17 C 359/2025-68 — Okresní soud v Hradci Králové

1. Žalobkyně se žalobou doručenou dne 8. 10. 2025 domáhala po žalované zaplacení částky 34 099 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně ve své žalobě uvedla, že s žalovanou uzavřela dne 14. 3. 2025 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, a to tak, že částku 27 500 Kč převedla na bankovní účet žalované a částku 2 500 Kč převedla na účet zprostředkovatele žalované jako jeho provizi. Podle smlouvy se žalovaná zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem prostřednictvím 40 pravidelných měsíčních splátek po 1 150 Kč, splatných vždy do 20. dne v měsíci, přičemž splatnost první splátky byla sjednána na 20. 4. 2025. Žalovaná měsíční splátky nehradilа řádně a včas, a proto žalobkyně úvěr ke dni 25. 8. 2025 zesplatnila. Ke dni zesplatnění činila zesplatněná část jistiny 27 551 Kč, dluh na splátkách činil 3 449 Kč, kdy tyto splátky se skládají z dlužných úroků ve výši 1 947 Kč a dluhu na jistině ve výši 1 502 Kč, tedy celková dlužná jistina ke dni žaloby činí 29 053 Kč (27 551 Kč + 1 502 Kč) a na úrocích 1 947 Kč. Žalobkyně dále požadovala zaplacení smluvní pokuty za opožděné splátky ve výši 1 497 Kč (3krát 499 Kč), a dále úhradu nákladů na odeslané upomínky ve výši 300 Kč, jakož i příslušenství v podobě úroku, smluvního úroku a úroku z prodlení.2. Žalovaná se k žalobě přes poučení a výzvy soudu nevyjádřila.3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále také o. s. ř.). Soud provedl dokazování ze žalobkyní navrhovaných důkazů, neboť tyto samotné bez dalšího stačily k řádnému zjištění skutkového stavu.4. Z listinných důkazů soud zjistil následující právně významné skutečnosti:5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 14. 3. 2025, uzavřené mezi žalovanou a žalobkyní soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, a to formou neúčelového úvěru nepřímého. Z této částky byla podle smlouvy sjednána provize zprostředkovatele ve výši 2 500 Kč, kterou měl poskytovatel převést na účet zprostředkovatele, a zbývajících 27 500 Kč mělo být poukázáno na účet žalované uvedený ve smlouvě. Smlouva stanovila 40 pravidelných měsíčních splátek, každou ve výši 1 150 Kč, splatných vždy do 20. dne v měsíci, přičemž první splátka byla splatná dne 20. 11. 2023. Sjednaná zápůjční úroková sazba činí 27,28 % ročně, RPSN 39,20 %, a smlouva obsahuje smluvní pokutu ve výši 0,10 % denně z dlužné splátky či z neuhrazeného zůstatku úvěru. Smlouva je na straně žalobkyně opatřena zaručeným elektronickým podpisem a obsahuje doložku, že žalovaná smlouvu podepsala provedením verifikační platby.6. Z potvrzení o provedení transakce ČSOB soud zjistil, že dne 14. 3. 2025 provedla žalovaná na účet žalobkyně verifikační platbu ve výši 1 Kč s variabilním symbolem , var. symbol, , odpovídajícím číslu úvěrové smlouvy. Potvrzení je opatřeno kvalifikovanou elektronickou pečetí ČSOB. Tato transakce odpovídá mechanismu podpisu smlouvy stanovenému smluvními podmínkami žalobkyně.7. Z interních dokumentů žalobkyně – Bonita, CEE, IR, VP a posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že žalobkyně posuzovala schopnost žalované splácet úvěr v souladu s § 86 a § 87 ZoSÚ. Ze soudem provedených listin plyne, že žalovaná doložila příjem ze zaměstnání – v průměru za 3 měsíce – ve výši 29 306 Kč, nebyla vedena v insolvenčním rejstříku ani v evidenci exekucí, a z výstupů z registrů CRIF a REPI nevyplývá existence dalších závazků. Po odečtení životního minima a nákladů na bydlení žalobkyně vyhodnotila disponibilní částku žalované ve výši 24 133 Kč měsíčně, což podle žalobkyně postačovalo ke splácení splátky 1 150 Kč.8. Z čestného prohlášení žalované o závazcích ze dne 14.3.2025 soud zjistil, že žalovaná výslovně uvedla, že vůči ní není vedeno žádné exekuční či insolvenční řízení, není v úpadku ani v hrozícím úpadku, nemá žádné další závazky a je schopna splácet závazky z poskytnutého úvěru. Prohlášení obsahuje její osobní údaje a vztahuje se přímo ke smlouvě č. , hodnota, .9. Ze záznamu Bonita – přehled úhrad, vedeného žalobkyní, soud zjistil korespondenci jednotlivých plateb žalované s předepsanými splátkami a skutečnost, že žalovaná byla opakovaně v prodlení se splátkami, a to přesto, že některé platby byly zvýšené. Tento dokument potvrzuje celkovou uhrazenou částku 2 301 Kč a data úhrad odpovídají výpisu odchozích plateb.10. Z úvěrových podmínek , právnická osoba, (, Anonymizováno, ) soud zjistil mechanismus započítávání plateb, pravidla pro způsob uzavření smlouvy, pořadí započtení plateb (upomínky – smluvní pokuty – splátky – úroky – jistina), úpravu smluvních pokut 0,1 % denně, a postup pro zesplatnění úvěru při prodlení delším než dva měsíce.11. Z listiny označené jako „Zesplatnění, předžalobní výzva“ soud zjistil, že na adresu žalované byla odeslána předžalobní výzva a oznámení o zesplatnění úvěru.12. Z předložených listinných důkazů soud učinil soud skutkový závěr, že žalobkyně uzavřela dne 14. 