14 C 152/2021-36 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeném zdejšímu soudu dne 23. 3. 2021, domáhala po žalované zaplacení částky 13 000 Kč s příslušenstvím. V tomto návrhu uvedla, že s žalovanou uzavřela dne 30. 8. 2018 smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] na základě které byla žalované poskytována služba televizního vysílání prostřednictvím satelitu, a to až do dne 1. 5. 2020, kdy byla smlouva ukončena. Žalovaná nevrátila v souladu se smlouvou (článek 8. 2. všeobecných podmínek) do 10 dnů od ukončení smlouvy pronajatá technická zařízení – 2X Set-top box/CA Modul sériové číslo BI102299FC0079718 a sériové číslo BI102233F90047714 A 2X přístupová karta Č. [číslo] a Č. [číslo]. V důsledku porušení této povinnosti vzniklo žalobkyni oprávnění požadovat po žalované za nevrácená technická zařízení zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč za každý z uvedených Set-top boxů a 1 500 Kč za každou nevrácenou přístupovou kartu, tedy celkem 13 000 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu, avšak marně. Žalobkyně tvrdila, že v souladu se schváleným projektem rozdělení a fúze došlo k rozdělení společnosti [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen "DIGI Czech Republic"), odštěpením, přičemž [právnická osoba] Czech Republic nezanikla a vyčleněná část jejího jmění přešla na [právnická osoba] [právnická osoba], a k fúzi sloučením [právnická osoba] a.s., se sídlem [adresa], [IČO], jako zanikající společnosti, a [právnická osoba] [právnická osoba] jako nástupnické společnosti, která změnila firmu na [právnická osoba] S účinností ode dne 1. 4. 2020 došlo ke změně dosavadní obchodní firmy [právnická osoba] na [právnická osoba] Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Tvrdila, že se žalobkyní dne 1. 4. 2020 řešila, jakým způsobem má ukončit uzavřenou smlouvu, a na základě sdělení žalobkyně zaslala žalovaná výpověď ze smlouvy [číslo] e-mailem. Zasláním této výpovědi považovala celou věc za uzavřenou. Předžalobní výzva byla žalované doručována na adresu trvalého pobytu dne 4. 3. 2021, žalovaná si jí nicméně s ohledem na [anonymizováno] jejího syna [anonymizována dvě slova] a další [anonymizováno] obtíže vyzvedla až 8. 4. 2021, kdy ihned kontaktovala právního zástupce žalobkyně s tím, že jí tyto skutečnosti nikdo nesdělil a požádala o možnost splácet předmětnou smluvní pokutu v několika platbách. Právní zástupce žalobkyně dne 9. 4. 2021 zaslal žalované e-mail, ve kterém uvedl, že celou situaci prodiskutuje s žalobkyní, tento den žalovaná odeslala žalobkyni veškerá technická zařízení zpět. Do dne doručení předžalobní výzvy žalobkyně žalovanou nikterak nekontaktovala. Soud z předložených listin žalobkyně i žalované zjistil skutkový stav, podle kterého žalobkyně se žalovanou uzavřely smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] ze dne 30. 8. 2018. V této smlouvě byla sjednána smluvní pokuta ve výši 1 500 Kč za prodlení s úhradou jakéhokoliv finančního závazku účastníka více než 30 dní a smluvní pokuta ve výši 5 000 Kč za nevrácení, poškození, zničení nebo neoprávněný zásah do zapůjčeného koncového zařízení. Na základě této smlouvy byly žalované poskytnuty koncová zařízení - 2X Set-top box/CA Modul sériové číslo BI102299FC0079718 a sériové číslo BI102233F90047714 A 2X přístupová karta Č. [číslo] a Č. [číslo], jejichž montáž provedl technik žalobkyně dne 30. 8. 2018. V této smlouvě byla uvedena jiná korespondenční adresa žalované, než je její adresou trvalou. Žalovaná se formou SMS dne 1. 4. 2020 dotázala, jakým způsobem může smlouvu ukončit. Z odpovědi žalobkyně formou SMS bylo zjištěno, že žalovaná od žalobkyně obdržela informací, že výpověď stačí zaslat e-mailem volnou formou. Žalobkyně v průběhu této komunikace neuvedla žádné informace ohledně nutnosti vrácení technických zařízení nebo smluvní pokutě. Žalované byla dne 8. 4. 2021 doručena přežalobní výzva, následně žalovaná ihned kontaktovala právního zástupce žalobkyně s tím, že jí tyto skutečnosti nikdo nesdělil a požádala o možnost splácet předmětnou smluvní pokutu v několika platbách. Právní zástupce žalobkyně dne 9. 4. 2021 zaslal žalované e-mail, ve kterém uvedl, že celou situaci prodiskutuje s žalobkyní, tento den žalovaná odeslala žalobkyni veškerá technická zařízení žalobkyni zpět. Tyto skutečnosti soud zjistil z sms konverzace mezi žalovanou a žalobkyní ze dne 1. 4. 2020, předžalobní výzvy, e-mailové konverzace mezi žalovanou a právním zástupcem žalobkyně ze dne 8. 4. 2021 a 9. 4. 2021, podacího lístku ze dne 9. 4. 2021, formuláře o provedení/převzetí ze dne 30. 8. 2018, smlouvě o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] ze dne 30. 8. 2018, všeobecných podmínek, podacího lístku ze dne 1. 3. 2021 a e-mailové výpovědi smlouvy ze strany žalované ze dne 1. 4. 2020. Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Při právním hodnocení věci soud vycházel především z příslušných ustanovení zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. Smlouva mezi žalobkyní a žalovanou byla posouzena zejména hlediska ustanovení § 63 zákona o elektronických komunikacích a dále dle ustanovení § 1811 občanského zákoníku – podle tohoto ustanovení platí, že veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva. Žalobkyně tuto svou povinnost nedodržela, při dotazu žalované, jakým způsobem lze ukončit předmětná smlouva, neuvedla, nutnost vrácení požadovaných technických zařízení ani informace o případné smluvní pokutě, tuto povinnost nedodržela žalobkyně ani po odstoupení od smlouvy ze strany žalované, které bylo žalobkyni zasláno e-mailem. S ohledem na tuto skutečnost shledal soud nárok žalobkyně jako nedůvodný, kdy splnění informační povinnosti je základním předpokladem pro uplatnění nároku u smluv uzavíraných se spotřebitelem, a proto soud žalobu zamítl. Pro úplnost je třeba zmínit, že pokud koncová zařízení u žalované montoval technik žalobkyně, tak v rámci zachování legitimního očekávání se jeví účelně i jejich demontáž a případný odvoz ze strany žalobkyně. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalovaná se žalobě úspěšně ubránila, zároveň však uvedla, že jí náklady řízení nevznikly.