18 C 143/2025-22 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Podanou žalobou domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 33 860,95 Kč s příslušenstvím. Žalobu zdůvodnila především tím, že mezi účastníky byl uzavřen dne 23. 3. 2023 dodatek č. 2 k rámcové smlouvě (Smlouva o úvěru č. , IBAN, ) a poskytnut mu spotřebitelský úvěr 65 000 Kč, splatný v pravidelných měsíčních splátkách 2 018 Kč vždy k 13. dni v měsíci s úrokovou sazbou 17,4 % p. a. Žalobkyně před poskytnutím úvěru provedla posouzení úvěruschopnosti žalovaného v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru, přičemž posouzení vyznělo ve prospěch schválení úvěru. Předepsané splátky od 13. 4. 2023 do 24. 4. 2025 byly ze strany žalovaného hrazeny, avšak splátka splatná ke dni 24. 5. 2025 již uhrazena nebyla (zaplaceno jen 14,02 Kč), a následně nebyla uhrazena žádná další splátka. Pro závažné porušení povinností proto žalobkyně úvěr dne 28. 7. 2025 zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky, která ke dni zesplatnění činila na jistině 32 860,95 Kč a na kapitalizovaném smluvním úroku za období 24. 4. 2025 – 27. 7. 2025 částku 1 412,62 Kč, s tím, že dále žalobkyně uplatňuje smluvní úrok 17,4 % p. a. z částky 32 860,95 Kč od 28. 7. 2025 do 24. 8. 2025, zákonný úrok z prodlení od 7. 8. 2025 do zaplacení a smluvní úrok 12 % p. a. z téže částky od 25. 8. 2025 do zaplacení. Současně žalobkyně tvrdí, že žalovaný porušil podmínky vedení běžného účtu č. , č. účtu, tím, že se dostal do nepovoleného debetu ve výši 1 000 Kč, a požaduje i tuto částku, přičemž o zesplatnění a výzvě k úhradě byl žalovaný informován dopisem ze dne 28. 7. 2025.2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo soudu řádně doručit žalovanému do vlastních rukou, a proto byl dle § 173 odst. 2 ve spojení s § 174a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen „o. s. ř.“) zrušen.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když žádný z účastníků neměl proti takovémuto postupu námitek.5. Soud provedl dokazování a učinil následující skutková zjištění:- z rámcové smlouvy ze dne 20. 10. 2020, dodatku č. 2 a předsmluvního formuláře, že žalovaný uzavřel dne 20. 10. 2020 s žalobkyní rámcovou smlouvu č. , hodnota, , na jejímž základě mu byl zřízen běžný účet č. , č. účtu, , dne 23. 3. 2023 strany uzavřely dodatek č. 2 k této rámcové smlouvě, jímž žalobkyně žalovanému poskytla spotřebitelský úvěr ve výši 65 000 Kč, neúčelový a nezajištěný, splatný v pravidelných měsíčních splátkách 2 018 Kč vždy ke 13. dni v měsíci s úrokovou sazbou 17,4 % p. a, úvěr byl sjednán na dobu 45 měsíců a načerpán převodem na shora uvedený běžný účet,- z dokladu o načerpání úvěru č. , IBAN, , že žalobkyně dne 23. 3. 2023 poukázala žalovanému na jeho běžný účet č. , č. účtu, částku 65 000 Kč, odpovídající sjednané výši spotřebitelského úvěru,- z přehledu plateb úvěru, že žalovaný v období od 13. 4. 2023 do 24. 4. 2025 zaplatil celkem 24 řádných splátek po 2 018 Kč, tedy celkem 48 432 Kč, následně splátku splatnou ke dni 24. 5. 2025 uhradil pouze částečně, a to 14,02 Kč,- z mimořádného výpisu z běžného účtu žalovaného za období 11. 6. 2025 – 29. 8. 2025, že na účtu nebyly evidovány žádné příchozí platby a došlo k postupnému odepisování částek označených jako „účelně vynaložené náklady na vymáhání“ ve výši 2 × 500 Kč, v důsledku čehož se žalovaný dostal do nepovoleného debetu –1 000 Kč,- z předžalobní výzvy žalobkyně ze dne 28. 7. 