4 C 262/2020-46 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 20 360 Kč s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] s žalovanou uzavřela smlouvu o půjčce dne [datum], na základě které byla žalované poskytnuta částka 6 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaná zavázala zaplatit předchůdkyni poplatek ve výši 4 440 Kč, který představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 840 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek 2 400 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaná zavázala splatit v 58 hotovostních splátkách po 180 Kč do [datum]. K prověření schopnosti žalované splácet úvěr žalobkyně uvedla, že žalovaná byla před uzavřením smlouvy dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům předloženými žalovanou. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované ze dne [datum] a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Ověřené dokumenty“. Současně bylo z insolvenčního rejstříku ověřeno, zda není vůči žalované vedeno insolvenční řízení. Přesto však žalovaná posléze přestala sjednané splátky hradit, poslední splátku uhradila dne [datum]. Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni ke dni [datum]. Nyní tak žalovaná dluží na jistině celkem částku ve výši 9 940 Kč s příslušenstvím. Právní předchůdkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] s žalovanou dále uzavřela smlouvu o úvěru dne [datum], na základě které byla žalované poskytnuta částka 8 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaná zavázala zaplatit předchůdkyni poplatek ve výši 9 920 Kč, který představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 1 120 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek 3 200 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaná zavázala splatit v 58 hotovostních splátkách po 240 Kč do [datum]. K prověření schopnosti žalované splácet úvěr žalobkyně uvedla, že žalovaná byla před uzavřením smlouvy dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům předloženými žalovanou. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované ze dne [datum] a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Ověřené dokumenty“. Současně bylo z insolvenčního rejstříku ověřeno, zda není vůči žalované vedeno insolvenční řízení. Přesto však žalovaná posléze přestala sjednané splátky hradit, poslední splátku uhradila dne [datum]. Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni ke dni [datum]. Nyní tak žalovaná dluží na jistině celkem částku ve výši 10 420 Kč s příslušenstvím. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Oba účastníci souhlasili s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání. 3. Soud na základě předložených listinných důkazů zjistil, že mezi [právnická osoba] [anonymizována tři slova] a žalovanou byla uzavřena dne [datum] smlouva o půjčce. Žalovaná podpisem smlouvy stvrdila, že při jejím uzavření převzala v hotovosti částku ve výši 6 000 Kč. Žalované tak byla poskytnuta půjčka ve výši 6 000 Kč a tato se zavázala uhradit jistinu a dále úrok ve výši 840 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 2 400 Kč. Žalovaná si zvolila hotovostní inkaso splátek (hotovostní) režim, kdy se zavázala dlužnou částku uhradit v 58 týdenních splátkách po 180 Kč v místě svého bydliště. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Dle článku 1 smluvních podmínek byla úroková sazba sjednána ve výši 23,72 % p.a. Dle čl. 8, pokud zákazník včas nesplní povinnost uhradit splátku, má společnost právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky (smlouva o půčce [číslo] ze dne [datum]). Ze zákaznické karty ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná předložila právní předchůdkyni žalobkyně doklady k prověření její úvěruschopnosti, a to nájemní smlouvu, pracovní smlouvu a výplatní pásky. Žalovaná zde dále uvedla, že nemá děti a bydlí v nájmu. Příjem žalované z hlavního pracovního poměru představuje částku 13 000 Kč měsíčně. Běžné měsíční výdaje představují výdaje na domácnost ve výši 4 000 Kč, ostatní ve výši 300 Kč, splátky úvěrů ve výši 1 200 Kč a nájem/inkaso ve výši 3 000 Kč. 4. Mezi [právnická osoba] [anonymizována tři slova] a žalovanou byla dále uzavřena dne [datum] smlouva o půjčce. Žalovaná podpisem smlouvy stvrdila, že při jejím uzavření převzala v hotovosti částku ve výši 8 000 Kč. Žalované tak byla poskytnuta půjčka ve výši 8 000 Kč a tato se zavázala uhradit jistinu a dále úrok ve výši 1 120 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 3 200 Kč. Žalovaná si zvolila hotovostní inkaso splátek (hotovostní) režim, kdy se zavázala dlužnou částku uhradit v 58 týdenních splátkách po 240 Kč v místě svého bydliště. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Dle článku 1 smluvních podmínek byla úroková sazba sjednána ve výši 23,72 % p.a. Dle čl. 8, pokud zákazník včas nesplní povinnost uhradit splátku, má společnost právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky (smlouva o půjčce [číslo] ze dne [datum]). Ze zákaznické karty ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná předložila právní předchůdkyni žalobkyně doklady k prověření její úvěruschopnosti, a to občanský průkaz, výplatní pásky, SIPO a výměr státní podpory. Žalovaná zde dále uvedla, že nemá děti a k bydlení jí slouží nemovitost, jejímž je vlastníkem. Příjem žalované z hlavního pracovního poměru představuje částku 12 000 Kč měsíčně. Běžné měsíční výdaje představují výdaje na domácnost ve výši 4 000 Kč, telefon ve výši 300 Kč a nájem/inkaso ve výši 3 000 Kč. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že pohledávky za žalovanou byly postoupeny na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum]). V oznámení o postoupení pohledávky byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu ve lhůtě deseti dnů (oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], podací lístek). Předžalobní výzva byla žalované zaslána (předžalobní výzva, podací lístek). 6. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že předchůdkyně žalobkyně sice poskytla žalované shora uvedené částky jako zápůjčky na základě písemných smluv o půjčce, neposoudila však řádně úvěruschopnost žalované, když v řízení nepředložila žádné doklady o posouzení úvěruschopnosti, mimo karty zákazníka. Na základě toho jsou obě smlouvy o zápůčce neplatnými a žalovaná je povinna vrátit žalobkyni bezdůvodné obohacení. 7. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“). Dle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Dle § 2390 přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 lze ujednat úroky. 8. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 9. Soud aplikoval zákon o spotřebitelském úvěru č. 145/2010 Sb., neboť žalovaná je spotřebitelka, právní předchůdkyně žalobkyně podnikatelka a je tedy nutno smluvní vztah účastníků posoudit jako spotřebitelský úvěr. Pokud jde o zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je nutné vyjít ze znění účinného do 30. 11. 2016, neboť k uzavření smluv došlo [datum] a [datum]. 10. Soud se předně zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně při uzavírání smluv řádně posoudila schopnost žalované splácet úvěr ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a dospěl k závěru, že nikoliv. Byť žalobkyně předložila zákaznické karty, ve které žalovaná uvedla výši svých příjmů a výdajů, žalobkyně nenavrhla a ani nepředložila žádné důkazy k prokázání svých tvrzení týkajících se skutečného ověření žalovanou uvedených tvrzení v zákaznické kartě při uz