22 C 252/2021-23 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení celkové částky 3 050 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný dne 10. 2. 2020 a 24. 2. 2020 použil hromadný dopravní prostředek provozovaný žalobkyní bez toho, že by se mohl při přepravní kontrole prokázat platným jízdním dokladem. Zažalovaná částka pak představuje dvakrát přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč a dvakrát jízdné ve výši 25 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání. 1. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že žalovaný se dne 10. 2. 2020 a 24. 2. 2020 přepravoval hromadným dopravním prostředkem provozovaným žalobkyní, aniž se mohl přepravnímu kontrolorovi prokázat platným jízdním dokladem. S žalovaným byl proto podle předloženého průkazu totožnosti sepsán zápis o přepravní kontrole [číslo] v nichž mu byla k nezaplacenému jízdnému přiúčtována přirážka k tomuto jízdnému. Předžalobní upomínkou ze dne 11. 5. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky. 1. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o přepravě osob vzniká cestujícímu závazek k zaplacení jízdného za přepravu dopravci, jehož závazek pak spočívá v přepravě cestujícího do místa určení. Podle § 3 odst. 1 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a vyhlášených smluvních přepravních podmínek závazkový přepravní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce, přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové, a závazek cestujícího, dodržovat přepravní řád a zaplatit cenu za přepravu dle tarifu. Podle § 7 odst. 6 této vyhlášky, nezakoupí-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se neprokázal jízdním dokladem. Podle § 37 odst. 5 písm. c) zákona č. 266/1994 Sb. o drahách, je cestující povinen na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu. Podle odst. 6 téhož ustanovení výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách, výše přirážky nesmí přesáhnout 1 500 Kč. 1. Na základě shora uvedených důkazů má soud za prokázané, že žalovaný dne 10. 2. 2020 a 24. 2. 2020 použil dopravní prostředek žalobkyně a nemohl se vykázat platným cestovním dokladem. Soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu, a to včetně nároku žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení, které požadovala vždy od prvního dne prodlení v zákonné výši. 1. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, soud jí proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“). Zástupce žalobkyně učinil ve věci tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, výzva k plnění). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu 200 Kč a dále mu za ně podle § 14b advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč, opět za každý z těchto úkonů. Celkem tedy náklady žalobce (včetně DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 1 489 Kč.