2025 vyplývá, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k dobrovolné úhradě dluhu,- z podmínek čerpání úvěru, že spotřebitelský úvěr je splatný v pravidelných měsíčních splátkách ve sjednané výši, které mají být automaticky inkasovány z běžného účtu a při jejich neuhrazení je žalobkyně oprávněna požadovat zákonný úrok z prodlení, případně úvěr zesplatnit a požadovat okamžité splacení celé dlužné částky včetně úroků a nákladů spojených s vymáháním,- z obchodních podmínek, že klient je povinen řádně plnit všechny své peněžité závazky vůči bance, jinak banka může jednostranně omezit či zablokovat služby, požadovat okamžité splacení dlužných částek a účtovat zákonné úroky z prodlení, nedodržení povinností, zejména prodlení se splácením či nepovolený debet delší než 30 dnů, je podstatným porušením smlouvy opravňujícím banku k odstoupení, zesplatnění úvěru či zablokování účtu, přičemž všechny dluhy klienta jsou splatné bezodkladně.6. Po skutkové stránce soud uzavřel, že účastníci řízení uzavřeli rámcovou smlouvu a formou dodatku i smlouvy o úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal sjednané finanční prostředky, po dobu dvou let úvěr řádně splácel, avšak následně na splácení rezignoval, čímž porušil své smluvní povinnosti. V důsledku toho žalobkyně zmíněný dluh zesplatnila. Žalovaný taktéž přečerpal možnosti běžného účtu o částku 1 000 Kč.7. Z hlediska hmotného práva soud věc posoudil nárok žalobkyně podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“).8. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 176 zák. č. 370/2017 Sb., o platebním styku, uživatel platebních služeb je povinen uhradit poskytovateli platebních služeb nepovolené přečerpání bez zbytečného odkladu.10. Podle § 86 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Po provedeném dokazování soud uzavřel, že žaloba byla podána po právu, neboť mezi účastníky řízení byla uzavřena rámcová smlouva, na základě které byl žalovanému po uzavření dodatku č. 2 poskytnut úvěr. Žalobkyně tvrdila a prokázala, že žalovaný poskytnutý úvěr po dobu dvou let řádně splácel, následně však na splácení zcela rezignoval a žalobkyně proto přistoupila k pro tento případ smluvenému zesplatnění všech pohledávek. Za situace, kdy žalovaný neuhradil celkovou dlužnou částku dobrovolně, bylo na místě, aby žalovanému povinnost dlužnou částku zaplatit uložil soud svým rozhodnutím. Ačkoliv žalobkyně výslovně nedoložila ověření příjmů a výdajů žalovaného v okamžiku poskytnutí úvěru, z průběhu plnění závazku plyne, že úvěr byl v možnostech žalovaného splácet. Žalovaný totiž po dobu téměř dvou let hradil sjednané měsíční splátky řádně a včas a tím fakticky uhradil podstatnou část (prakticky polovinu) poskytnuté jistiny. Tento průběh splácení představuje významný expost ukazatel reálné splatitelnosti úvěru a rozptýlil případné pochybnosti o přiměřenosti posouzení úvěruschopnosti ze strany žalobkyně. Stejně tak sjednaný úrok 17,4 % ročně rozhodně nelze označit za rozporný s dobrými mravy. Rovněž je žalovaný povinen uhradit žalobkyni vzniklý debet na bankovním účtu. Soud při svém rozhodování rovněž přihlédl k tomu, že žalovaný dlužnou částku nerozporoval a ani jinak se žalobě nebránil.12. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalovanému, který ve věci neměl úspěch (§ 142 odst. 1, § 142a o. s. ř.). Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 355 Kč (výrok II.).13. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř., tj. v délce tří dnů.