22 C 251/2021-19 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení celkové částky 87 437 Kč s příslušenstvím z titulu„ [anonymizováno 9 slov]“ ze dne [datum]. Z podané žaloby vyplynulo, že žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti dodala žalované spotřební zboží ze své aktuální nabídky, specifikované co do druhu, množství a ceny, a zavázala se na žalovanou převést vlastnické právo k němu. Naproti tomu žalovaná se zavázala za toto zboží uhradit kupní cenu podle smlouvy a platného ceníku. Konkrétně tak žalobkyně vystavila dne 12. 4. 2019 pro žalovanou fakturu [číslo] splatnou dne 19. 4. 2019 na částku 26 115 Kč, dne 24. 4. 2019 fakturu [číslo] splatnou dne 1. 5. 2019 na částku 27 143 Kč, dne 3. 5. 2019 fakturu [číslo] splatnou dne 10. 5. 2019 na částku 10 187 Kč, dne 10. 5. 2019 fakturu [číslo] splatnou dne 17. 5. 2019 na částku 25 310 Kč a dne 17. 5. 2019 fakturu [číslo] splatnou dne 24. 5. 2019 na částku 20 397 Kč. Na fakturu [číslo] žalovaná dosud uhradila 13 115 Kč, zbývá z ní tedy uhradit 13 000 Kč, na ostatní faktury nicméně žalobkyni dosud neuhradila ničeho, a to navzdory předžalobní výzvě. 2. Žalovaná se k věci nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání. 3. Z provedeného dokazování je zřejmé, že účastníci uzavřeli dne [datum]„ [anonymizováno 9 slov]“ (dále jen„ kupní smlouva“), v jejímž čl. II se žalobkyně jakožto prodávající zavázala dodat žalované jakožto kupujícímu zboží, které mělo být dle požadavku kupujícího specifikováno v objednávce, a převést k tomuto zboží vlastnické právo na žalovanou s tím, že zboží bude dodáváno, dokud cena neuhrazených dodávek dosáhne částky 20 000 Kč Cena zboží, kterou byla žalovaná povinna žalobkyni uhradit, se měla řídit podle platného ceníku (čl. III kupní smlouvy). 4. Žalobkyně vystavila na podkladě kupní smlouvy pro žalovanou dne 12. 4. 2019 fakturu [číslo] splatnou dne 19. 4. 2019 na částku 26 115 Kč, dne 24. 4. 2019 fakturu [číslo] splatnou dne 1. 5. 2019 na částku 27 143 Kč, dne 3. 5. 2019 fakturu [číslo] splatnou dne 10. 5. 2019 na částku 10 187 Kč, dne 10. 5. 2019 fakturu [číslo] splatnou dne 17. 5. 2019 na částku 25 310 Kč a dne 17. 5. 2019 fakturu [číslo] splatnou dne 24. 5. 2019 na částku 20 397 Kč. Na fakturu [číslo] žalovaná dosud uhradila 13 115 Kč, a to částku 1 000 Kč dne 11. 11. 2019, částku 2 000 Kč dne 21. 11. 2019, částku 2 115 Kč dne 28. 11. 2019, částku 2 000 Kč dne 5. 12. 2019, částku 2 000 Kč dne 16. 1. 2020, částku 2 000 Kč dne 30. 1. 2020 a částku 2 000 Kč dne 5. 2. 2020; zbývá tedy na tuto fakturu uhradit ještě 13 000 Kč. Pokud jde o ostatní faktury, na ty žalovaná podle sdělení žalobkyně neuhradila ničeho. 5. K úhradě dlužné částky vyzvala žalobkyně žalovanou předžalobní upomínkou ze dne 15. 7. 2020, podanou k poštovní přepravě následujícího dne. V této upomínce stanovila žalované lhůtu k dodatečné úhradě dlužné částky do 26. 7. 2020. 6. Na základě shora uvedených listinných důkazů má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena kupní smlouva tak, jak ji upravuje § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.“. Předmětem této smlouvy bylo zboží ze sortimentu žalobkyně. Žalovaná však nedostála své povinnosti za toto zboží zaplatit kupní cenu dle platného ceníku a zůstala žalobkyni dlužna celkem 87 437 Kč (po zohlednění dílčích úhrad na fakturu [číslo]). 7. S ohledem na prodlení žalované vzniklo žalobkyni právo požadovat z přiznaných nároků úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“. Úrok z prodlení je požadován od okamžiku splatnosti jednotlivých faktur, při zohlednění dílčích úhrad na fakturu [číslo]. 8. Jelikož se jednalo o smluvní vztah mezi dvěma podnikajícími osobami, vzniklo žalobkyni rovněž právo požadovat po žalované zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky za každou (byť i jen částečně) neuhrazenou fakturu, a to na základě § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého„ jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1200 Kč“. 9. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl. 10. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, soud jí proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 498 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Zástupce žalobkyně učinil ve věci tři úkony právní služby (§ 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu - převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání ve věci samé). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí podle § 7 advokátního tarifu 4 620 Kč (celkem 13 860 Kč) a dále mu podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý z těchto úkonů (celkem 900 Kč). Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta ve výši 3 099,60 Kč) činí po zaokrouhlení 21 358 Kč.