20 C 94/2024-9 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobce se domáhal žalobou (návrh sp. zn. EPR 653/2024) proti žalovanému zaplacení uvedené částky s příslušenstvím. Žalovaný se nevyjádřil.Předmětem tohoto řízení je uplatněný nárok za nezaplacené nájemné a úhrady za služby spojené s užíváním bytu č. , hodnota, v domě čp. , Anonymizováno, na adrese , Anonymizováno, v , adresa, . Konkrétně jde o dluh za období 10-12/2023 (3 x 13 614 Kč).Soud věc rozhodl aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a o. s. ř. Na základě účastníky předložených listin soud vzal za prokázané následující právně významné skutečnosti a o skutkovém stavu věci soud učinil závěr, že ohledně bytu byla nájemní smlouva a dne 27. 9. 2023 dodatek, žalovaný však sjednané nájemné nehradil. Pronajímatel uzavřel příkazní smlouvu o obstarávání správy domu, kterou zmocnil žalobce, aby vlastním jménem vymáhal po dlužnících dlužné nájemné a úhrady spojené s nájmem bytu, podával související návrhy soudu a jednal v těchto věcech před soudy. Na základě toho je žalobce oprávněn žádat po žalovaném dlužné nájemné a služby za uvedené období.Po právní stránce soud věc posoudil dle ust. § 2201 o. z. a násl., kde je upravena nájemní smlouva a zejména pak ze zvláštních ustanovení o nájmu bytu či domu (§ 2235 a násl.). Nárok žalobce na dlužné nájemné a úhrady za plnění spojená s užíváním bytu vyplývá tedy z uzavřené nájemní smlouvy a těchto ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Podle ustanovení § 1968 o. z. dlužník, který řádně a včas svůj dluh nesplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o. z. je pak věřitel oprávněn požadovat vedle plnění i úroky z prodlení, ohledně určení výše úroků z prodlení se pak odkazuje na nařízení vlády. Nařízením vlády č. 351/2013 Sb. je tato výše stanovena odkazem na repo sazbu ČNB zvyšované v každém kalendářním pololetí o 8 procentních bodů (§ 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb.). V daném případě má tedy žalobce právo též na úrok z prodlení, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.Na základě všech výše uvedených skutkových zjištění a právních závěrů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí výrokem I. tohoto rozsudku vyhověl v plném rozsahu.Soud vycházel z předložených listin (shora zmíněných vč. dokumentu potvrzení o existenci pohledávky), když na žalovaném bylo, aby případně v řízení tvrdil a prokázal, že žalovaná povinnost nevznikla, či zanikla, zejm. že žalovanou částku zaplatil, což však v dané věci nebylo tvrzeno, ani prokázáno, ani to nevyšlo jinak najevo. Žalovaný dluh v průběhu řízení nesporoval – nebylo prokázáno ani tvrzeno, že by žalovaný dluh zaplatil, nebo vznesena jiná námitka proti opodstatněnosti žalobou uplatněného nároku.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 834 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 634 Kč a nákladů dle § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. (jako 2 x 100 Kč). Podle § 151 odst. 3 o. s. ř. účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů (svých nebo svého jiného zástupce), přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Lhůtu k plnění ohledně výroků tohoto rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.