13 C 51/2023-35 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se svou žalobou domáhal zrušení vyživovací povinnosti vůči žalovanému s účinností od 1. 3. 2023. Žalovaný se nevyjádřil. Po provedeném dokazování soud vzal za prokázané následující skutečnosti významné pro rozhodnutí v projednávané věci: Žalobce je otcem žalovaného. Naposledy bylo určeno výživné žalobci pro žalovaného rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 6. 5. 2014, č. j. 0 P 135/2014–76, ve výši 1 500 Kč měsíčně s účinností od 1. 5. 2014. Rozsudek nabyl právní moci dne 2. 5. 2014. Ze zprávy [právnická osoba] [anonymizováno] [obec] bylo zjištěno, že žalovaný je zde zaměstnán na základě Dohody o pracovní činnosti od 1. 4. 2023. Tomuto pracovnímu poměru předcházela Dohoda o provedení práce 1. 1. 2023 – 31. 3. 2023, Dohoda o pracovní činnosti 1. 5. 2022 – 31. 12. 2023 a Dohoda o provedení práce 17. 12. 2021 – 30. 4. 2022. Příjem žalovaného za období od 1/2022 do 6/2022 činil průměrně 7 469 Kč měsíčně, za období od 7/2022 do 12/2022 činil průměrně 10 578 Kč měsíčně a za období od 1/ 2023 do 5/ 2023 činil průměrně 10 124 Kč měsíčně. Dle sdělení [stát. instituce] je žalovaný veden v evidenci pojištěnců jako zaměstnanec zaměstnavatele [právnická osoba] [anonymizováno] [obec]. S ohledem na takto zjištěný skutkový stav dospěl soud k následujícímu právnímu závěru: Dle § 910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti předchází vyživovací povinnosti prarodičů a dalších předků vůči dítěti. Vzdálenější příbuzní mají vyživovací povinnost, jen nemohou-li ji plnit bližší příbuzní. Nejedná-li se o poměr rodičů a dítěte, předchází vyživovací povinnost potomků vyživovací povinnosti předků. Dle § 911 občanského zákoníku výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že u žalovaného došlo ke změně poměrů, když žalovaný pracuje od prosince 2021 na základě dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti. Žalovaný je veden v evidenci pojištěnců [stát. instituce] jako zaměstnanec zaměstnavatele [právnická osoba] [anonymizováno] [obec]. Příjem žalovaného od ledna 2023 do května 2023 činil průměrně 10 124 Kč měsíčně, když již od prosince 2021 pracuje na základě dohody o provedení práce. Žalovaný je nekontaktní, je trvale hlášen na adrese [stát. instituce]. Za této situace lze dospět k jednoznačnému závěru, že žalovaný je schopen sám se živit. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a změnil tím rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 6. 5. 2014, č. j. 0 P 135/2014–76, ve výroku o výživném pro tehdy nezletilého žalovaného. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žalobce se náhrady nákladů řízení vzdal (ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř.).