21 C 99/2022-16 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobou doručenou soudu dne 7. 3. 2022 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení žalované částky jako dlužného pojistného vyplývajícího z pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky dne 27. 8. 2020. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a o.s.ř. O skutkovém stavu věci lze učinit závěr, podle kterého žalovaný dluží žalobci nezaplacené pojistné v částce 13 Kč za období od 27. 8. 2020 do zániku pojištění dne 4. 12. 2020 vyplývající z pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky dne 27. 8. 2020 o pojištění obytného přívěsu, [registrační značka]. Dále žalovaný dluží žalobci poplatky za zaslané upomínky k zaplacení pojištění v celkové výši 600 Kč Celkem tedy žalobci dluží částku 613 Kč. To vyplývá z pojistné smlouvy, bilance pojistné smlouvy a upomínek. Žalovaný dluh žalobci nezaplatil ani po opakovaných upomínkách. Soud žalobu shledal důvodnou a vyhověl jí s tím, že právní posouzení věci vyplývá z uzavřené pojistné smlouvy, zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), zejména pak z ustanovení § 12 odst.1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., v platném znění, podle kterého pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi a z ustanovení § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., v platném znění, podle kterého zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Výše úroků z prodlení je v souladu s § 1970 o.z. v návaznosti na nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, přičemž úrok z prodlení byl vyčíslen za dobu od 5. 12. 2020 do 7. 3. 2022. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II. tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal úspěšnému žalobci vůči žalovanému náhradu nákladů řízení v plné výši. Při určení výše odměny zástupce žalobce soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014, když šlo o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč Náklady žalobce jsou tak tvořeny odměnou advokáta za dva úkony po 200 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí věci, podání žaloby), dále jsou náklady žalobce tvořeny náhradou hotových výdajů za 2 úkony po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., dále 21 % DPH a dále soudním poplatkem ve výši 400 Kč. Soud žalobci nepřiznal právo na odměnu advokáta za úkon předžalobní výzvy, když opakované výzvy k zaplacení učinil vůči žalovanému již sám žalobce a byla mu za ně přiznána náhrada ve výši 600 Kč. Výzvy žalobce byly bezvýsledné a pokud zástupce žalobce činil vůči žalovanému znovu další výzvu, pak šlo o úkon neúčelný.