15 C 60/2022-22 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení 7 939,85 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že je žalovaná v této výši odpovědná za škodu, která žalobci vznikla v důsledku toho, že na odběrném místě [ulice a číslo], [PSČ] [obec] došlo k neoprávněnému odběru elektřiny z elektrizační soustavy v ceně 670,17 Kč, přičemž žalobce vynaložil na zjištění tohoto neoprávněného odběru náklady ve výši 7 269,68 Kč. Žalobce žalované škodu vyúčtoval fakturou [číslo] splatnou dne 10. 8. 2021, avšak žalovaná neuhradila nic. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, tj. nesporovala tvrzení v ní uvedená. Žaloba je důvodná. Soud vyšel ze skutkového stavu, podle kterého žalobce dne 9. 7. 2021 kontrolou [číslo] zjistil, že na odběrném místě [ulice a číslo], [PSČ] [obec] je prováděn neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy dle § 51 zákona č. 458/2000 Sb. (viz protokol o provedené kontrole připojený k žalobě) Následkem toho vznikl žalobci nárok na náhradu škody v souladu s § 16 vyhlášky č. 329/2020 Sb. V době neoprávněného odběru měla žalovaná se žalobcem uzavřenou smlouvu o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě nízkého napětí (viz smlouva o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě nízkého napětí [číslo]). Na uvedeném odběrném místě byla dne 14. 6. 2021 přerušena dodávka elektrické energie z důvodu neplnění smluvních platebních povinností; stav elektroměru činil VT 28 284 kWh a NT 94 155 kWh. Přerušení dodávky bylo provedeno odpojením odvodných vodičů z elektroměru a jeho opětovným zaplombováním. Při kontrole dne 9. 7. 2021 bylo zjištěno porušení plomb na krytu elektroměru a připojení odvodních vodičů zpět do elektroměru, které nebylo provedeno provozovatelem distribuční soustavy; stav elektroměru činil VT 28 325 kWh a NT 94 234 kWh. Množství neoprávněně odebrané elektřiny je rozdíl mezi uvedenými stavy elektroměru, tj. 120 kWh, cena elektřiny činí 670,17 Kč. Žalobce vynaložil náklady na zjištění neoprávněného odběru ve výši 7 269,68 Kč (viz Oznámení o výsledku kontroly, Výpočet náhrady za neoprávněný odběr elektřiny). Žalobce škodu žalované vyúčtoval fakturou [číslo] splatnou dne 10. 8. 2021 (viz faktura s [variabilní symbol], přiložená k žalobě). Soud má za prokázané, že uvedenou elektřinu takto neoprávněně odebrala žalovaná a tedy odpovídá žalobci za vzniklou škodu, když po právní stránce věc posoudil podle § 51 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 51 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). Bylo na žalované, aby v řízení případně prokázala, že svůj dluh již žalobci splnila nebo že zanikl jiným způsobem. Protože se tak nestalo, soud žalobě zcela vyhověl, a to včetně požadovaných úroků z prodlení, o nichž soud rozhodl podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.). Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 občanského soudního řádu, kdy účastník, který měl ve věci plný úspěch, má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. V řízení měl plný úspěch žalobce; žalované byla před podáním žaloby zaslána na poslední známou adresu výzva k plnění. Účelně vynaložené náklady řízení ve věci úspěšného žalobce tvoří soudní poplatek 400 Kč podle § 6 odst. 1, odst. 7 zákona o soudních poplatcích, a dvě paušální náhrady podle § 151 odst. 3 o.s.ř., a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, a § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Žalobkyně má právo na náhradu za dva úkony po 300 Kč (sepsání předžalobní výzvy, sepsání návrhu na zahájení řízení). Náklady žalobce tedy činí celkem 1 000 Kč (včetně DPH) a jejich náhradu mu soud vůči žalované přiznal (výrok II). Splatnost plnění uloženého žalované potom soud stanovil v obecné lhůtě dle věty první § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.