13 C 145/2022-20 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 4 738,97 Kč s příslušenstvím z titulu dlužných plateb za poskytnuté služby třetích stran„ [anonymizováno]“ na základě účastnické smlouvy [číslo]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Oba účastníci souhlasili s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání. 1. Z předložených listinných důkazů soud zjistil a vzal za prokázané, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací (účastnická smlouva ze dne 26. 11. 2020, [číslo]). Žalovaný neuhradil vyúčtování služeb třetích stran, které byly vyúčtovány částkami 4 131,99 Kč (vyúčtování [číslo] ze dne 13. 1. 2021, splatné dne 27. 1. 2021) a 606,98 Kč (vyúčtování [číslo] ze dne 13. 2. 2021, splatné dne 27. 2. 2021). Předžalobní upomínka byla žalovanému zaslána (předžalobní upomínka ze dne 21. 2. 2022, dodejka). 1. Podle § 2 písm. n zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích, ve znění účinném k 30. 6. 2021, se službou elektronických komunikací rozumí služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací 1. Podle § 3 odst. 3 písm. e) zákona č. 370/2017 Sb. o platebním styku, ve znění účinném k 13. 8. 2021, platební službou není platba prováděná poskytovatelem služby elektronických komunikací nebo operátorem podle zákona o elektronických komunikacích, jestliže částka platby odpovídá nejvýše 50 eurům, celková částka plateb, ke kterým dal příkaz jeden koncový uživatel, provedených za 1 měsíc odpovídá nejvýše 300 eurům a platba slouží k zaplacení za digitální obsah nebo hlasové služby, nebo platba je prováděna prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení za účelem zaplacení za vstupenky nebo jízdenky nebo za charitativním účelem. 1. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 1. Žalobkyně na základě účastnické smlouvy ze dne 26. 11. 2020 poskytovala žalovanému služby elektronických komunikací ve smyslu zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Žalobkyně dále žalovanému v souladu se smluvními podmínkami a v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku, zprostředkovala služby, které nejsou službami elektronických komunikací dle ustanovení § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, poskytované třetími subjekty, tzv. [anonymizováno], které dle smluvních podmínek byla oprávněna účtovat výhradně žalobkyně. Žalovaný však neuhradil ceny poskytnutých služeb dle vyúčtování [číslo] ze dne 13. 1. 2021, splatného dne 27. 1. 2021 a vyúčtování č. vyúčtování [číslo] ze dne 13. 2. 2021, splatného dne 27. 2. 2021. Vzhledem k tomu, že se žalovaný s plněním svého závazku ocitl v prodlení, vzniklo žalobkyni podle § 1970 o. z. rovněž právo požadovat úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů. S ohledem na shora uvedené skutečnosti dospěl soud k závěru, že žalobkyně prokázala svůj nárok, její žaloba je důvodná a proto jí v plném rozsahu vyhověl. 1. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 738,97 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.