6 C 285/2021-28 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení dlužné částky 3 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovanému bylo dne 16.2.2020 provedeno lékařské vyšetření, ošetření a poskytnut pobyt v záchytné stanici provozované žalobkyní. K úhradě záchytu bylo žalovanému vystaveno vyúčtování úhrady za záchyt v záchytné stanici. Žalovaný svůj dluh ve výši 3 000 Kč uznal a zavázal se jej zaplatit do 30 dnů od vystavení vyúčtování. Dlužnou částku však dosud neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Oba účastníci souhlasili s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání. 3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil a vzal za prokázané, že žalovaný dne 16. 2. 2020 písemně uznal svůj dluh vůči žalobkyni ve výši 3 000 Kč představující úhradu za záchyt v záchytné stanici dne 16. 2. 2020 (faktura a uznání dluhu co do důvodu a výše ze dne 16. 2. 2020). Žalovaný se zároveň zavázal dlužnou částku uhradit do 30 dnů ode dne vystavení dokladu, tedy do 17. 3. 2020. Předžalobní upomínka byla žalovanému zaslána. 4. Podle § 3028 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. 5. Podle § 2053 o. z., uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 6. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 3 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení představující neuhrazený dluh vzniklý z důvodu záchytu žalovaného v záchytné stanici dne 16. 2. 2020 ve smyslu § 89a zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Žalovaný tento svůj dluh uznal co do důvodu a výše ve smyslu § 2053 o. z., přičemž dle vyvratitelné právní domněnky se má za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Uznáním dluhu dochází k přesunu důkazního břemene na žalovaného, který musí v případě sporu prokázat, že dluh, jehož splnění se žalobkyně na něm domáhá, neexistuje. Protože domněnka o existenci dluhu v době uznání v řízení nebyla nikterak vyvrácena, soud považuje žalobu v rozsahu tohoto uznaného a splatného, avšak dosud neuhrazeného závazku za důvodnou, a tedy žalobě v rozsahu částky 3 000 Kč vyhověl. Soud současně vyhověl i co do požadavku na zaplacení úroku z prodlení, když tento požadavek je v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.