13 C 147/2022-27 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 7 650 Kč s tím, že žalovaný ve dnech 6. 1. 2022, 10. 1. 2022, 11. 1. 2022, 12. 1. 2022 a 26. 1. 2022 použil hromadný dopravní prostředek provozovaný žalobkyní bez toho, že by se mohl při přepravní kontrole prokázat platným jízdním dokladem. Zažalovaná částka představuje přirážku k jízdnému. 1. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 2. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) soud rozhodl bez nařízení jednání. 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že žalovaný se dne 6. 1. 2022, 10. 1. 2022, 11. 1. 2022, 12. 1. 2022 a 26. 1. 2022 přepravoval hromadným dopravním prostředkem provozovaným žalobkyní, aniž se mohl přepravnímu kontrolorovi prokázat platným jízdním dokladem. S žalovaným byl proto v každém jednotlivém případě podle předloženého průkazu totožnosti sepsán zápis o provedené přepravní kontrole ([číslo]), v němž mu byla zároveň k nezaplacenému jízdnému přiúčtována přirážka k jízdnému ve výši uvedené ve Smluvních přepravních podmínkách. Předžalobní upomínkou odeslanou dne 14. 3. 2022 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky. 4. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o přepravě ve smyslu § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.“ Citované zákonné ustanovení je rozvedeno v § 3 odst. 1 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, který stanoví, že„ uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a vyhlášených smluvních přepravních podmínek závazkový přepravní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce, přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové, a závazek cestujícího, dodržovat přepravní řád a zaplatit cenu za přepravu dle tarifu.“ Jelikož žalovaná přepravní řád žalobkyně porušila tím, že se přepravovala žalobkyní provozovaným dopravním prostředkem bez platné jízdenky, vznikla jí povinnost zaplatit žalobkyni kromě samotného jízdného rovněž přirážku k tomuto jízdnému, a to na základě § 37 odst. 5 písm. c) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, dle kterého je cestující povinen:„ na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu.“ Tato přirážka byla ze strany žalobkyně účtována ve výši stanovené smluvními přepravními podmínkami a její výše byla určena v souladu s § 37 odst. 6 zákona o drahách, který stanoví, že„ výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1500 Kč“ Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl. 1. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, soud jí proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“). Advokát učinil ve věci tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, výzva k plnění). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu 200 Kč a dále za ně advokátu podle § 14b advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč, opět za každý z těchto úkonů. Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 1 489 Kč.