17 C 342/2025-30 — Okresní soud v Hradci Králové

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 26. 8. 2025 domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 18 692 Kč s příslušenstvím, konkrétně pak kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 676,09 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 855,19 Kč, dále zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 7 917,14 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení a úrokem ve výši 8 % ročně z částky 7 596,24 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení. Žalobkyně svoji žalobu odůvodnila tím, že společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) uzavřela dne 21. 12. 2022 se žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 10 000 Kč v hotovosti a žalovaná se zavázala uhradit celkovou dlužnou částku 18 592 Kč, tvořenou poskytnutým úvěrem, pevným úrokem a sjednanými úhradami za služby, a to ve 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč, přičemž poslední splátku byla povinna uhradit nejpozději do 21. 2. 2024. Žalobkyně dále tvrdila, že žalovaná sjednané splátky nehradila řádně a včas, poslední splátka měla být ze strany žalované uhrazena dne 23. 5. 2023 ve výši 1 000 Kč. Žalobkyně proto požadovala zaplacení částek odpovídajících neuhrazené jistině 7 596,24 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 320,90 Kč, úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 3 500 Kč, úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 989,15 Kč, úhradě za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě bydliště 1 285,71 Kč a smluvní pokutě 5 000 Kč, celkem tedy 18 692 Kč, a dále shora uvedené příslušenství. Žalobkyně dále uvedla, že pohledávka na ni byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2025 s účinností ke dni 25. 3. 2025, přičemž postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno, a před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou odeslanou dne 17. 7. 2025.2. Žalobkyně ve svém vyjádření ze dne 13. 1. 2026 na výzvu soudu uvedla, že posouzení úvěruschopnosti žalované mělo vycházet z údajů uvedených žalovanou v žádosti o úvěr, které měl vázaný zástupce právního předchůdce žalobkyně ověřovat, a dále z prověrek v dostupných evidencích (zejména v NRKI, BRKI, SOLUS a v insolvenčním rejstříku), žalobkyně současně tvrdila, že žalovaná v žádosti deklarovala mimo jiné invalidní důchod a konkrétní údaje o příjmech a výdajích, přičemž k podání připojila i listiny dokládající tvrzené příjmy a výdaje. Nad tento rámec však podání neobsahovalo konkrétnější popis způsobu vyhodnocení zjištěných údajů a podkladů, ani závěr, z jakých konkrétních úvah měl právní předchůdce žalobkyně dovodit schopnost žalované úvěr splácet. Současně žalobkyně v uvedeném podání doplnila tvrzení ke splácení úvěru a k výši dosud uhrazených částek, uvedla, že podle smlouvy o úvěru měla žalovaná hradit celkem 14 měsíčních splátek po 1 328 Kč, první splátku dne 21. 1. 2023 a další splátky vždy 21. dne v měsíci. Žalobkyně dále konkretizovala jednotlivé platby žalované, a to ve dnech 22. 12. 2022 ve výši 1 500 Kč, 21. 1. 2023 ve výši 700 Kč, 22. 2. 2023 ve výši 700 Kč, 28. 3. 2023 ve výši 500 Kč, 26. 4. 2023 ve výši 500 Kč a 23. 5. 2023 ve výši 1 000 Kč, tedy celkem 4 900 Kč. Konečně žalobkyně dovodila, že ke dni splatnosti poslední sjednané splátky, tj. ke dni 21. 2. 2024, byla žalovaná v prodlení se splátkami č. , hodnota, až 14, a že tím vzniklo právo na uhrazení celé zbývající neuhrazené části celkové dlužné částky.3. Žalovaná se k žalobě přes výzvu a poučení soudu nevyjádřila.4. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále také o. s. ř.). Soud provedl dokazování ze žalobkyní navrhovaných důkazů, neboť tyto samotné bez dalšího stačily k řádnému zjištění skutkového stavu.5. O skutkovém stavu věci soud ze žalobkyní navrhovaných důkazů (tj. ze Smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 21. 12. 2022, z Transakční historie k této smlouvě, z podkladů předložených k posouzení úvěruschopnosti, z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 4. 2025, ze Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi , právnická osoba, . a , Jméno žalobkyně, ., z příloh – seznamu postoupených pohledávek, dále z předžalobní upomínky a podacího lístku) zjistil, že Právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovanou dne 21. 12. 