20 C 112/2019-49 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobou požadovala žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 14 208 Kč. Uvedla, že dne 12. 3. 2019 poskytla na žádost žalovaného žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 6 000 Kč, splatný původně dne 14. 4. 2019. Před poskytnutím úvěru posoudila úvěruschopnost dlužníka, a to lustrací exekučního rejstříku, insolvenčního rejstříku a registru , právnická osoba, a byl proveden propočet volných prostředků dlužníka. Smlouva byla uzavřena distančním způsobem, když žalovaný žalobkyni zaslal 1 Kč, kdy takto byla ověřena totožnost dlužníka, jeho účet a současně žalovaný žalobkyni poslal kopii občanského průkazu. Dlužník částku nesplatil, a proto, jak dále uvedla žalobkyně, mu zaslala dvě upomínky, za které požaduje v souladu se smlouvou poplatek ve výši 450 Kč a 650 Kč, za předání pohledávky k inkasnímu řízení požaduje žalobkyně po žalovaném částku 1 500 Kč. Dále, s ohledem na nezaplacení částky včas, požaduje po žalovaném zaplacení dvakrát 900 Kč, jakožto smluvní pokutu dle článku 7.2 a 7.3 smlouvy a částku 6 408 Kč představující poplatek za poskytnutí úvěru, ke kterému se žalovaný rovněž zavázal. S ohledem na skutečnost, že doposud nebyly předmětné pohledávky žalobkyni uhrazeny, požaduje jejich zaplacení, soudní cestou.2. Žalovaný před jednáním soudu ničeho nesdělil, avšak dostavil se k jednání, na kterém uvedl, že částka 6 000 Kč mu byla připsána na účet, nepamatoval si, zda žalobkyni uváděl nějaké své výdělky nebo závazky, vše vyplňoval přes internet. Že by měl mimo půjčenou částku ve výši 6 000 Kč zaplatit i další částku přes 6 000 Kč si nevšiml.3. Na jednání soud provedl dokazování a z takto provedeného dokazování zjistil následující skutečnosti.4. Z předsmluvních informací ke spotřebitelskému úvěru soud zjistil, že žalovanému měla být poskytnuta částka 6 000 Kč, doba trvání úvěru měla činit 30 dní a celkovou částku, kterou bude muset žalovaný za poskytnutý úvěr zaplatit, měla činit 12 600 Kč, když z toho představuje úvěr 6 000 Kč, úrok 192 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru 6 408 Kč. Rovněž předsmluvní podmínky obsahují informace o poplatku za 1. a 2. upomínku ve výši 450 Kč a 650 Kč a poplatku ve výši 1 500 Kč v případě předání věci inkasní agentuře.5. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že se jedná o dokument, který měl být uzavřen mezi žalobkyní a žalovaným. Jsou zde zopakovány informace, které byly uvedeny v předsmluvních informacích a další údaje. U listin je uvedeno, že byly digitálně podepsány účastníky.6. Z potvrzení o obdržení tuzemské platby soud zjistil, že žalovaný na účet žalobkyně zaslal 1 Kč, a to dne 4. 2. 2019.7. Z potvrzení i provedení tuzemské platby soud zjistil, že z účtu žalobkyně na účet žalovaného odešla částka ve výši 6 000 Kč.8. Ze scanu občanského průkazu soud zjistil, že žalobkyně měla k dispozici scan skutečného občanského průkazu žalovaného.9. Z upomínky k úhradě dluhu ze dne 29. 4. 2019 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení částky 8 130 Kč, a to nejpozději do 4. 5. 2019. Dle dokladu o odeslání, byla upomínka žalovanému odeslána.10. Z poslední upomínky ze dne 17. 5. 2019 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení částky 17 000 Kč, a to nejpozději do 22. 5. 2019.11. Z poslední výzvy před žalobou ze dne 3. 6. 2019, kterou žalovanému zaslala vymáhající agentura , právnická osoba, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k uhrazení částky 17 000 Kč, a to nejpozději do 10. 6. 2019.12. Podle § 9 z. č. 145/2010, o spotřebitelském úvěru, účinného ke dni uzavření smlouvy, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.13. Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy, spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací, získaných i od spotřebitele a je docela nezbytné nahlédnutí do databází, umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je to po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence, v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých, do veřejné sociální sítě narušených rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr, snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěr, či jiné služby již dříve. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1) zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečným nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, respektive objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka a nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle z. č. 110/2006 o existenčním a životním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva ( judikatura NS 33 Cdo 2178/2018).14. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že žalobkyně dostatečně nezkoumala schopnost splácet úvěr ze strany žalovaného, když v řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně měla k dispozici informace o výdělcích a závazcích žalovaného. Žalobkyně, ačkoliv byla soudem vyzvána, aby soudu doložila na základě jakých skutečností a jakých údajů, posuzovala schopnost spotřebitele splácet předmětný úvěr, soudu nedoložila, ani nedotvrdila jiné skutečnosti, než které byly uvedeny v žalobě. Žalobkyně pouze tvrdila, že žalovaného vylustrovala přes veřejně dostupné rejstříky, avšak konkrétně se příjmy a výdaji žalovaného a jeho schopnosti uhradit během měsíce přes 12 000 Kč nezabývala.15. V dané věci se konalo jednání, kterého se žalobkyně bez omluvy neúčastnila. Na jednání bylo potřeba žalobkyni poučit dle 118a) o.s.ř., aby doplnila tvrzení ohledně úvěruschopnosti žalovaného. Tím, že se jednání nezúčastnila, nemohla být ze své vinny řádně poučena. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že žalobkyně porušila povinnost stanovenou § 9 zákona o spotřebitelském úvěru a smlouva je neplatná.16. Ačkoliv soud dospěl k závěru, že předmětná smlouva je neplatná, vzal za prokázané, že žalobkyně žalovanému předmětnou částku ve výši 6 000 Kč poskytla, což bylo prokázáno potvrzením o tuzemské platbě a současně tuto skutečnost potvrdil i sám žalovaný. Žalovaný se tak dopustil bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a je povinen předmětnou částku žalobkyni uhradit, a proto soud vyhověl žalobě, co do požadavku na zaplacení částky 6 000 Kč.17. Ve zbývající části soud žalobu zamítnul, když se mělo jednat o smluvené požadavky na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to smluvní pokuty ve výši 1 800 Kč, poplatků ve výši 450 Kč a 650 Kč, poplatku ve výši 1 500 Kč za předání pohledávky k inkasnímu řízení a poplatku ve výši 6 408 Kč za poskytnutý úvěr, přičemž předmětná smlouva byla posouzena jako absolutně neplatná.18. V porovnání úspěchu a neúspěchu, soud vzal za prokázané, že úspěšnější je žalovaný, avšak s ohledem na skutečnost, že žalovaný náklady řízení nepožadoval, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.