13 C 247/2020-25 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky 1 021 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaná dne 30. 5. 2017 použila hromadný dopravní prostředek provozovaný právním předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba], bez toho, že by se mohla při přepravní kontrole prokázat platným jízdním dokladem. Zažalovaná částka pak představuje přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč a jízdné ve výši 21 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání. 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že žalovaná se dne 30. 5. 2017 přepravovala hromadným dopravním prostředkem provozovaným právní předchůdkyní žalobkyně, aniž se mohla přepravnímu kontrolorovi prokázat platným jízdním dokladem. Z tohoto důvodu bylo žalované na základě předloženého průkazu totožnosti vystaveno [anonymizována čtyři slova], v němž jí byla k nezaplacenému jízdnému ve výši 21 Kč přiúčtována přirážka k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a na základě smlouvy o postoupení souboru pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Předžalobní upomínkou ze dne 9. 7. 2018 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužná částky. 4. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o přepravě osob vzniká cestujícímu závazek k zaplacení jízdného za přepravu dopravci, jehož závazek pak spočívá v přepravě cestujícího do místa určení. Podle § 3 odst. 1 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a vyhlášených smluvních přepravních podmínek závazkový přepravní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce, přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové, a závazek cestujícího, dodržovat přepravní řád a zaplatit cenu za přepravu dle tarifu. Podle § 7 odst. 6 této vyhlášky, nezakoupí-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se neprokázal jízdním dokladem. Podle § 37 odst. 5 písm. c) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách je cestující povinen na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu. Podle odst. 6 téhož ustanovení výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách, výše přirážky nesmí přesáhnout 1 500 Kč. 5. Podle § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 6. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Na základě shora uvedených důkazů má soud za prokázané, že žalovaná dne 30. 5. 2017 použila dopravní prostředek právní předchůdkyně žalobkyně, nemohla se vykázat platným cestovním dokladem a porušila tak přepravní řád právní předchůdkyně žalobkyně. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena na žalobkyni a ta je tak aktivně legitimována k jejímu vymáhání. Soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu, a to včetně nároku žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení, které požadovala od prvního dne prodlení v zákonné výši. 8. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, soud jí proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátkou. Soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Advokátka učinila ve věci tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, výzva k plnění). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu 200 Kč a dále za ně advokátce žalobkyně podle § 14b advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč, opět za každý z těchto úkonů. Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokátky) činí 1 489 Kč.