8 C 331/2022-11 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se domáhal žalobou podanou soudu dne 19. 7. 2022 proti žalovanému zaplacení částky 4 320 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacených televizních poplatků za období specifikované v žalobě. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače a nezaplatil žalobci televizní poplatky ve výši 135 Kč měsíčně za měsíce červenec 2019 až únor 2022, dluží tak žalobci částku 4 320 Kč (tj. 32 měsíců x 135 Kč). Úroky z prodlení žalobce vyčíslil ke dni vyhotovení žaloby. Náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 63 Kč vyplývají z Rámcové dohody o poskytování služeb ze dne 22. 4. 2022. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu. Výrokem rozsudku pod bodem I soud uložil žalované povinnost dlužnou částku s úroky z prodlení zaplatit. Právní posouzení věci vyplývá především z příslušných ustanovení zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění účinném pro dané období (dále jen zákon). Výše poplatku dle tohoto zákona činila v předmětném období 135 Kč měsíčně (§ 6 zákona). O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto dle § 7 odst. 2, 3 zákona, podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle nařízení § 2 vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení České národní banky č. 14/2012, o úpravě základních úrokových sazeb. O výši náhrady nákladů řízení žalobce v této věci soud rozhodl dle § 151 odst. 2 o. s. ř. a žalobci přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů řízení za právní zastoupení advokátem. Výši těchto nákladů soud určil dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014. Takto soud žalobci přiznal odměnu advokáta za tři úkony právní služby dle §11 odst. 1, písm. a), d) citované vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní upomínka), a to za podmínek § 14b odst. 1, písm. a), b), c), ve výši dle § 14b odst. 1, bod 1 za použití § 8 odst. 1 této vyhlášky, tj. odměnu ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby, celkem za tři úkony tedy odměnu 600 Kč. Dále soud žalobci přiznal náhradu hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky za uvedené tři úkony právní služby po 100 Kč, to vše zvýšené o 21% DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), tedy celkem na částku 1 089 Kč. Zároveň soud žalobci přiznal náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč. Ve výroku II. tak soud celkem přiznal žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč a v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému, aby tuto náhradu zaplatil žalobci k rukám jeho zástupce. Lhůtu k plnění ve výrocích I. a II. rozsudku soud stanovil dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.