18 C 211/2023-16 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se domáhal po žalované zaplacení částky 11 898,29 Kč s příslušenstvím z titulu uzavřené Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny. V žalobě uvedl, že na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky a odběru elektřiny [číslo] se zavázal dodávat elektřinu do odběrného místa žalované na adrese [adresa]. Žalobce žalované vyfakturoval spotřebu elektřiny za období od 23. 2. 2022 do 27. 2. 2023 daňovým dokladem [číslo] na částku 11 898,29 Kč se dnem splatnosti 23. 3. 2023. Žalovaná na fakturu ničeho neuhradila. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, avšak bezvýsledně. Žalovaná se nevyjádřila, tedy nesporovala skutková tvrzení žalobce uvedená v žalobě. Soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř., když pro takovýto postup soudu byly splněny zákonné podmínky. Ze Smlouvy o sdružených službách dodávky a odběru elektrické energie [číslo] obchodních podmínek soud zjistil, že tuto uzavřel žalobce se žalovanou, kdy se žalobce zavázal dodávat žalované na odběrné místo [adresa] elektřinu a žalovaná se zavázala za takto dodanou elektřinu, elektřinu hradit žalobci dle jednotlivých vyúčtování. Z faktury [číslo] soud zjistil, že žalobce žalované vyfakturoval spotřebu elektřiny za období od 23. 2. 2022 do 27. 2. 2023 na částku 11 898,29 Kč se dnem splatnosti 23. 3. 2023. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky. Po provedeném dokazování vzal za prokázaný následující skutkový děj: Žalobce na základě uzavřené smlouvy dodával žalované do odběrného místa elektřinu, za kterou následně žalované vystavil fakturu [číslo] kdy dlužná částka byla vyčíslena částkou 11 898,29 Kč. Právní posouzení smlouvy o dodávkách elektřiny vyplývá z § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Vztah mezi účastníky se dále řídí ustanoveními § 70 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). Mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva, dle které žalobce plnil, žalovaná však za odběr elektřiny řádně nezaplatila. S ohledem na zjištěný skutkový stav soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, neboť žalobce svůj nárok jednoznačně prokázal listinnými důkazy a žalovaná naopak neprokázala, že by za odebranou elektřinu zaplatila. Soud zároveň přiznal žalobci i úroky z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 a násl. o. z., jejichž výše je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II. tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. a takto soud žalobkyni přiznal odměnu advokáta za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1, písm. a), d) citované vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzvu), a to za podmínek § 14b odst. 1, písm. a), b), ve výši dle § 14b odst. 1 za použití § 8 odst. 1 této vyhlášky, tj. odměnu ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby, celkem za tři úkony tedy odměnu 900 Kč, z tarifní hodnoty 11 898 Kč. Dále soud žalobkyni přiznal náhradu hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky za uvedené tři úkony právní služby po 100 Kč, to vše zvýšené o 21 % DPH (§ 137 odst. 3 o.s.ř.), tedy celkem na částku 1 452 Kč. Zároveň soud žalobkyni přiznal náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč. Ve výroku II. tak soud celkem přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč a v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil žalovanému, aby tuto náhradu zaplatil žalobkyni k rukám jeho zástupce. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.