14 C 318/2020-110 — Okresní soud v Hodoníně

1. Předmětem řízení je žaloba na vyklizení bytu specifikovaném ve výroku I. tohoto rozsudku (dále jen byt). Žalující se domáhají vyklizení bytu žalovanou a jako důvod uvedli, že žalovaná užívá byt v domě žalobců z titulu odvozeného práva bydlení, které zaniklo, neboť žalobce, který je zároveň manželem žalované se odstěhoval ze společné domácnosti. Dalším důvodem pro vyhovění žalobě je dle žalobců skutečnost, že se žalovaná chová nevhodně a urážlivě vůči žalobcům, nepodílí se na nákladech spojených s užíváním nemovitosti a nepřispívá na její opravy. Žalobce zajistil žalované nájem domu na adrese [adresa]. 2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v celém rozsahu pro nedůvodnost a skutečnost, že její odvozené právo bydlení, založené sňatkem s žalobcem, většinovým spoluvlastníkem nemovitosti trvá a rozhodně nezaniklo opuštěním společné domácnosti žalobcem. Žalobce totiž opustil společnou domácnost za trvání manželství z důvodu, že navázal známost s jinou ženou, se kterou v současnosti žije v sídle své firmy. Neméně podstatným důvodem pro zamítnutí žaloby je skutečnost, že žalovaná žije v bytě spolu s nezletilými dětmi, které se narodily z manželství žalované a žalobce. 3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: 4. Shodným prohlášení účastníků, při jednání soudu, má soud za prokázané, že žalovaná a žalobce jsou manželé. Manželství uzavřeli dne [datum]. Z manželství se narodili 2 synové, a to [jméno] [celé jméno žalobce] dne [datum] a syn [jméno] [celé jméno žalobce] dne [datum], oba bydlí s matkou na adrese [adresa žalobce, žalobkyně a žalované]. Otec se odstěhoval v lednu 2020 na provozovnu ve [obec], [část obce] bez č. p. U podepsaného soudu probíhá řízení ohledně výchovy a výživy k nezletilým dětem a z toho důvodu dosud nebylo skončeno řízení o rozvod účastníků, které je v současné době přerušeno. 5. Žalobci k důkazu předložili fotografii domu [adresa], [ulice], [obec], ve kterém se nachází byt. Výpis z katastru nemovitostí – [list vlastnictví] prokazuje, že žalobce je ¾ spoluvlastníkem domu, v němž se byt nachází a podíl žalobkyně činí ¼. 6. Z výpisu z katastru nemovitostí – [list vlastnictví], vyplývá, že vlastníkem domu na adrese [adresa], se kterým žalobce uzavřel smlouvu o smlouvě budoucí o nájmu, za účelem náhradního ubytování žalované. 7. Z úředního záznamu Policie ČR ze dne [datum], protokolu o ústním jednání ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], trestního oznámení ze dne [datum], oznámení na OSPOD ze dne [datum], úředních záznamů o podaném vysvětlení ze dne [datum], návrhu na projednání přestupku ze dne [datum], poučení o možnosti podání návrhu na projednání přestupku ze dne [datum] vyplývá, že vztahy účastníků jsou vyhrocené a velmi konfliktní. 8. Stejný závěr učinil soud i z výpovědí účastníků řízení před soudem. Účastníci se vzájemně napadají a osočují z nevhodného chování, jejich komunikace je velmi konfrontační, což se projevilo i při výslechu žalované, kdy žalobci opustili jednací síň. Z výpovědí účastníků vyplývá, že jejich konfliktům bývají přítomny i nezletilé děti. Pokud jde o byt obývaný žalovanou a dětmi, tak ten se nachází v domě žalobců a má samostatný vchod. 9. Dopisem právní zástupkyně žalobců ze dne 30. 10. 2020, adresovaným předchozímu právnímu zástupci žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], vyzvali žalobci žalovanou k vyklizení bytu. 10. Návrh na provedení důkazu videonahrávkami ze dne [datum], audionahrávkou ze dne [datum], výslechem svědků [jméno] [celé jméno žalobce], [jméno] [příjmení], Mgr. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], přestupkovými spisy, místním šetřením na adrese [adresa žalobce, žalobkyně a žalované], soud zamítl, neboť shora uvedenými důkazy byl dostatečně zjištěn skutkový stav věci, aby soud mohl ve věci rozhodnout. 