13 C 268/2021-16 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobkyně se svou žalobou domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 47 800,69 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že poskytla žalovanému, který nebyl zdravotně pojištěn v ČR, v období od 30. 9. 2020 do 6. 10. 2020 samopláteckou péči. Z tohoto důvodu žalobkyni vznikl nárok na zaplacení celkové částky ve výši 47 800,69 Kč v souladu s příslušnými položkami přílohy č. 1 zákona č. 48/1997 Sb. v platném znění, kterou žalovanému žalobkyně vyúčtovala fakturou [číslo] ze dne 6. 1. 2021 s datem splatnosti 5. 2. 2021 na částku 47 800,69 Kč. Žalovaný do současné doby nic nezaplatil. Žalovaný byl žalobkyní vyzván předžalobní výzvou k zaplacení dlužné částky, avšak bezvýsledně. Žalovaný se nevyjádřil, tedy nesporoval skutková tvrzení žalobkyně uvedená v žalobě. Soud věc rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasili. Soud v dané věci vyšel z provedeného dokazování – z vyúčtování péče za jednotlivé samoplátecké úkony soud zjistil, že žalobkyně poskytovala žalovanému zdravotní péči v období od 30. 9. 2020 do 6. 10. 2020. Z ověření platnosti pojištění soud zjistil, že žalovaný nebyl ke dni 30. 9. 2020 pojištěn v rámci systému veřejného zdravotního pojištění. Z faktury [číslo] ze dne 6. 1. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému poskytnutou samopláteckou péči na částku 47 800,69 Kč se splatností do 5. 2. 2021. Z předžalobní výzvy ze dne 27. 2. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, kterou žalovaný neuhradil do stanoveného termínu 5. 2. 2021, s poučením, že pokud nebude dlužná částka uhrazena, bude se jí žalobkyně její úhrady domáhat soudní cestou. Z předmětného dokazování, lze o skutkovém stavu učinit závěr, že žalobkyně poskytla žalovanému samopláteckou péči. Z tohoto důvodu žalobkyni vznikl nárok na zaplacení celkové částky ve výši 47 800,69 Kč v souladu s příslušnými položkami přílohy č. 1 zákona č. 48/1997 Sb. v platném znění, kterou žalovanému žalobkyně vyúčtovala fakturou [číslo] ze dne 6. 1. 2021 s datem splatnosti 5. 2. 2021 na částku 47 800,69 Kč. Žalovaný do současné doby nic nezaplatil. Žalovaný byl žalobkyní vyzván předžalobní výzvou k zaplacení dlužné částky, avšak bezvýsledně. Při hmotněprávním posouzení věci soud postupoval v souladu s § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Odpovědnost žalovaného je dána dle přílohy č. 1 zákona č. 48/1997 Sb. v platném znění. Žalobkyně poskytla žalovanému samopláteckou péči, která podléhá zpoplatnění. Řádně žalovanému za tuto poskytnutou péči vyfakturovala dlužnou částku. Žalovaný po podání žaloby nic nezaplatil. Protože žalobkyně svůj nárok jednoznačně prokázala listinnými důkazy, bylo žalobě v celém rozsahu vyhověno. Protože dlužná částka nebyla zaplacena do doby splatnosti, byly žalobkyni přiznány úroky z prodlení z této částky následující den po splatnosti. Výše úroků pak odpovídá zákonnému předpisu, tj. § 1 vládního nařízení č. 142/1994 Sb. v platném znění - viz § 19 odst. 1, 2 nařízení vlády č. 351/2013. O nákladech řízení soud rozhodl dle vyhlášky MS ČR č. 177/1996 Sb., § 14 b odst. 5 písm. a) ve spojení s nálezem Ústavního soudu Pl. ÚS 39/2013 ze dne 7. 10. 2014 a přiznal ve věci úspěšné žalobkyni vůči žalovanému paušální náhradu ve výši 600 Kč (předžalobní výzva a podání žaloby, tj. 2 x 300 Kč) a částku 1 913 Kč za zaplacený soudní poplatek, celkem 2 513 Kč.