3. 2025 se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Součástí sjednané částky byla provize zprostředkovatele ve výši 2 500 Kč, takže na bankovní účet žalované měla být převedena částka 27 500 Kč, přičemž provize měla být podle pokynu žalované uhrazena na účet zprostředkovatele. Smlouva byla sjednána jako neúčelový spotřebitelský úvěr splácený v 40 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 150 Kč, splatných vždy do 20. dne v měsíci, s první splátkou splatnou 20. 4. 2025. Sjednaná zápůjční úroková sazba činí 27,28 % ročně, RPSN 39,2 %, a smlouva obsahuje rovněž ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně v případě prodlení žalované s úhradou splátky nebo s úhradou zesplatněného dluhu. Smlouva je opatřena zaručeným elektronickým podpisem žalobkyně a na straně žalované byla akceptována způsobem sjednaným ve smluvních podmínkách, tj. provedením verifikační platby. K uzavření smlouvy mělo dojít po elektronickém zaslání smlouvy žalované a že k jejímu přijetí dochází provedením verifikační platby žalovanou. Z potvrzení o provedení transakce soud ověřil, že žalovaná dne 14. 3. 2025 poukázala na účet žalobkyně částku 1 Kč s variabilním symbolem , var. symbol, , odpovídajícím číslu smlouvy, přičemž potvrzení je opatřeno kvalifikovanou elektronickou pečetí ČSOB. Podle smluvních podmínek tento úkon představuje přijetí nabídky smlouvy žalovanou. Žalovaná uhradila žalobkyni celkem částku 2 301 Kč, více ničeho. Žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalované na základě údajů o jejím příjmu vycházejíc z výplatních pásek, čestného prohlášení, prohlášení rodičů o bydlení a dále s využitím údajů z registrů CRIF a REPI, které neprokázaly žádné jiné závazky žalované ani exekuční či insolvenční řízení. Na základě skutečných nákladů na bydlení i normativních nákladů žalobkyně vyhodnotila disponibilní měsíční částku žalované jako dostatečnou pro splácení měsíční splátky 1 150 Kč. Žalobkyně byla dopisem ze dne 25. 8. 2025 vyrozuměna o zesplatnění úvěru a vyzvána k úhradě dluhu.13. Žaloba je důvodná.14. Obecně podle ustálené judikatury soudů a Soudního dvora EU platí, že věřitel je povinen využívat i veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze , právnická osoba, ), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. Vzhledem k tomu, že žalovaná při sjednání smlouvy o úvěru vystupovala v pozici spotřebitele, soud při právním posouzení věci vycházel ze ZoSÚ, ve spojení s o. z.15. V této věci bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná jednali o uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 o. z., kdy žalobkyně před poskytnutím peněžních prostředků ve smyslu § 84 až § 89 ZoSÚ měla povinnost s odbornou péčí posuzovat schopnost žalované jako spotřebitele splácet poskytnuté peněžní prostředky. Z provedených důkazů je však zřejmé, že žalobkyně tuto povinnost splnila řádně. Posouzení bonity vycházelo z faktických údajů doložených žalovanou, dále z čestného prohlášení o neexistenci jiných závazků a z informací získaných prostřednictvím registrů CRIF a REPI, které neprokázaly další závazky, exekuce ani insolvenční řízení. Žalobkyně rovněž vyhodnotila výdaje žalované, včetně skutečných i normativních nákladů na bydlení, a na jejich základě dospěla k závěru, že žalované zbývala disponibilní částka přesahující 24 000 Kč měsíčně, což bylo dostatečné ke splácení sjednané splátky ve výši 1 150 Kč. Žalovaná uhradila žalobkyni celkem částku 2 301 Kč, více ničeho. Žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalované na základě údajů o jejím příjmu vycházejíc z výplatních pásek, čestného prohlášení, prohlášení rodičů o bydlení a dále s využitím údajů z registrů CRIF a REPI