2022 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit celkovou dlužnou částku 18 592 Kč, sestávající z jistiny 10 000 Kč, z úroku ve výši 507 Kč, z úhrady za poskytnutí úvěru ve výši 4 900 Kč, z nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 1 385 Kč a z inkasního poplatku ve výši 1 800 Kč. Splácení bylo sjednáno ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 328 Kč. Z transakční historie soud zjistil, že žalovaná na uvedenou smlouvu hradila platby v období od 22. 12. 2022 do 23. 5. 2023, a to konkrétně dne 22. 12. 2022 částku 1 500 Kč, dne 21. 1. 2023 částku 700 Kč, dne 22. 2. 2023 částku 700 Kč, dne 28. 3. 2023 částku 500 Kč, dne 26. 4. 2023 částku 500 Kč a dne 23. 5. 2023 částku 1 000 Kč, tedy celkem 4 900 Kč.6. K posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně předložila vyplněnou žádost o úvěr (formulář ExpressCash), podepsanou žalovanou dne 21. 12. 2022, v níž je u žalované vyznačen sociální status invalidní důchod a jsou uvedeny konkrétní údaje o příjmech a výdajích: jako měsíční příjem z položky důchod, sociální dávky je vyplněno 15 423 Kč, celkové měsíční příjmy činí 15 423 Kč a použitelný měsíční příjem činí 6 263 Kč, v části měsíčních výdajů je dále vyplněno bydlení, energie 1 500 Kč, doprava, jídlo, osobní náklady 6 900 Kč, srážky ze mzdy, výživné 200 Kč a měsíční splátky stávajících půjček 500 Kč, přičemž celkové měsíční výdaje jsou vyplněny částkou 9 160 Kč a v kolonce dostatečný je označeno ano, v téže žádosti je současně vyplněno, že žalovaná žádala o úvěr ve výši 20 000 Kč na dobu 14 měsíců, s tím, že splátku bude hradit 15. dne v měsíci a první splátka bude zaplacena v měsíci prosinec. Žalovaná žije v bytě svých rodičů a vyživuje jedno dítě do 26 let.7. Žalobkyně dále k podání připojila fotodokumentaci dokladů, a to zejména výplatní doklad k důchodu ze dne 12. 12. 2022 s uvedenou částkou 7 853 Kč (brutto 7 882 Kč) a dále poštovní poukázky s uvedenými částkami 3 300 Kč (16. 12. 2022), 1 270 Kč (10. 10. 2022) a 3 000 Kč (27. 10. 2022), součástí fotodokumentace je i snímek obrazovky bankovní platby ve výši 200 Kč se zprávou pro příjemce „, jméno FO, , soudní exekutor, , adresa, “.8. Soud dále zjistil, že mezi společností , právnická osoba, . jako postupitelem a společností , Jméno žalobkyně, . jako postupníkem byla uzavřena Smlouva o postoupení pohledávek, přičemž smlouva byla za postupníka podepsána dne 10. 3. 2025 a za postupitele dne 12. 3. 2025, bylo ujednáno, že úplata má být uhrazena do 15 dnů od podpisu smlouvy oběma stranami, a že převod pohledávek nastává dnem zaplacení úplaty. Z potvrzení o zaplacení kupní ceny soud zjistil, že kupní cena byla uhrazena dne 25. 3. 2025 (výše kupní ceny je v listině začerněna). V seznamu postoupených pohledávek je u žalované uvedena pohledávka ze smlouvy č. , hodnota, ve výši řádné pohledávky 13 692 Kč. Postoupení bylo žalované oznámeno dne 2. 4. 2025.9. Před podáním žaloby byla žalované zaslána předžalobní upomínka ze dne 17. 7. 2025, v níž byla vyčíslena dlužná částka na 21 948,27 Kč a stanovena lhůta k úhradě do 1. 8. 2025, podání zásilky téhož dne dokládá podací lístek (, Anonymizováno, ).10. Žaloba je částečně důvodná.11. Vzhledem k tomu, že žalovaná při sjednání smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 21. 12. 2022 vystupovala v pozici spotřebitele, soud při právním posouzení věci vycházel z ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), ve znění pozdějších předpisů, ve spojení se zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem (dále jen „o. z.“). Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná jednali o uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o. z., přičemž právní předchůdce žalobkyně byl před poskytnutím peněžních prostředků povinen ve smyslu § 84 až § 89 ZoSÚ s odbornou péčí posoudit schopnost žalované jako spotřebitele splácet poskytnuté peněžní prostředky.12. ZoSÚ, jímž se řídí právní vztah účastníků, vychází z ochrany spotřebitele jako slabší strany vůči podnikateli, faktickou nerovnost stran vyvažuje zejména tím, že věřiteli ukládá povinnost před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, typicky o příjmech a výdajích spotřebitele, případně i z databází či jiných zdrojů. Ústavní soud v nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 zdůraznil, že prověření schopnosti spotřebitele úvěr splácet je podstatnou povinností poskytovatele úvěru, a že obecné soudy se touto otázkou musí zabývat, jinak může dojít k zásahu do práva spotřebitele na soudní ochranu. Podle rozsudku SDEU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 je vnitrostátní soud po