004, že byla uzavřena mezi , právnická osoba, – právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, žalovanému byla poskytnuta hotovostní půjčka ve výši 13 000 Kč, naproti tomu se žalovaný zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem v pravidelných 52 týdenních splátkách po 416 Kč, strany sjednaly roční procentuální sazbu nákladů ve výši 199,4 % ročně,- z dopisu ze dne 23. 10. 2024 a podacího lístku, že žalovaný byl informován, že pohledávky za jeho osobou byly postoupeny na žalobkyni a případné plnění je tak třeba adresovat k jejím rukám,- ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 10. 2024 a seznamu pohledávek, že pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni,- z dopisu dne 5. 5. 2025 a podacího lístku, že žalobkyně vyzvala žalovaného k dobrovolné úhradě dluhu.6. Na základě provedených důkazů soud po skutkové stránce uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila v hotovosti žalovanému celkem částku ve výši 25 000 Kč. Žalovaný následně splatil celkem částku 27 400 Kč.7. Jelikož obě smlouvy byly uzavřeny v rozmezí let 2004 a 2005 soud z hlediska hmotného práva danou věc posuzoval podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), neboť smlouvy byly uzavřeny mezi podnikatelským subjektem (právní předchůdkyně žalobkyně) a nepodnikatelem (žalovaným) a strany si výslovně nevymínily aplikaci jiného právního předpisu.8. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.9. Podle § 658 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.10. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.11. Podle § 451 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.12. Soud došel k závěru, že žaloba je nedůvodná. Při posuzování smluvních jednání soud nepřehlédl, že mezi stranami byla sjednána roční úroková procentuální sazba nákladů ve výši téměř 200 %. S odkazem na ustálenou judikaturu NS ČR především rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci spis. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007 a rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci spis. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. prosince 2004 lze uzavřít, že hranice mravnosti úroku se pohybuje okolo trojnásobku úrokové míry obvyklé u bank a stanovené s ohledem na nejvyšší úrokové sazby uplatňované bankami při poskytování úvěrů a půjček. V daném případě byla však úroková sazba sjednána odpovídajíc jistě více než 10-tinásobku požadovaného. Za dané situace tak shledal absolutní neplatnost obou smluv pro zjevný rozpor s dobrými mravy, k takové neplatnosti pak soud přihlíží z úřední povinnosti.13. Z důvodu absolutní neplatnosti smluv tak lze uvažovat o bezdůvodném obohacení, které toho času na straně žalovaného vzniklo. Nelze však přehlédnout to, že žalovaný prostřednictvím pravidelných splátek poskytnuté prostředky již vrátil. V takovém případě s odkazem na absolutní neplatnost již žalobkyně není oprávněna požadovat po žalovaném jakékoliv další plnění plynoucí z uzavřených smluv.14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 o. s. ř. V daném případě je žalovaný ten, který je plně úspěšný, proto by bylo na místě přiznat mu právo na náhradu nákladů řízení. Avšak ze spisu nevyplývá, že by žalovanému v souvislosti s tímto řízením nějaké náklady vznikly, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II.