6 C 94/2020-47 — Okresní soud v Hodoníně

Žalobce požadoval po žalovaném zaplacení částky 324 800 Kč s příslušenstvím. Žalobce zapůjčil žalovanému v období od počátku roku 2016 do konce roku 2018 částku 329 800 Kč. Žalovaný následně výše uvedený dluh písemně uznal a zároveň strany uzavřeli dohodu o splátkách, ve které se žalovaný zavázal částku v celkové výši 329 800 Kč vrátit žalobci v měsíčních splátkách po 8 000 Kč, což však neučinil a uhradil pouze 5 000 Kč. Jelikož si strany sjednaly při porušení povinnosti splácet dluh ztrátu výhody splátek, požaduje žalobce uhradit 324 800 Kč spolu s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z dohody o uznání dluhu ze dne 18. 6. 2019 má soud za prokázané, že žalobce půjčil žalovanému v období od počátku roku 2016 do konce roku 2018 částku 329 800 Kč. Strany dále podepsaly dohodu o splácení dluhu ze dne 18. 6. 2019, na základě níž se žalovaný zavázal uhradit žalobci v pravidelných měsíčních splátkách po 8 000 Kč, kdy první splátka měla být uhrazena do posledního dne v měsíci srpnu. Žalovaný vzal na vědomí, že neuhrazením jedné ze splátek v termínu splatnosti se stává celý dluh splatný. Dle výpisu z účtu a čestného prohlášení žalobce žalovaný uhradil žalobci dne 29. 10. 2019 částku 5 000 Kč. Výzvou ze dne 16. 10. 2019 a ze dne 24. 1. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu pod sankcí soudního řešení věci a výzvy mu byly dle obálek odeslány, nicméně žalovaný si je nepřevzal. Dle § 2053 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ obč. zák.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Dle § 1931 obč. zák. bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly Dle ustanovení § 1970 obč. zák. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Na základě shora uvedených skutečností tak má soud za to, že žalovaný uznal dluh vzniklý zapůjčením finančních prostředků v období od roku 2016 do konce roku 2018 v celkové výši 329 800 Kč, a to co do důvodu i výše, a proto má soud za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá ve smyslu ust. § 2053 občanského zákoníku. Strany si ve smyslu ustanovení § 1931 obč. zák. sjednaly plnění ve splátkách, nicméně žalovaný uhradil pouze jednu splátku, a proto má žalobce právo na vyrovnání celé pohledávky. Žalobci tak vznikl rovněž nárok na zaplacení úroku z prodlení v souladu s ust. § 1970 obč. zák., který žalobce požadoval ve výši dle nařízení Vlády ČR č. 351/2013 Sb. ve znění ke dni vzniku prodlení Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 46 430 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 16 240 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 324 800 Kč sestávající z částky 9 620 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 4 810 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 9 620 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 24 950 Kč ve výši 5 240 Kč.