14 C 175/2022-18 — Okresní soud v Hradci Králové

Manželka se návrhem domáhala rozvodu manželství. Tvrdila, že manželství bylo uzavřeno po dlouhodobé známosti. Před manželstvím se dne 10. 8. 2010 narodil syn [jméno] a po uzavření sňatku se dne 9. 12. 2012 narodil syn [jméno]. Manželka uvedla, že manželství neplní žádnou ze svých funkcí, nachází v trvalé a neodčinitelné krizi a vyloučila možnost obnovy společného soužití. Za příčinu rozvratu manželství označila naprostou názorovou odlišnost na řešení manželských záležitostí a z toho vyplývající postupné odcizení. Manžel navrhl, aby manželství bylo rozvedeno. Uvedl, že on sám nevnímal, že by manželství procházelo hlubokou dlouhodobou krizí. Tvrdil, že manželka v únoru 2022 náhle opustila společnou domácnost, přičemž až do této doby bylo manželství zcela normální a plnilo veškeré funkce. Byl přesvědčen o tom, že záměr ukončit manželství rozvodem vychází pouze z manželčina rozhodnutí, nejde přitom o důsledek dlouhodobě trvající krize. Podle manželových poznatků navázala manželka v době před únorem 2022 mimomanželský vztah s kolegou ze zaměstnání. Z tvrzení účastníků a z listinných důkazů soud o skutkovém stavu věci zjistil, že manželství trvalo od 11. 2. 2011 a bylo uzavřeno v [obec] O péči a výživě nezletilých dětí pro dobu po rozvodu se rodiče dohodli a jejich dohodu schválil Okresní soud v Hradci Králové rozsudkem číslo jednací 0 Nc 1921/2022-32. V době rozhodování soudu spolu manželé nežili, netvořili manželské ani rodinné společenství a vedli oddělený život. Soužití manželů bylo hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nebylo možno očekávat jeho obnovení. [obec] rozvratu manželství byla spatřována ve ztrátě citových vazeb, když existence jiných příčin nebyla prokázána. Soud jednal podle zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Hmotněprávní posouzení věci vychází ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Podle § 755 odst. 1 občanského zákoníku platí, že může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Dle § 756 občanského zákoníku soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny. Na základě zjištěného skutkového stavu soud uzavřel, že v daném případě jsou splněny podmínky pro rozvod manželství dle § 755 odst. 1, 3 občanského zákoníku, a proto výrokem rozsudku pod bodem I manželství rozvedl. Důvody vylučující rozvod dle § 755 odst. 2 občanského zákoníku nebyly tvrzeny. Soud ve věci jednal podle zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Hmotněprávní posouzení věci vychází ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. S ohledem na zjištěný skutkový stav byly v daném případě splněny podmínky pro rozvod manželství dle § 757 odst. 1, 2 občanského zákoníku. Soud dospěl k závěru, že shodná tvrzení účastníků o rozvratu manželství a záměru dosáhnout rozvodu jsou pravdivá, a proto manželství účastníků rozvedl, aniž by zjišťoval příčiny rozvratu manželství (výrok I). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních (výrok II). Soud ve věci rozvodu manželství rozhodl bez jednání (§ 115a občanského soudního řádu), neboť manželé s takovým postupem souhlasili.