38 C 301/2025-18 — Okresní soud v Hradci Králové

Žalobou doručenou soudu dne 26. 6. 2025 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 10 294,99 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že právní předchůdce žalobce (spol. , právnická osoba, .) sjednal se žalovanou vedení běžného účtu a následně také poskytování kontokorentního úvěru Flexikredit. V souladu se smlouvou byl žalované poskytnut úvěrový limit 5 000 Kč. Žalovaná porušila závazky ze smlouvy tím, že úvěrový limit překročila. Banka debetní zůstatek 7 921 Kč převedla dne 29. 4. 2024 na zvláštní úvěrový účet a žalované umožnila jeho splácení ve splátkách. Žalovaná však dluh nesplácela a banka v souladu se smlouvou a podmínkami dlužnou částku zesplatnila k 2. 9. 2024 a vyzvala žalovanou k úhradě částky 10 069,40 Kč. Tuto pohledávku žalovaná neuhradila. Dlužná částka na úvěrovém účtu byla ke dni postoupení vyčíslena na 10 473,82 Kč, včetně dlužné jistiny ve výši 7 921 Kč, poplatku a smluvní pokuty 2 100 Kč a kapitalizovaných úroků z prodlení 452,82 Kč. Dále žalobce požaduje po žalované zaplacení úroku z prodlení. Dále byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou uzavřena smlouva o vedení běžného účtu číslo , hodnota, a k tomuto účtu byl sjednán kontokorentní úvěr. Po zrušení poskytování kontokorentního úvěru a převedení debetního zůstatku se žalovaná dostala do nepovoleného záporného zůstatku ve výši 273,99 Kč. Tato pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 17. 2. 2025 s účinností k 19. 2. 2025, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 11. 3. 2025 odeslaným doporučeně. Žalobce požaduje po žalované zaplacení dlužné jistiny ve výši 273,99 Kč a zákonných úroků z prodlení. Na předžalobní výzvu zástupce žalobce žalovaná nereagovala.Žalobce ještě před podáním žaloby vyzval žalovanou k plnění výzvou, na kterou žalovaná nereagovala.Žalovaná se k žalobě přes výzvy a poučení nevyjádřila.Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a o.s.ř.Žaloba je důvodná.O skutkovém stavu věci soud učinil na základě předložených listinných důkazů (smlouvy o bankovních produktech a službách, podmínek spotřebitelského kontokorentního úvěru, oznámení o zesplatnění, výpisu z úvěrového účtu, smlouvy o postoupení pohledávek, dokladu o odeslání a předžalobní výzvy) závěr, že žalovaná uzavřela dne 21. 8. 2023 s právním předchůdcem žalobce , právnická osoba, . smlouvu o bankovních produktech a službách. V souladu se smlouvou byl žalované poskytnut úvěrový limit 5 000 Kč. Žalovaná neplnila řádně a včas své povinnosti z uzavřené smlouvy, a proto právní předchůdce žalobce úvěr ke dni 2. 9. 2024 zesplatnil. Právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovanou postoupil žalobci smlouvou o postoupení pohledávek s účinností k 19. 2. 2025. Žalovaná dluží žalobci žalovanou částku sestávající z dlužné jistiny ve výši 7 921 Kč a 273,99 Kč, dále z dlužných poplatků a smluvní pokuty ve výši 2 100 Kč a dále z kapitalizovaných úroků z prodlení. Z písemné předžalobní upomínky advokáta žalobce ve spojení s poštovním podacím archem soud zjistil, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k zaplacení dlužné částky.Právní vztah mezi žalobcem a žalovanou se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), zejména § 2395 a násl. o. z., dle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Smlouva podléhá rovněž režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZsU“).Soud s ohledem na výše uvedené skutkové závěry uzavřel, že právní předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli v rámci smlouvy o bankovních produktech a službách i smlouvu o poskytnutí kontokorentního úvěru dle § 2395 o. z. Žalovaná nedostála svých povinností vyplývajících z uzavřené smlouvy, a proto právní předchůdce žalobce oba úvěry v souladu se smluvními ujednáními ke dni 2. 9. 2024 zesplatnil. Pohledávka za žalovanou byla žalobci postoupena podle § 1879 a násl. o. z. a postoupení bylo žalované oznámeno. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná dluh zaplatila, a proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a žalované uložil povinnost zaplatit žalobci dluh včetně požadovaných úroků a úroků z prodlení v souladu s § 2395, § 1968 o. z., § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení (výrok I.).O nákladech řízení soud rozhodl výrokem II. tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal úspěšnému žalobci vůči žalované náhradu nákladů řízení v plné výši. Při určení výše odměny zástupce žalobce soud vycházel z § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Náklady žalobce jsou tak tvořeny odměnou advokáta za tři úkony po 400 Kč (převzetí věci, předžalobní výzva, podání žaloby), dále jsou náklady žalobce tvořeny náhradou hotových výdajů za tři úkony po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., k odměně a náhradě hotových výdajů náleží také náhrada DPH 21 %. Po připočtení soudního poplatku ve výši 800 Kč celkem náklady činí 2 615 Kč.V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. soud uložil žalované, aby náklady řízení zaplatila žalobci k rukám jeho zástupce.Lhůtu k plnění ve výroku I. a II. tohoto rozsudku soud stanovil v zákonné lhůtě tří dnů (§ 160 odst. l o.s.ř.).