18 C 199/2021-13 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uvedenou v bodě I výroku tohoto rozsudku. K odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že vzhledem k tomu, že žalovaný nereagoval ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy žalobkyně tak, že písemným čestným prohlášením neoznámil, že nesplňuje podmínky dle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích (dále také„ zákon“), stal se v souladu s ustanovení § 3 odst. 4 zákona, poplatníkem televizního poplatku, o čemž byl žalobkyní informován. Žalovanému tak vznikla povinnost platit poplatek v souladu se zákonem č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. Žalovaný tuto povinnost nesplnil, když nezaplatil televizní poplatky za únor až prosince 2020 a leden až květem 2021 v celkové výši 2 158 Kč (únor 2020 ve výši v poměrné výši 133,29 Kč zbylé měsíce 135 Kč měsíc x 15). Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky, jak jí ukládá shora zmíněný zákon. Žalovaný však svoji povinnost, ani v dodatečné lhůtě, nesplnil. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání. Soud má za prokázané, že výzvou k přihlášení poplatníka a z doručenky k této výzvě, byl žalovaný jako evidovaný odběratel elektrické energie žalobkyní vyzván, aby jí ve lhůtě 30 dnů od doručení této výzvy zaslal i v případě, že televizní přijímač nevlastní či neužívá čestné prohlášení, které bylo přílohou dopisu s poučením o tom, že pokud žalovaný na tuto výzvu nebude reagovat, bude zařazen do evidence poplatníků s povinností hradit televizní poplatky. Z dopisu o informaci žalovanému o zařazení do evidence poplatníků má soud za prokázané, že žalobkyně informovala žalovaného o tom, že s ohledem na to, že žalovaný nereagoval na předchozí výzvu žalobkyně, stal se poplatníkem televizního poplatku s tím, že první poplatek bude předepsán za měsíc únor 2020. Následnými výzvami byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. Podle § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud Českému rozhlasu nebo České televizi po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Příslušná osoba tak není povinna hradit televizní poplatek v případě, že nesplňuje podmínky dle ustanovení § 3 odst. 2 č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů (dle něhož je poplatníkem televizního poplatku nejen osoba, která vlastní televizní přijímač, ale taktéž osoba, která drží nebo z jiného právního důvodu alespoň jeden měsíc užívá televizní přijímač), a buď čestně prohlásí tyto skutečnosti České televizi, případně poté, co již byla v evidenci poplatníků přihlášena, následně sdělí, že přestala splňovat podmínky dle ustanovení 3 odst. 2 a z evidence se odhlásí. V předmětné věci bylo prokázáno, že výzva žalobkyně ve smyslu ustanovení § 3 odst. 4 zákona se dostala do dispoziční sféry žalovaného, přičemž žalovaný netvrdil, ani neprokazoval, že by žalobkyni oznámil písemným čestným prohlášením, které bylo přílohou výzvy, že nesplňuje podmínky ustanovení § 3 odst. 2 zákona, a není tak poplatníkem televizního poplatku. Pokud tedy žalobkyně zařadila žalovaného do evidence poplatníků, což žalovanému dopisem sdělila, byl od tohoto data žalovaný povinen hradit poplatky, tedy i po celé žalované období od září 2019 do ledna 2020 135 Kč měsíčně, neboť žalovaný netvrdil, ani neprokazoval, že by se z evidence poplatníků, do níž byl zapsán na základě zákonné fikce ve smyslu ustanovení § 3 odst. 4 zákona, odhlásil. Povinnost hradit poplatek a jeho výše vyplývá z § 3 odst. 2, § 6, § 7 odst. 1 a § 10 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. Žalobě proto bylo vyhověno a soud přiznal žalobkyni i úrok z prodlení, neboť žalobkyně jej požadovala vždy ode dne následujícího po splatnosti té které platby poplatku a ve výši, která odpovídá § 1968 ObčZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí podle ustanovení § 142 odst. l občanského soudního řádu vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení ve věci úspěšného žalobce, náklady řízení tvoří: Soudní poplatek ve výši 400 Kč podle § 6 odst. 1, odst. 7 zákona o soudních poplatcích. Odměna advokáta za zastupování žalobce v soudním řízení 400 Kč za 2 úkony právní služby (1x převzetí věci, 1x sepis žaloby) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném od 1. 7. 2014. Náhrada hotových výdajů advokáta 200 Kč za 2 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. Daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrad hotových výdajů (§ 137 odst. 3, § 151 odst. 2 o. s. ř.), tj. 21 % z částky 600 Kč DPH činí 126 Kč. Náklady žalobce tedy činí celkem 1 126 Kč (včetně DPH).