15 C 87/2022-18 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se svou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 19 834 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že žalovaný byl v období od 13. 10. 2019 do 29. 2. 2020 a od 1. 3. 2020 do 31. 7. 2020 provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců nad 1 350 cm3 do [číslo] cm3 s [registrační značka], avšak neměl po tuto dobu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Žalobci tak dle ustanovení § 4 odst. 1 tohoto zákona vznikl nárok na příspěvek do garančního fondu. Vozidlo bylo nepojištěno 140 a 153 dní, což při denní sazbě příspěvku ve výši 47 Kč činí na základu příspěvku 6 580 Kč a 7 191 Kč Vedle toho žalobce žádal přiznat též za každý z uvedených případů poplatek spojený s vymáháním pohledávky dle § 4 odst. 4 téhož zákona ve výši 300 Kč. Žádal konečně i přiznání úroku z prodlení ve výši stanovené v návrhu na zahájení řízení. Dále žalobce uvedl, že žalovaný byl v období od 25. 9. 2020 do 31. 1. 2021 provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců nad 1 350 cm3 do [číslo] cm3 s [registrační značka], avšak neměl po tuto dobu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Žalobci tak dle ustanovení § 4 odst. 1 tohoto zákona vznikl nárok na příspěvek do garančního fondu. Vozidlo bylo nepojištěno 129 dní, což při denní sazbě příspěvku ve výši 47 Kč činí na základu příspěvku celkem 6 063 Kč Vedle toho žalobce žádal přiznat též poplatek spojený s vymáháním pohledávky dle § 4 odst. 4 téhož zákona ve výši 300 Kč. Žádal konečně i přiznání úroku z prodlení ve výši stanovené v návrhu na zahájení řízení. Žalovaný byl žalobcem vyzván k úhradě dluhu, avšak nezaplatil nic. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, tj. nesporoval tvrzení žalobce uvedené v žalobě. Žaloba je důvodná. Soud zjistil skutkový stav, podle kterého žalovaný byl v období od 13. 10. 2019 do 31. 7. 2020 provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců nad 1 350 cm3 do [číslo] cm3 s [registrační značka], avšak neměl po tuto dobu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu těchto vozidel ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Žalobci tak dle ustanovení § 4 odst. 1 tohoto zákona vznikl nárok na příspěvek do garančního fondu. Vozidlo bylo nepojištěno celkem 293 dní, což při denní sazbě příspěvku ve výši 47 Kč činí na základu příspěvku celkem 13 771 Kč (6 580 Kč + 7 191 Kč). Vedle toho žalobce vynaložil náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 téhož zákona ve výši 2 x 300 Kč. Žalovaný byl dále v období od 25. 9. 2020 do 31. 1. 2021 provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců nad 1 350 cm3 do [číslo] cm3 s [registrační značka], avšak neměl po tuto dobu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Žalobci tak dle ustanovení § 4 odst. 1 tohoto zákona vznikl nárok na příspěvek do garančního fondu. Vozidlo bylo nepojištěno 129 dní, což při denní sazbě příspěvku ve výši 47 Kč činí na základu příspěvku celkem 6 063 Kč Vedle toho žalobce vynaložil náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 téhož zákona ve výši 300 Kč. Dlužné částky žalovaný žalobce nezaplatil, ačkoliv k tomu byl vyzván (viz Výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 3. 9. 2020, 5. 11. 2020 a 23. 9. 2021, předžalobní upomínky ze dne 24. 11. 2021, 1. 12. 2021 a 26. 1. 2022). Soud proto žalobě co do příspěvků a nákladů podle § 4 odst. 4 citovaného zákona vyhověl, kdy k příspěvku žalobci přiznal též požadovaný úrok z prodlení, o němž rozhodl podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.). Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 občanského soudního řádu, kdy účastník, který měl ve věci plný úspěch, má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. V projednávané věci měl plný úspěch žalobce; žalovanému byla na poslední známou adresu zaslána výzva k plnění. Účelně vynaložené náklady žalobce tvoří: Soudní poplatek 800 Kč podle § 6 odst. 1, odst. 7 zákona o soudních poplatcích. Odměna advokáta za zastupování žalobce v soudním řízení 600 Kč za 2 úkony právní služby (1x převzetí věci, 1x sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 a § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Odměna advokáta 150 Kč za 1 úkon právní služby (1x jednoduchá výzva k plnění) dle § 11 odst. 2, písm. h/ a § 14b odst. 1 bodu 2 advokátního tarifu ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny Náhrada hotových výdajů advokáta 300 Kč za 3 úkony právní služby (1x převzetí věci, 1x sepis žaloby) po 100 Kč podle § 13 odst. 3 a § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. Daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrad hotových výdajů (§ 137 odst. 3, § 151 odst. 2 o. s. ř.), tj. 21 % z částky 1 050 Kč DPH činí 220,50 Kč. Náklady žalobce tedy činí celkem 2 070,50 Kč (včetně DPH) a jejich náhradu mu soud vůči žalovanému přiznal (výrok II.). Splatnost plnění uloženého žalovanému potom soud stanovil v obecné lhůtě dle věty první § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.