4 C 291/2021-27 — Okresní soud v Hodoníně

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vnikl z titulu povinnosti vlastníka bytové jednotky a podílového spoluvlastníka na společných částech domu přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku. Tak měli žalovaný a jeho manželka za prosinec roku 2013 zaplatit na zálohách na služby částku 1 278 Kč a za leden až září roku 2014 na zálohách na služby a poplatek za správu domu částku 2 980 Kč měsíčně. Platby sestávají ze zálohy na vodné a stočné, z poplatku za správu domu, ze zálohy na osvětlení společných prostor, ze zálohy na teplo na vytápění, ze zálohy na ohřev vody a ze zálohy na společnou anténu. Žalovaný a jeho manželka zůstali dlužni žalovanou částku celkem ve výši 28 098 Kč s příslušenstvím. 2. Řízení o návrhu žalobkyně vůči žalovanému, zahájené dne [datum], bylo usnesením Okresního soudu v Hodoníně ze dne 25. 8. 2021, č. j. 4C 191/2020-39, vyloučeno k samostatnému projednání, neboť odpadly účinky rozhodnutí o úpadku dlužníka. 3. Oba účastníci souhlasili s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání. 4. Z obsahu spisu týkajícího se insolvenčního řízení vůči žalovanému vedeného u Krajského soudu v [obec] pod sp. zn. [insolvenční spisová značka], bylo zjištěno, že žalobkyně přihlásila svoji pohledávku vůči žalovanému do insolvenčního řízení a žalovaný a insolvenční správce pohledávku žalobkyně dne [datum] uznali. Usnesením Krajského soudu v [obec] ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], bylo výroky I. a IV. rozhodnuto tak, že insolvenční soud bere na vědomí splnění oddlužení dlužníka – žalovaného a dlužník – žalovaný se osvobozuje od placení pohledávek věřitelů, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny s tím, že toto osvobození se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se případně v insolvenčním řízení nepřihlíželo, na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit, i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníkovi pro všechny tyto pohledávky právo postihu. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. 5. Osvobození dlužníka od placení pohledávek dle § 414 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen“ insolvenční zákon”) nastává, pokud dlužník dodrží schválené oddlužení a insolvenční soud dlužníka osvobodí od placení zbytku dluhů, jež zůstaly po splněném dlužení neuspokojeny, přičemž osvobození od placení pohledávek se vztahuje mimo jiné na pohledávky zahrnuté do oddlužení v rozsahu, v němž nebyly uspokojeny. 6. Vzhledem ke skutečnosti, že v rámci insolvenčního řízení bylo usnesením ze dne [datum], č. j. KSBR 52 INS 14421/2015, rozhodnuto dle § 414 insolvenčního zákona o splnění oddlužení dlužníka – žalovaného od placení pohledávek, mezi které náleží i pohledávka uplatněná v tomto řízení žalobkyní, nemůže být již taková pohledávka v soudním či jiném řízení úspěšně vymáhaná, ale stává se z ní naturální obligace, kterou může dlužník věřiteli plnit pouze dobrovolně (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 11. 2010 sp. zn. 29 Cdo 3509/2010). 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., tak, že nepřiznal žádnému z účastníků náklady řízení, když převážně úspěšný ve věci byl žalovaný. Ze spisu se však nepodává, že by převážně procesně úspěšnému žalovanému jakékoliv náklady řízení vznikly.