8 C 295/2020-60 — Okresní soud v Hradci Králové

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 3. 9. 2020 se žalobce domáhal vůči žalovaným určení, že je dědicem po zůstaviteli [jméno] [příjmení], nar. dne [datum] a zemřelém dne [datum]. V žalobě uvedl, že dne [datum] zemřel jeho otec [jméno] [celé jméno žalobce]. V dědickém řízení vedeném u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 34 D 1069/2019 předložili žalovaní listinu označenou jako„ moje poslední vůle“, jejíž součástí je i výrok o vydědění žalobce jako zákonného dědice s tím, že se žalobce s otcem nestýkal a jeho pokusy o navázání kontaktu s žalobcem byly neúspěšné. Tato listina není opatřena datem a dle názoru Okresního soudu v Hradci Králové ve věci vedené pod sp. zn. 9 C 135/2020 byla zůstavitelem listina sepsána v rozmezí měsíců duben až květen 2019. Účinky listiny o vydědění by se měly vztahovat i na potomky žalobce. Tvrzení zůstavitele o nezájmu se žalobce velmi dotýká, neboť situace byla naprosto opačná. Žalobce měl zájem o kontakt s otcem, avšak byl to právě on, který jakoukoli komunikaci odmítal. Tuto skutečnost žalobce přičítá k jeho psychickému stavu. Toto tvrzení také koresponduje se způsobem jeho úmrtí, kdy z nepochopitelných důvodů označil zůstavitel vykonavatelem jeho poslední vůle prvého žalovaného, kterého v podstatě neznal a odkázal mu finanční prostředky nemalé hodnoty, které otec žalobce získal z titulu vypořádacího podílu vyplývajícího z vypořádání SJM s bývalou manželkou. Zůstavitel ukončil svůj život sebevraždou. Žalobce má pochybnosti, zda šlo o skutečný projev vůle jeho zemřelého otce, který mohl být i pod určitým psychickým tlakem. 2. Žalovaní 1), 2) navrhli žalobu zamítnout jako nedůvodnou. Žalovaní k žalobě uvedli, že žalobou uplatněný návrh na rozhodnutí, spočívající v určení, že žalobce je dědicem po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalobce], je překonán tou skutečností, že zůstavitel [jméno] [celé jméno žalobce] zanechal závěť, ve které žalobce vydědil s uvedením zákonem uznatelného důvodu ve smyslu ustanovení § 1646 odst. 1 písm. b) totiž, že o zůstavitele žalobce neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl, přičemž blíže v závěti vydědění odůvodnil. Žalovaní jsou přesvědčeni, že se ve věci nyní nepojednává o té skutečnosti, zda je žalobce dědicem s nárokem na dědický podíl, nýbrž o platnosti či neplatnosti vydědění nepominutelného dědice a tedy o tom, zda žalobci náleží podíl nepominutelného dědice. U zdejšího soudu bylo vedeno řízení pod sp. zn. 9 C 135/2020, které bylo pravomocně skončeno a ve věci bylo určeno, že žalovaní jsou dědici zůstavitele [jméno] [celé jméno žalobce]. V označeném řízení žalobce tvrdil, že poslední vůle zůstavitele [jméno] [celé jméno žalobce] jím nebyla sepsána a podepsána, byla tedy namítána její pravost. V řízení žalobce své stanovisko v této věci však změnil a potvrdil, že zůstavitel [jméno] [celé jméno žalobce] vlastní rukou poslední vůli sepsal a podepsal. Na to Okresní soud v Hradci Králové učinil právní závěr, že poslední vůle, tedy závěť, zůstavitele [jméno] [celé jméno žalobce], je listinou pravou. Touto listinou jsou potom k dědění a dědickým podílům povoláni závětí žalovaní, nikoliv však žalobce, jež má tak nárok na podíl nepominutelného dědice, jímž nepochybně jako syn zůstavitele je, nebyl-li by vyděděn, jak toutéž závětí zůstavitel [jméno] [celé jméno žalobce] důvodně učinil. Vyděděný zůstavitel [jméno] [celé jméno žalobce] v závěti samé odůvodňuje tím, že se se žalobcem nestýkají, žalobce jej nikdy nenavštívil, neudržuje se zůstavitelem ani písemný či telefonní kontakt a to přesto, že veškeré pokusy zůstavitele o navázání styku se synem a jeho rodinou skončily neúspěšně. O těchto skutečnostech a poměrech jsou oba žalovaní zpraveni. Druhý žalovaný, bratr zůstavitele, proto, že žalobce neudržoval se zůstavitelem žádný kontakt, ale ani žádný kontakt s rodinou zůstavitele, zejména potom s matkou zůstavitele, která absenci kontaktu hůře nesla, žalobce se neúčastnil žádných rodinných příležitostí a oslav nejen zůstavitele, nýbrž i předků, a naopak zůstali žalobcem rovněž opominuti při jeho výročích a jiných příležitostech. Stejné poznatky a zkušenosti má i prvý žalovaný, který je letitým důvěrným přítelem zůstavitele již od předškolních let až do jeho skonu. Prvý žalovaný, z pravidelného a častého styku se zůstavitelem [jméno] [celé jméno žalobce], má povědomost a znalosti o jeho poměrech a o snaze zůstavitele [jméno] [celé jméno žalobce] navázat kontakt s žalobcem, zejména v posledním období po rozchodu zůstavitele s manželkou, avšak tyto pokusy zůstaly bez jakékoliv odezvy žalobce. Žalovaní mají za to, že zákonný důvod vydědění je naplněn, když žalobce neprojevoval žádný, natož opravdový zájem. 