3 C 104/2025-16 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaných zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že se žalovanými uzavřela dne 28. 11. 2024 dohodu o uznání dluhu, podle níž měli žalovaní společně a nerozdílně vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč, a to pod ztrátou výhody splátek, přičemž poslední splátka byla splatná dne 31. 5. 2025. Žalovaní nezaplatili splátku za měsíce duben a květen roku 2025.Žalovaní se k žalobě nevyjádřili.Provedeným dokazováním bylo zjištěno:- z listiny nazvané uznání dluhu a dohoda o jeho úhradě sepsané dne 28. 11. 2024, že žalovaní kromě jiného uznali co do důvodu a výše vůči žalobkyni dluh ve výši 65 000 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 5 000 Kč, který se zavázali splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 10 000 Kč splatných vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce počínaje 1. splátkou splatnou dne 30. 11. 2024 a konče poslední splátkou splatnou dne 31. 5. 2025, a to pod ztrátou výhody splátek,- z výzvy k úhradě ze dne 21. 5. 2025, že žalobkyně vyzvala žalované před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky.Na základě takto zjištěného skutkového stavu věci učinil soud níže uvedený právní závěr.Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.Žalovaní svůj dluh vůči žalobkyni uznali co do důvodu a výše. Jde o platné uznání, neboť bylo učiněno v písemné formě, je v něm uveden důvod dluhu a jeho výše, jakož i příslib jeho zaplacení. Uznání dluhu založilo vyvratitelnou právní domněnku, že dluh existoval v době, kdy k uznání došlo. Po procesní stránce uznání dluhu pak znamenalo, že žalobkyně nemusela prokazovat vznik dluhu a jeho výši. Naopak, pokud by se žalovaní bránili zaplacení dluhu, byli by to oni, kteří by museli tvrdit a prokázat, že dluh nevznikl, že byl splněn nebo že jinak zanikl. Žalovaní však zůstali ve sporu zcela pasivní a žalobě se nijak nebránili. Soud proto žalobě zcela vyhověl včetně úroku z prodlení (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, má proto právo na plnou náhradu nákladů řízení. Ty představují zaplacený soudní poplatek 1 000 Kč a náklady zastoupení advokátkou podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tj. odměna za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) po 1 900 Kč (§ 7, § 11 odst. 1 písm. a/, d/), odměna za 1 úkon právní služby (jednoduchá výzva k plnění) za 950 Kč (§ 7, § 11 odst. 2 písm. h/) a paušální náhrada hotových výdajů 3 krát 450 Kč (§ 13 odst. 1, 4). Náklady řízení je třeba zaplatit advokátce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).Lhůty k plnění byly stanoveny podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v obvyklé délce 3 dnů.Tato věc byla podle § 115a o. s. ř. projednána a rozhodnuta bez nařízení jednání.