18 C 138/2025-65 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Podanou žalobou domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 36.582,37 Kč. Žalobu odůvodnila především tím, že žalovaná dne 18. 10. 2024 uzavřela se žalobkyní prostřednictvím internetové stránky www.flexifin.cz smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , jejímž předmětem bylo poskytnutí spotřebitelského úvěru až do výše 80.000 Kč, přičemž téhož dne žalovaná vyčerpala částku 17.000 Kč převodem na svůj bankovní účet. Uzavření smlouvy předcházelo posouzení úvěruschopnosti žalované provedené žalobkyní dle interní metodiky schválené ČNB, zahrnující zjištění a ověření osobních údajů žalované, její identifikaci prostřednictvím ověřovací platby 1 Kč, kontrolu údajů z bankovních výpisů a vyhodnocení čistého měsíčního příjmu žalované ve výši 44.630 Kč, jakož i prověrku více veřejných a neveřejných. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v denních splátkách, avšak tuto povinnost neplnila, neboť se do prodlení dostala již se splátkou splatnou dne 17. 11. 2024, a přestože byla následně opakovaně v prodlení, neuhradila žalobkyni ničeho. Z důvodu dlouhodobého neplnění povinností žalobkyně podle č. l. spisu 7 odst. 1 smlouvy vypověděla smlouvu dne 17. 2. 2025, přičemž celý úvěr se stal splatným dne 18. 2. 2025, a jelikož žalovaná ani po této výzvě ničeho neuhradila, činí dluh vůči žalobkyni ke dni podání žaloby celkem 36.582,37 Kč, zahrnující nesplacenou jistinu, poplatek, smluvní úrok a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně uplatněnou za prvních 90 dnů prodlení.2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo soudu řádně doručit žalované do vlastních rukou, a proto byl dle § 173 odst. 2 ve spojení s § 174a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen „o. s. ř.“) zrušen.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.4. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému se žalovaná, ač řádně předvolána, bez omluvy nedostavila, žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila, o odročení nepožádala.5. Soud provedl dokazování a učinil následující skutková zjištění:- z výpisu z posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, ., že k osobě žalované bylo uvedeno, že žije ve dvoučlenné domácnosti, uvedla pravidelný čistý měsíční příjem 30.000 Kč, její ověřený pravidelný měsíční příjem činil 44.630 Kč, uvedla pravidelné měsíční výdaje na bydlení 3.300 Kč, ostatní zbytné výdaje 3.000 Kč, disponibilní příjem 24.600 Kč; posouzení úvěruschopnosti žalobkyní bylo uzavřeno jako úspěšné;- ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru datované 18. 10. 2024, že ta není podepsána žalovanou; smlouvou se měla žalobkyně zavázat poskytnout žalované jako klientovi úvěr jiný než na bydlení (tj. spotřebitelský úvěr), s možností postupného opakovaného splácení; úvěr měl být poskytnut až do výše 80.000 Kč s tím, že by bylo možno ho čerpat i postupně;- z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, že dne 18. 10. 2024 byla žalované zaslána na účet částka 17.000 Kč;- z předžalobní výzvy, že právní zástupce žalobkyně adresoval žalované výzvu s datem 19. 6. 2025.6. Z ostatních navržených důkazů soud nevycházel, neboť má za to, že by pro objasnění věci nepřinesly ničeho relevantního.7. Na základě provedených důkazů soud po skutkové stránce uzavřel, že smlouva o revolvingovém úvěru neobsahuje podpis žalované a že žalobkyně poskytla žalovanému dne 18. 10. 2024 částku ve výši 17.000 Kč. Žalovaná následně nesplatila ničeho.8. Soud z hlediska hmotného práva danou věc posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“).9. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 104 věta prvá ZSÚ smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu.11. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnosti elektronicky podepsat.12. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle odst. 2 věta první tohoto ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám.13. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.14. Podle § 1798 odst. 1 o. z. ustanovení o smlouvách uzavíraných adhezním způsobem platí pro každou smlouvu, jejíž základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran nebo podle jejích pokynů, aniž slabší strana měla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit. Podle odst. 2 tohoto ustanovení použije-li se k uzavření smlouvy se slabší stranou smluvní formulář užívaný v obchodním styku nebo jiný podobný prostředek, má se za to, že smlouva byla uzavřena adhezním způsobem.15. Podle § 582 odst. 1 věta první o. z. není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí.16. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.17. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.18. Na základě provedeného dokazování soud uzavřel, že v daném případě nebyla splněna zákonem předepsaná písemná forma úvěrové smlouvy, která vyžaduje nejen zachycení obsahu jednání, ale také označení jednající osoby, v tomto případě žalované, a podpis jednající osoby, kterým potvrdí své jednání tvořící obsah smlouvy. Písemný projev je platný až od podpisu jednající osoby a je lhostejné, zda šlo o písemný projev v listinné či elektronické podobě. Za podpis pak lze považovat jak vlastnoruční podpis jednající osoby, tak jeho náhradu mechanickými prostředky, a v případě právních jednání učiněných elektronickými nebo jinými technickými prostředky zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu. Na smlouvě však chybí jakýkoliv podpis žalované, pouze je uvedeno „Tímto podepisuji dne 2024-10-18 Klient“, což není podpis žalované ani ověření, že jde opravdu o žalovanou, který potvrzuje jednání tvořící obsah smlouvy. Smlouva o úvěru je tak neplatná a soud k její neplatnosti přihlédl i bez návrhu.19. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy tak přiznaná částka 17.000 Kč představuje bezdůvodné obohacení, na jehož vrácení má žalobkyně nárok (§ 2993 o. z.). Žalobkyně žalované poskytla úvěr ve výši 17.000 Kč, kdy z této částky žalovaná prokazatelně neuhradila ničeho.20. Dále byl žalobkyni přiznán úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na závěr o bezdůvodném obohacení nelze přiznat žalobkyni žádnou jinou část žalovaného plnění (výrok II.)21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. Vzhledem k poměrnému rozdělení úspěchu ve věci a reálně vzniklým nákladům na straně každého účastníka řízení (poměrně větší úspěch zaznamenala žalovaná, ze spisu však nevyplývají žádné náklady, které by jí vznikly), dospěl soud k závěru, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.22. Lhůty k plnění byly žalované stanoveny v délce patnácti dnů (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).