21 C 159/2021-12 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobou doručenou soudu dne 3. 8. 2021 se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 77 638 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že žalovaná uzavřela se žalobcem dne 24. 2. 2021 dohodu o uznání dluhu, ve které uznala svůj dluh vůči žalobci ve výši 77 638 Kč a zavázala se jej uhradit v 39 pravidelných měsíčních splátkách v souladu se sjednaným splátkovým kalendářem, následně se dostala do prodlení s plněním dvou splátek, žalobce proto využil svého práva a dne 19. 7. 2021 odeslal žalované oznámení o zesplatnění dluhu spolu s předžalobní upomínkou, žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu do 27. 7. 2021, avšak dluh nezaplatila. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a o.s.ř. O skutkovém stavu lze učinit závěr, že žalovaná dne 24. 2. 2021 uzavřela se žalobcem splátkovou dohodu, ve které uznala svůj dluh vůči žalobci ve výši 77 638 Kč ze smlouvy [číslo] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce – společností [právnická osoba] – a žalovanou a zavázala se jej zaplatit v 39 pravidelných měsíčních splátkách. V čl. 6 této dohody bylo sjednáno, že v případě, že se žalovaná ocitne v prodlení se splatností 2 splátek, má žalobce právo dluh zesplatnit. To vyplývá ze splátkové dohody. Žalovaná se dostala do prodlení se splátkami dluhu, žalobce proto dopisem ze dne 19. 7. 2021 dluh zesplatnil a vyzval žalovanou k zaplacení částky 77 638 Kč ve lhůtě do 27. 7. 2021. To vyplývá z dopisu ze dne 19. 7. 2021. Žalovaná dluh nezaplatila, a to ani po předžalobní upomínce. Soud žalobu shledal důvodnou a po právní stránce posoudil projednávanou věc následovně: Soud dospěl k závěru, že žalovaná dne 24. 2. 2021 uznala svůj dluh vůči žalobci ve výši 77 638 Kč z titulu ze smlouvy ze smlouvy [číslo] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce – společností [právnická osoba] – a žalovanou a zavázala se jej zaplatit ve splátkách. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Uznání dluhu je jednostranný právní úkon dlužníka adresovaný věřiteli, který lze učinit až poté, co dluh vznikl. Uznáním dluhu se zakládá vyvratitelná právní domněnka, že dluh existoval v době, kdy k uznání došlo. Žalovaná neprokázala, že dluh nevznikl, že byl splněn nebo že jinak zanikl. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 77 638 Kč O povinnosti žalované zaplatit žalobci úroky z prodlení soud rozhodl v souladu s § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., přičemž žalovaná je v prodlení se zaplacením dnem následujícím po splatnosti dluhu, tedy od 28. 7. 2021. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II. tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal úspěšnému žalobci vůči žalované náhradu nákladů řízení v plné výši. Při určení výše odměny zástupce žalobce soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Náklady žalobce jsou tak tvořeny odměnou advokáta za dva úkony po 4 220 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí věci, podání žaloby), jeden úkon po 2 110 Kč (předžalobní výzva), dále jsou náklady žalobce tvořeny náhradou hotových výdajů za 3 úkony po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., dále 21 % DPH a dále soudním poplatkem ve výši 3 106 Kč. Lhůtu k plnění dle výroku č. I. a II. tohoto rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. třídenní.