18 C 93/2021-54 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne18. 5. 2021 domáhala zaplacení částky 16 922 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalované vyrobila a dodala na základě emailové objednávky ze dne 9. a 10. května 2018 zboží, konkrétně samolepky a tašky v celkové hodnotě 16 922 Kč, které žalovaná převzala dne 18. 5. 2018 v provozovně [ulice a číslo] [obec] oproti podpisu na zakázkovém listě. Cena zboží byla fakturována fakturou ze dne 20. 12. 2019 č. [anonymizováno] [rok] se splatností 3. 1. 2020. Žalovaná s tvrzením uvedeným v žalobě nejprve nesouhlasila. V průběhu řízení nesporovala, že jí bylo dodáno část deklarovaného zboží a to konkrétně propagační tašky v hodnotě 14 350,60 Kč. Vyhradila se však proti tomu, že by jí byly dodány samolepky. Nesporovala, že jí byla doručena faktura ze dne 20. 12. 2019, upozornila však, že se tak stalo až rok a půl po dodání etiket a obalovaného materiálu, bez průvodního dodacího listu a bez potvrzení o převzetí fakturovaných položek. Proto byla faktura jako neoprávněná v lednu 2020 vrácena. Soud provedl následující důkazy k prokázání jednotlivých tvrzení. Z listiny (č. l. 2), pravděpodobně zakázkového listu, má soud za prokázané, že pod zakázkou [číslo] žalovaná u žalobkyně objednala 5 x 200 ks samolepek a 2 x 1000 kusů malých a velkých tašek, návrhy na samolepky měly být dodány do 10. 5. 2018; zakázku, bez konkretizace, co zakázka představovala, měla převzít za žalovanou dne 18. 5. 2018 paní [příjmení]. Z emailové komunikace (č. l. 3 a násl.) má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou během května 2018 probíhala e-mailové komunikace týkající se propagačních tašek. Z emailové komunikace (č. l. 18 a násl.) má soud za prokázané, že žalovaná žalobkyni vytýkala její způsob fakturace dodaných propagačních předmětů. Z inventarizace pohledávek žalované a faktury č. l. 17 má soud za prokázané, že žalovaná provedla inventarizaci svých pohledávek se závěrem, že žádné pohledávky za žalobkyní nemá a vrátila ji zpět fakturu [číslo]. Ze svědecké výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], zaměstnankyně žalované, má soud za prokázané, že žalované byly dodány a jí převzaty tašky, etikety nikoli. O skutkovém stavu soud uzavřel, že žalobkyni se nepodařilo prokázat, že by žalované dodala zboží v hodnotě 2 571,40 Kč (samolepky), proto žalobu v tomto rozsahu včetně příslušenství zamítl. Zároveň žalovanou zavázal k zaplacení zbylé částky 14 350,60 Kč, kdy tuto žalovaná uznala. O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení České národní banky č. 14/2012, o úpravě základních úrokových sazeb a to od 4. 1. 2020, tedy od splatnosti pohledávky. Soud při stanovení data splatnosti vycházel z nesporných tvrzení účastníků, že byla faktura žalované doručena koncem roku 2019. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142a odst. 1 o. s. ř., když právní zástupce žalobkyně nezaslal žalované před žalobní výzvu k plnění. Žalobkyně má proto nárok na zaplacení soudního poplatku - 1000 Kč, a to ve výši rozdílu svého úspěchu proti neúspěchu ve věci (85 % - 15 %).