37 C 206/2025-20 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 19 320 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že s žalovaným dne 7. 3. 2018 uzavřela smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 19 500 Kč. Žalovaný se zavázal tyto žalobkyni vrátit spolu s poplatkem ve výši 5 070 Kč do 6. 4. 2018. Žalovaný tak neučinil a dluží žalobkyni 19 320 Kč. Na předžalobní výzvu žalovaný nereagoval.Žalovaný navrhl žalobu zamítnout s tím, že žalovaný mohl a měl přihlásit svou pohledávku do insolvenčního řízení žalovaného u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. KSHK , spisová značka, , v rámci kterého nakonec došlo ke splnění oddlužení žalovaného a osvobození od placení pohledávek.Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále „o.s.ř.“)Náhledem do insolvenčního rejstříku soud zjistil, že usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 7. 2020 č. j. KSHK , spisová značka, -A-5 byl zjištěn úpadek žalovaného a bylo povoleno jeho řešení oddlužením. Insolvenční řízení žalovaného bylo pravomocně skončeno usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 2. 2024 č. j. KSHK , spisová značka, -B-41 tak, že soud vzal na vědomí splnění oddlužení žalovaného a zároveň ho osvobodil od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny s tím, že osvobození se vztahuje na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo a věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili ve lhůtě určené soudem v rozhodnutí o úpadku, tj. do 30. 9. 2020, ač tak učinit měli. Toto usnesení nabylo právní moci dne 26. 3. 2024. Žalobkyně se svou pohledávkou za žalovaným do insolvenčního řízení přihlásila a byla částečně uspokojena.Podle § 414 insolvenčního zákona, jestliže insolvenční soud rozhodne o splnění oddlužení a dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, vydá insolvenční soud usnesení, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Toto osvobození se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo a na věřitele, kteří své pohledávky nepřihlásili, ač tak měli učinit.S ohledem na výsledek insolvenčního řízení soud uzavřel, že žalovaný byl od placení pohledávky žalobkyně osvobozen a žaloba proto byla jako nedůvodná zamítnuta.Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 151 odst. 3, vyhlášku č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, a § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) a závěry rozhodnutí NSČR ze dne 18. 11. 2025, sp. zn. 28 Cdo 2638/2025-615. Žalovaný jako advokátem nezastoupený účastník tak má právo na náhradu za 1 úkon - vyjádření ve věci samé, a to ve výši 450 Kč. Soud žalovanému jako procesně úspěšnému přiznal vůči žalobkyni náhradu nákladů v plné výši (výrok II). Lhůtu k plnění soud stanovil dle 160 odst. 1 o.s.ř.