11. Podle ust. § 744 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) je-li obydlím manželů dům nebo byt, k němuž má jeden z manželů výhradní právo umožňující v domě nebo bytě bydlet, a je-li to jiné právo než závazkové, vznikne uzavřením manželství druhému manželu právo bydlení. Vznikne-li jednomu z manželů takové výhradní právo za trvání manželství, vznikne tím druhému z manželů právo bydlení. 12. Podle ust. § 747 odst. 1 o. z. má-li alespoň jeden z manželů právo nakládat domem nebo bytem, ve kterém se nachází rodinná domácnost manželů nebo rodiny, a tohoto domu nebo bytu je k bydlení manželů nebo rodiny nezbytně třeba, musí se zdržet všeho a předejít všemu, co může bydlení znemožnit nebo ohrozit. Manžel zejména nesmí bez souhlasu druhého manžela takový dům nebo byt zcizit nebo k domu, jeho části nebo k celému bytu zřídit právo, jehož výkon je neslučitelný s bydlením manželů nebo rodiny, ledaže zajistí manželovi nebo rodině po všech stránkách obdobné bydlení s bydlením dosavadním. 13. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 14. Sňatkem žalované s žalobcem vzniklo žalované právo bydlení ve smyslu ust. 744 o. z., jenž požívá právní ochrany dle ust. § 747 odst. 1 o. z. Manželství dosud trvá a žalovaná byt užívá s nezletilými dětmi účastníků. 15. Pokud jde o námitku žalobce, že opustil společnou domácnost a tím žalované zaniklo právo bydlení, zde soud zcela odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 3975/2017, ve kterém se podává, že„ manžel, jemuž svědčí výhradní právo umožňující v domě nebo bytě bydlet, se nemůže zprostit ochrany bydlení druhého manžela (§ 747 odst. 1 o. z.) opuštěním rodinné domácnosti. Tímto jednostranným jednáním nezanikne právo bydlení druhého manžela vzniklé podle § 744 o. z., třebaže dům nebo byt přestanou být v důsledku zániku rodinné domácnosti obydlím manželů.“ 16. I námitku žalobců, že je nemovitost ve spoluvlastnictví žalobců, považuje soud za lichou. Ve světle shora uvedených skutkových závěrů, ze kterých vyplývá, že žalobce je ¾ spoluvlastníkem domu, pak je zjevné, že žalobci svědčilo právo v bytě nacházejícím se v domě s rodinou bydlet, a tak i mnoho let činil. Žalobkyně proti tomu nic nenamítala a dodnes užívá druhý byt v domě. Stejně tak, konfliktní a vyhrocené vztahy účastníků řízení, ani uzavření smlouvy o budoucí smlouvě nájemní žalobcem, nejsou způsobilé přivodit zánik práva žalované s dětmi v bytě bydlet, jak vyplývá z ustanovení § 747 odst. 1 o. z., když manželství žalobce a žalované dosud trvá. 17. Pro úplnost soud dodává, že námitku nedostatku aktivní věcné legitimace považuje za nedůvodnou, neboť předmětný byt se nachází v domě ve spoluvlastnictví žalobců a není samostatnou nemovitou věcí. 18. Vzhledem k tomu, že se žalobcům provedenými důkazy nepodařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, o zániku odvozeného práva bydlení žalované v bytě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 571,71 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 2. 12. 2021 náhrada 1 684,06 Kč za 190 ujetých km v částce 1 084,06 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 375/2021 Sb. při průměrné spotřebě 4,8 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 375/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 084,06 Kč ve výši 1 487,65 Kč. Soud nepřiznal žalované právo na náhradu nákladů za vyjádření k žalobě ze dne [datum], neboť toto vyjádření předložila soudu o své vůli, nikoli na výzvu soudu, či v návaznosti na podání žalobců, jelikož k žalobě se již vyjádřila prostřednictvím svého předchozího právního zástupce. Soud nepřiznal žalované ani uplatněný nárok na zaplacení odměny mediátora za mediaci ve výši 10 000 Kč, neboť dle ust. § 137 odst. 1 o.s.ř. je nákladem řízení pouze odměna mediátora za první setkání s mediátorem nařízené soudem dle ust. § 100 odst. 2 o.s.ř., kterou však žalovaná neuplatnila, nikoliv odměna za mediaci.