3. Z listiny označené jako moje poslední vůle (č. l. 2 p. v. spisu) vyplývá, že [jméno] [celé jméno žalobce] sepsal vlastní rukou„ poslední vůli“, kterou také podepsal, listina není datová, z jejího obsahu je ale zřejmé, že byla sepsána po rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 19 Co 63/2019-198, o zrušení a vypořádaní podílového spoluvlastnictví, tj. po 19. 3. 2019. Z obsahu listiny dále vyplývá, že v poslední vůli [jméno] [celé jméno žalobce] vydědil svého syna [celé jméno žalobce] (tj. žalobce). Jako důvod vydědění uvedl, že se s žalobcem nestýká, žalobce ho nikdy nenavštívil, neudržuje s ním písemný ani telefonický kontakt. Veškeré pokusy ze strany zůstavitele o navázání styku se synem a jeho rodinou skončily neúspěšně. Syn o něho neprojevuje opravdový zájem. Zůstavitel dále stanovil, že důsledky vydědění se vztahují i na všechny potomky žalobce. Uvedenou listinou zůstavitel zároveň vypořádal svůj movitý a nemovitý majetek pro případ smrti, když projevil přání, aby po jeho smrti nabyl finanční prostředky pocházející ze soudem zrušeného a vypořádaného spoluvlastnictví [celé jméno žalovaného], jehož zároveň určil jako vykonavatele poslední vůle. Veškeré movité věci včetně automobilu zn. Škoda Oktavia a ideální ½ specifikovaného bytu zůstavitel,,odkázal,, (zůstavil) svému bratrovi [celé jméno žalovaného]. 4. Ze sdělení žalobce ze dne 18. 9. 2019 (č. l. 3 spisu) vyplývá, že žalobce v rámci dědického řízení považuje údajnou závěť a prohlášení o vydědění za absolutně neplatné. 5. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 9 C 135/2020 vyplývá, že žalovaní 1) a 2) (v této věci) se domáhali žalobou ze dne 22. 4. 2020 vůči žalobci (v této věci) určení, že jsou dědici po zůstaviteli [jméno] [příjmení] z titulu závěti. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 10. 8. 2020, č. j. 9 C 135/2020 – 55, který nabyl právní moci dne 3. 9. 2020, vyplývá, že žalovaný 1) a žalovaný 2) jsou dědici zůstavitele [jméno] [celé jméno žalobce]. Z odůvodnění rozhodnutí soud zjistil, že zůstavitel [jméno] [celé jméno žalobce] zemřel dne [datum], pozůstalostní řízení je vedeno před Okresním soudem v Hradci Králové pod sp. zn. 34D 1069/2019. Zůstavitel [anonymizováno] [celé jméno žalobce] sepsal vlastní rukou„ poslední vůli“, kterou také podepsal. Poslední vůle není datována. Z jejího obsahu soud dovodil, že byla sepsána v období dubna 2019 až června 2019, tj. v období následujícím po vyhlášení rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 3. 2019, č. j. 19 Co 63/2019-198, o zrušení a vypořádaní podílového spoluvlastnictví, na který poslední vůle výslovně odkazuje. V poslední vůli [anonymizováno] [celé jméno žalobce] vypořádal svůj movitý a nemovitý majetek pro případ smrti, neboť projevil přání, aby po jeho smrti žalobce a) nabyl finanční prostředky pocházející ze soudem zrušeného a vypořádaného spoluvlastnictví, žalobce b) pak nabyl ostatní movité věci včetně automobilu zn. Škoda Oktavia a ideální ½ specifikovaného [anonymizováno] [celé jméno žalobce] v této listině zároveň vydědil žalobce, tj. svého syna, neboť o něho neprojevoval opravdový zájem. Soud učinil závěr, že poslední vůle (závěť) zůstavitele [anonymizováno] [celé jméno žalobce] je listinou pravou, neboť jím byla sepsána a podepsána. Absence data nezpůsobuje její neplatnost, neboť [anonymizováno] [celé jméno žalobce] sepsal pouze jednu listinu obsahující závěť. V závěti [anonymizováno] [celé jméno žalobce] rozhodl o osudu svého majetku pro případ smrti, když určil, že tento majetek bude rozdělen mezi dvě osoby, tj. žalovaného 1) a žalovaného 2), a to způsobem v závěti specifikovaným, přičemž zároveň určil, že tento majetek po jeho smrti nepřipadne jiné osobě, zejména pak žalobci, který byl v závěti vyděděn. Dále ze spisu vyplynulo, že bývalá manželka zůstavitele [jméno] [příjmení] se domáhala vůči zůstaviteli v řízení před Okresním soudem v Hradci Králové sp. zn. 9 C 310/2017 zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem, předmětné nemovitosti byly rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 7. 11. 2018 přikázány do vlastnictví bývalé manželky a zůstaviteli měl být vyplacen vypořádací podíl ve výši 1 600 000 Kč, rozsudek nabyl právní moci dne 24. 4. 2019. 6. Z výpovědi žalobce (č. l. 28 spisu) vyplývá, že s otcem do roku 2015 pracoval, byl to jeho přímý nadřízený. V té době se zůstavitel rozváděl se