21 C 192/2025-13 — Okresní soud v Hradci Králové

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 6. 10. 2025 po žalovaném domáhal zaplacení částky 16 787 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 17. 2. 2025 mezi jeho právním předchůdcem – , právnická osoba, - a žalovaným. V žalobě uvedl, že žalovaný čerpal úvěr ve výši 12 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na účet č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal úvěr splácet, dostal se se splátkami do prodlení, v upomínce ze dne 19. 6. 2025 byl informován o zesplatnění úvěru a vyzván k okamžité úhradě. Žalobce požaduje zaplacení neplacené jistiny ve výši 11 400 Kč a smluvní úrok ve výši 5 387 Kč. Žalovaný dluh nezaplatil ani po výzvě ze dne 19. 7. 2025. Dále žalobce uvedl, že v případě, že by soud neměl nárok žalobce z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru za prokázaný, požaduje žalobce vrácení jistiny jako nároku na vydání bezdůvodného obohacení.2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.3. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ve spojení s výpisem z účtu soud zjistil, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému na účet č. , č. účtu, částku 12 000 Kč, a to dne 17. 2. 2025. Žalovaný úvěr nesplácel, poskytnutou finanční částku právnímu předchůdci žalobce ani žalobci nevrátil, a to ani po upomínkách a oznámení o zesplatnění. Na jistině žalovaný dluží 11 400 Kč, dluh žalovaný nezaplatil ani po předžalobní výzvě zástupce žalobce ze dne 19. 7. 2025. To vyplývá z oznámení o zesplatnění a upomínek.4. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena žalobci a žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno. To vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ve znění dodatku č. , hodnota, ve spojení se seznamem postoupených pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky.5. Ze smlouvy o úvěru ve spojení s tvrzením žalobce soud zjistil, že právní předchůdce žalobce před poskytnutím úvěru nezkoumal dostatečně příjmy a výdaje žalovaného, žalobce neprokázal, že by jeho právní předchůdce zkoumal pravidelné měsíční příjmy žalovaného, že by se jakkoli zabýval pravidelnými výdaji žalovaného, například výdaji žalovaného na bydlení či na jeho další dluhy. Dle tvrzení žalobce právní předchůdce žalobce poskytl úvěr prostřednictvím webové stránky www.kimbi.cz, žalovaný vyplnil registrační formulář, úvěruschopnost právní předchůdce žalobce vyhodnotil na základě tvrzení žalovaného a lustrací v rejstřících, právní předchůdce žalobce před poskytnutím finančních prostředků žalovanému tedy podrobně neposuzoval konkrétní finanční situaci žalovaného.6. O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že právní předchůdce žalobce uzavřel dne 17. 2. 2025 distančním způsobem se žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytl žalovanému úvěr v celkové výši 12 000 Kč, aniž by jako věřitel poskytující úvěr spotřebiteli postupoval s obornou péčí. Právní předchůdce žalobce totiž se žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru, ač žalovaný před uzavřením smlouvy řádně nedoložil svoje pravidelné měsíční příjmy, dále se nijak blíže nezabýval ani výdaji žalovaného, nezkoumal skutečné náklady na bydlení ani reálné měsíční výdaje žalovaného. K žádosti o úvěr nebyly předloženy žádné další dokumenty k ověření finanční situace žalovaného jako žadatele o úvěr, právní předchůdce žalobce vycházel pouze z tvrzení žalovaného a z lustrace v evidencích. Z provedeného dokazování nelze nijak dovodit, že se právní předchůdce žalobce otázkou příjmů a výdajů žalovaného jakkoli podrobněji zabýval, takový postup nelze považovat za dostatečné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí. Právní předchůdce žalobce jako věřitel měl zkoumat majetkovou situaci žalovaného s přihlédnutím k jeho skutečným výdajům, které měl řádně prověřit a s přihlédnutím k pravidelným dlouhodobým příjmům žalovaného. Právní předchůdce žalobce s odbornou péčí nepostupoval. Z rozpisu dlužné částky vyplývá, že žalovaný právnímu předchůdci žalobce zaplatil na jistině pouze 600 Kč, žalovaný v řízení neprokázal, že by žalobci nebo jeho právnímu předchůdci zaplatil vyšší částku. Právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovaným postoupil žalobci.7. Žaloba je částečně důvodná.8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů.9. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.10. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Soud má s ohledem na popsaný skutkový stav věci za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost právního předchůdce žalobce řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli (právnímu předchůdci žalobce), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde „nejsou důvodné pochybnosti“ o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit (též) práva a zájmy spotřebitele.13. V poměrech projednávané věci soud uzavírá, že právní předchůdce žalobce svou povinnost stanovenou mu zákonem nesplnil, když posouzení úvěruschopnosti žalovaného řádně neprovedl, zejména podrobně nezjišťoval a neověřoval skutečné příjmy a skutečné výdaje žalovaného. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 zákon č. 257/2016 Sb. poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však reálně vzhledem k nedostatku podkladů v daném případě nemohlo dojít.14. V souzené věci tak lze uzavřít, že právní předchůdce žalobce nesplnil svou povinnost stanovenou mu zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedl, neboť toto posouzení proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů. Důsledkem tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené smlouvy o úvěru a v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru redukce nároku žalobce vůči žalovanému na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z. Právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovaným postoupil v souladu s § 1879 o.z. žalobci. Žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, žalobci, resp. jeho právnímu předchůdci, zaplatil pouze částku 600 Kč, na úkor žalobce se tak bezdůvodně obohatil o částku 11 400 Kč (12 000 Kč minus 600 Kč) a je povinen v rozsahu bezdůvodného obohacení plnění žalobci dle § 2991 a 2993 o. z. vrátit, a to bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění dle § 1958 o. z.15. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný od právního předchůdce žalobce převzal na základě smlouvy č. 9956122001celkem částku 12 000 Kč a vrátil mu pouze částku 600 Kč. Soud proto žalovanému uložil povinnost vrátit žalobci jistinu ve výši 11 400 Kč. Soud neopomněl, že spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotř