15 C 129/2021-14 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se coby věřitel pohledávek původně svědčících právnímu předchůdci žalobce, společnosti [právnická osoba], [anonymizováno 8 slov] [číslo], Malta, za žalovanou z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 4. 9. 2020, domáhal po žalované zaplacení částky 14 885,60 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že právní předchůdce žalobce na základě této smlouvy poskytl žalované úvěr ve výši 14 885,60 Kč, který mu žalovaná měla vrátit do 2. 1. 2021 Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka ze smlouvy postoupena na žalobce. Dlužná částka sestává z jistiny úvěru ve výši 14 885,60 Kč a úroku z prodlení z této částky ve výši dle žaloby. Žalovaná dluh nezaplatila, ačkoliv k tomu byla žalobcem vyzvána. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, tj. nesporovala tvrzení žalobce uvedené v žalobě. Žaloba je z části důvodná. Okresní soud vyšel ze zjištění, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], [anonymizováno 8 slov] [číslo], Malta, uzavřel se žalovanou dne 4. 9. 2020 smlouvu o revolvingovém úvěru. Na základě této smlouvy poskytl žalované úvěr ve výši 10 000 Kč, který mu žalovaná měla vrátit do 2. 1. 2021 (viz citovaná smlouva o revolvingovém úvěru, Platební informace přiložená k žalobě). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 byla pohledávka ze smlouvy postoupena na žalobce (viz citovaná smlouva o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky). Dlužná částka sestává z jistiny úvěru ve výši 10 000 Kč, úroku ve výši 4 635,60 Kč a účelně vynaložených nákladů ve výši 250 Kč (viz Platební informace přiložená k žalobě). Žalovaná dluh nezaplatila, ačkoliv k tomu byla žalobcem vyzvána (viz Výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 23. 1. 2021). Předmětnou smlouvu soud posoudil jako smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Bylo na žalované, aby v řízení tvrdila a prokázala, že dluh případně již zanikl. Protože tak neučinila, soud žalobě v rozsahu uvedeném ve výroku I. rozsudku, a to včetně požadovaného úroku z prodlení z dlužné jistiny, o němž soud rozhodl podle § 1970 občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.). V části, v níž se žalobce domáhal po žalované zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 885,60 Kč za období od 3. 1. 2021 do zaplacení, soud žalobu důvodnou neshledal, neboť v tomto rozsahu žádal žalobce přiznat úrok z prodlení ze smluvního úroku, resp. z nákladů na uplatnění pohledávky, tedy z příslušenství pohledávky. Úrok z prodlení z příslušenství pohledávky lze žádat pouze na základě zvláštního ujednání mezi věřitelem a dlužníkem, které zde není. Proto soud v této části žalobu zamítl (výrok II.). Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 občanského soudního řádu, kdy účastník, který měl ve věci plný úspěch, má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. V řízení měl úspěch žalobce; žalované byla před podáním žaloby zaslána na poslední známou adresu výzva k plnění. Účelně vynaložené náklady řízení ve věci úspěšného žalobce tvoří: Soudní poplatek 800 Kč podle § 6 odst. 1, odst. 7 zákona o soudních poplatcích. Odměna advokáta za zastupování žalobce v soudním řízení 600 Kč za 2 úkony právní služby (1x převzetí věci, 1x sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 a § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Odměna advokáta 150 Kč za 1 úkon právní služby (1x jednoduchá výzva k plnění) dle § 11 odst. 2, písm. h/ a § 14b odst. 1 bodu 2 advokátního tarifu ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny Náhrada hotových výdajů advokáta 300 Kč za 3 úkony právní služby (1x převzetí věci, 1x sepis žaloby, 1 x jednoduchá výzva k plnění) po 100 Kč podle § 13 odst. 3 a § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. Daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrad hotových výdajů (§ 137 odst. 3, § 151 odst. 2 o. s. ř.), tj. 21 % z částky 1 050 Kč DPH činí 220,50 Kč. Náklady žalobce tedy činí celkem 2 070,50 Kč (včetně DPH) a jejich náhradu mu soud vůči žalované přiznal (výrok III). Splatnost plnění uloženého žalované potom soud stanovil v obecné lhůtě dle věty první § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.