14 C 244/2021-27 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobkyně se domáhala žalobou, podanou soudu proti nezletilé žalované, zaplacení částky 1 520 Kč s příslušenstvím. Nezletilá žalovaná, resp. její zákonná zástupkyně, se k žalobě nevyjádřily. O skutkovém stavu věci soud zjistil, že nezletilá žalovaná ve věku 15 let použila k přepravě dopravní prostředek hromadné dopravy provozované Dopravním podnikem města Hradce Králové, a.s., a to dne 15. 7. 2019 na lince 13. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole bylo zjištěno, že při přepravní kontrole v čase 17:08 hodin se žalovaná neprokázala platným jízdním dokladem. Žalovaná v čase přepravní kontroly neměla platnou mobilní jízdenku, tuto objednala SMS z čísla [tel. číslo] v čase 17:09 hodin a mobilní jízdenka prostřednictvím SMS došla v čase 17:10 hodin. Žalovaná nezaplatila přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Pohledávka byla postoupena žalobkyni, což bylo zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávky. Ze soudní evidence bylo zjištěno, že pod spisovou značkou 0 P 232/2009 je u Okresního soudu v Hradci Králové veden opatrovnický spis týkající se nezletilé žalované. Rozsudkem ze dne 4. 6. 2018 byl nařízen nad výchovou nezletilé žalované dohled a soud vyslovil matce nezletilé napomenutí. Soud v opatrovnické věci zjistil dlouhodobé problémy s výchovou nezletilé s tím, že dosud učiněná opatření nevedla k nápravě. Nezletilá žila s matkou, která své rodičovské povinnosti dostatečně neplnila, a nebyla schopna zajistit pro nezletilou dceru stabilní zázemí. Matka s dcerou se opakovaně stěhovaly, pobývaly v různých azylových domech, ve kterých matka měla problémy s dodržování ubytovacích pravidel. Nezletilá musela měnit školu, její prospěch byl velmi špatný, opakovala 7. třídu. Dohled nad výchovou nezletilé byl zrušen rozsudkem ze dne 17. 9. 2020, neboť bylo zjištěno, že nařízení dohledu splnilo svůj účel. Matka s nezletilou získaly bydlení ve sdíleném nájemním bytě, nezletilá studovala [ulice] školy profesní přípravy v [obec] a matka od září 2020 nově pracovala na hlavní pracovní úvazek s přislíbenou hrubou mzdu ve výši 17 000 Kč měsíčně. Soud jednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu. Hmotněprávní posouzení věci vychází ze zákona [číslo] Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, z ustanovení § 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, z ustanovení § 3 až § 8 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, a ze smluvních přepravních podmínek. Dále soud vycházel z nálezů Ústavního soudu, které se vztahovaly k dané právní problematice. Podle § 31 občanského zákoníku platí, že každý nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, je způsobilý k právním jednáním co do povahy přiměřeným rozumové a volní vyspělosti nezletilých jeho věku. Ústavní soud v nálezu II. ÚS 1864/16 zaujal stanovisko, že ustanovení § 31 občanského zákoníku je třeba aplikovat i na způsobilost nezletilého k uzavření přepravní smlouvy, přičemž u přepravní smlouvy je nezletilý – v závislosti na stupni svého duševního vývoje - zpravidla schopen chápat význam povinnosti mít jízdní doklad a nést odpovědnost v případě jízdy„ načerno“, popř. – cestuje-li v doprovodu svého zákonného zástupce - i ovlivnit zaplacení jízdného tím, že se může vzepřít jeho rozhodnutí, aby cestoval bez platného jízdního dokladu. V této konkrétní věci bylo posouzeno, že nezletilá žalovaná ve věci 15 let byla způsobilá uzavřít s přepravcem smlouvu ve smyslu ustanovení § 2550 občanského zákoníku. Tím, že žalovaná použila k přepravě dopravní prostředek hromadné dopravy, nepochybně očekávala přepravu své osoby do místa určení a musela si být vědoma povinnosti zaplatit za přepravu jízdné. Žalovaná porušila přepravní podmínky, neboť do vozu Dopravního podniku města Hradce Králové, a.s., nastoupila bez platného jízdního dokladu. Žalovaná v průběhu přepravy zakoupila mobilní jízdenku prostřednictvím SMS, soud proto neshledal důvod pro uložení povinnosti žalované zaplatit jízdné ve výši 20 Kč, i když žalovaná jízdenku obstarala až po zahájené přepravní kontrole. Soud neuložil žalované ani povinnost zaplatit přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, přestože žalovaná porušila přepravní podmínky a zahájila přepravu bez platného jízdního dokladu. Soud zvážil všechny rozhodné okolnosti případu na stranách obou účastnic sporu a uzavřel, že pokud by soud uložil žalované povinnost zaplatit částku 1 500 Kč, bylo by takové rozhodnutí pro nezletilou žalovanou nepřiměřeně tvrdým opatřením. Požadovaná částka je přitom částkou bagatelní a žalobkyni – obchodní společnosti – by zcela vyhovující rozsudek nepřinesl odpovídající prospěch v porovnání s mírou nepříznivého dopadu na nezletilou žalovanou. Ze strany soudu se jedná o výjimečné rozhodnutí, které vychází z vyhodnocení všech skutkových okolností daného případu, kdy soud zejména hodnotil nepříznivou sociální a majetkovou situaci nezletilé žalované, jež byla zjištěna z opatrovnického spisu. Soud tedy pro tentokrát výjimečně neuložil žalované povinnost zaplatit částku 1 500 Kč jako přirážku (pokutu) za jízdu bez platného jízdního dokladu, jakož i zákonný úrok z prodlení. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok II) vychází z ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, když žalovaná se žalobě úspěšně ubránila.