22 C 188/2019-101 — Okresní soud v Hodoníně

1. Osvojitel se podaným návrhem domáhal osvojení obou osvojenců, a to obdobou osvojení nezletilého s tím, že oba osvojenci jsou dětmi jeho manželky, přičemž všichni spolu žili řadu let ve společné domácnosti, v níž se osvojitel staral o oba osvojence jako o vlastní děti již v době jejich nezletilosti, a vytvořilo se mezi nimi (a později i mezi osvojitelem a dětmi osvojenců) silné citové pouto. Biologický otec osvojenců zemřel již v roce 1987. 1. Oba osvojenci se k návrhu osvojitele připojili a vyslovili souhlas se svým osvojením. Co se týče nezletilých dětí osvojence [celé jméno osvojence] (tj. [jméno] a [celé jméno účastníka]) a nezletilého dítěte osvojence [celé jméno osvojenkyně] (tj. [jméno] [jméno] [příjmení]), souhlas s jejich osvojením za ně vyjádřili jejich soudem ustanovení kolizní opatrovníci. 1. Soud ve věci provedl dokazování rodným listem osvojitele, který osvědčuje, že se narodil dne [datum] v [obec] otci [jméno] [celé jméno osvojitele], narozenému dne [datum] v [obec], a matce [jméno] [příjmení], rozené [příjmení], narozené dne [datum] v [obec]. Podle oddacího listu osvojitel uzavřel sňatek s [jméno] [příjmení] (tehdy [celé jméno osvojenkyně], rozenou [příjmení], narozenou [datum] v [obec], dcerou rodičů [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], rozené [příjmení]) před [stát. instituce] dne [datum]. 1. Dále soud z rodného listu osvojence [celé jméno osvojence] zjistil, že se narodil dne [datum] v [obec] matce [jméno] [příjmení], rozené [příjmení], narozené dne [datum] v [obec] a otci [jméno] [celé jméno účastníka], narozenému dne [datum] v [příjmení] [jméno] a zemřelému dne [datum] ve [obec]. Obdobně z rodného listu [celé jméno osvojenkyně] bylo zjištěno, že se narodila dne [datum] v [obec] jako dcera výše jmenovaných [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno účastníka]. [příjmení] [jméno] [celé jméno účastníka] účastníci doložili jeho úmrtním listem. 1. Kromě toho soud vyšel z tvrzení účastníků, že [celé jméno osvojence] je toho času rozvedený a je otcem dvou nezletilých dětí, a to [celé jméno účastníka] ([datum narození]) a [celé jméno účastníka] ([datum narození]), jejichž matkou je [jméno] [celé jméno osvojenkyně] ([datum narození]). [celé jméno osvojenkyně] je taktéž rozvedená a je matkou nezletilého [jméno] [jméno] [příjmení] ([datum narození]), jehož otcem je [anonymizována dvě slova] ([datum narození]). Totožnost nezletilých dětí a jejich rodičů byla ověřena soudem z centrální evidence obyvatel. Kolizní opatrovníci, ustanovení soudem těmto nezletilým potomkům, vyslovili souhlas s osvojením osvojenců a dále neměli námitky proti tomu, aby osvojení mělo právní následky též pro tyto jejich nezletilé děti. 1. Soud ze shodných tvrzení účastníků a z šetření provedených kolizními opatrovníky učinil skutkový závěr o tom, že osvojitel žil od dětství s oběma osvojenci a jejich matkou ve společné domácnosti, o osvojence pečoval jako o vlastní děti a s ohledem na příznivou rodinnou konstelaci se mezi nimi vytvořilo silné citové pouto. Osvojenci proto osvojitele vnímají jako svého jediného a pravého otce, ačkoli mezi nimi neexistuje příbuznost v biologickém smyslu, a obdobným způsobem vnímají osvojitele i později narozené nezletilé děti obou osvojenců (tedy stal se pro ně jediným a pravým dědečkem). 1. Obecné pravidlo pro osvojení zletilého a samotná možnost osvojení zletilého je obsažena v § 846 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník):„ Zletilého lze osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy.“. V průběhu řízení žádné takové okolnosti nevyšly najevo. 1. Situace, kdy je možné osvojení, které je obdobou osvojení nezletilého, taxativně vypočítává § 847 odst. 1 občanského zákoníku. V projednávané věci přichází do úvahy použití písm. c) zmíněného ustanovení„ osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti“ a písm. d)„ osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela“. 1. Negativní podmínku osvojení obsahuje § 847 odst. 2 občanského zákoníku, podle kterého„ Zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů“. Jelikož otec osvojenců zemřel již v roce 1987, soud nepochyboval o tom, že osvojení osvojenců osvojitelem s odůvodněnými zájmy jejich biologického otce být nemůže. 1. Následky osvojení zletilého, které je obdobou osvojení nezletilého, upravuje odkazem na úpravu osvojení nezletilého ustanovení § 847 odst. 3 občanského zákoníku:„ Ustanovení o osvojení nezletilého, včetně ustanovení o následcích osvojení, se použijí, s výjimkou § 838 a 839, obdobně.“. Speciální úpravu ve vztahu k dětem osvojence obsahuje § 852 občanského zákoníku:„ Osvojení má právní následky pro osvojence a jeho potomky, pokud se narodili později. Pro dříve narozené potomky osvojence má osvojení právní následky, jen když dali k osvojení souhlas.“. Tato podmínka byla v řízení rovněž splněna. 1. Na základě shora uvedeného má soud za to, že byly splněny zákonem požadované předpoklady pro to, aby mohlo dojít k osvojení, které je obdobou osvojení nezletilého. Osvojitel je manželem matky osvojenců, zároveň o osvojence pečoval jako o vlastní již v době jejich nezletilosti. Nejsou zde ani důvody, pro které by osvojení bylo v rozporu s odůvodněnými zájmy biologických rodičů osvojence. Soud tudíž neshledal žádný zákonný důvod, který by bránil tomu, aby návrhu osvojitele bylo vyhověno, a proto rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno. 1. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na jejich náhradu.