13 C 109/2022-21 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení žalované částky 4 295,65 Kč s příslušenstvím z titulu uzavřené Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny. Žalovaný se nevyjádřil, tedy nesporoval skutková tvrzení žalobce uvedená v žalobě. Soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř., když pro takovýto postup soudu byly splněny zákonné podmínky. Ze Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 2. 7. 2020 bylo zjištěno, že tuto uzavřel žalobce se žalovaným na odběrné místo [ulice a číslo], [PSČ] [obec], pro potřeby domácnosti. Žalobce žalovanému vyfakturoval spotřebu elektřiny za období od 3. 8. 2020 do 4. 2. 2021 daňovým dokladem číslo [variabilní symbol] na částku 5 235,20 Kč se dnem splatnosti 9. 3. 2021, následně musela být uvedená faktura opravena opravným daňovým dokladem [variabilní symbol] ze dne 15. 3. 2021 na částku 5 515,65 Kč se dnem splatnosti 6. 4. 2021. Dlužná částka činí 4 295,65, ta byla vypočítána rozdílem mezi cenou odebrané elektřiny ve výši 5 515,65 Kč, zaplacenými zálohami ve výši 1 420 Kč a smluvní pokutou ve výši 200 Kč. Žalovaný neuhradil na tuto fakturu ničeho. Celková dlužná částka tedy byla ve výši 4 295,65 Kč (5 515,65 + 200 – 1 420). Soud výše uvedené skutečnosti zjistil ze samotné smlouvy o dodávkách elektřiny a z žalobcem doložených faktur. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 16. 4. 2021, avšak bezvýsledně. Právní posouzení smlouvy o dodávkách elektřiny vyplývá z § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Vztah mezi účastníky se dále řídí ustanoveními § 28 odst. 1, § 50 odst. 2, § 56 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). Mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva, dle které žalobce plnil, žalovaný však za odběr elektřiny řádně nezaplatil. S ohledem na zjištěný skutkový stav soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, neboť žalobce svůj nárok jednoznačně prokázal listinnými důkazy a žalovaný naopak neprokázal, že by za odebranou elektřinu zaplatil. Soud zároveň přiznal žalobci i úroky z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 a násl. o. z., jejichž výše je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II. tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal úspěšnému žalobci vůči žalovanému náhradu nákladů řízení v plné výši. Při určení výše odměny zástupce žalobce soud vycházel vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Náklady žalobce jsou tak tvořeny odměnou advokáta za dva úkony po 200 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí věci, podání žaloby), když šlo o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč. Dále jsou náklady žalobce tvořeny náhradou hotových výdajů za 2 úkony po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., dále 21% DPH a soudním poplatkem ve výši 400 Kč, celkem 1 126 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. soud uložil žalovanému, aby náklady řízení zaplatil žalobci k rukám jeho advokáta. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.