13 C 154/2022-72 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 78 979,55 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o nároky ze smlouvy o neúčelovém revolvingovém úvěru„ [anonymizováno]“ [číslo] uzavřené se žalovanou dne 2. 10. 2014. Na základě této smlouvy byla žalované celkem poskytnuta částka 128 581 Kč, kterou se žalovaná zavázala splácet společně s úroky a dalšími nároky ze smlouvy měsíčními splátkami ve výši 2 960 Kč. Vzhledem k opakovanému prodlení žalované s úhradou splátek žalobkyně od smlouvy odstoupila dopisem odeslaným žalované dne 4. 12. 2020, a toto odstoupení nabylo účinnosti dne 14. 12. 2020. Požadovaná částka představovala co do 70 412,06 Kč dlužnou jistinu, co do 6 067,49 Kč dlužné běžné úroky vyčíslené ke dni odstoupení, co do částky 1 500 Kč náklady spojené s ukončením smlouvy o úvěru a co do částky 1 000 Kč dlužné úhrady nákladů za upomínky. Vedle uvedených částek požadovala žalobkyně též úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 70 412,06 Kč za dobu od 15. 12. 2020 do zaplacení. 1. Žalovaná s uplatněnými nároky nesouhlasila, namítala, že žalobkyně porušila svou povinnost zkoumat před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované, poukázala, že v době uzavření smlouvy splácela již několik jiných úvěrů, navíc žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti nedostatečně zohlednila nutné životní náklady žalované a náklady na bydlení. 1. Soud ve věci provedl dokazování, na jehož základě zjistil následující skutkový stav. 1. Dne 2. 10. 2014 byla mezi účastnicemi uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru„ [anonymizováno]“ [číslo] s maximálním úvěrovým limitem 150 000 Kč. Zároveň žalovaná požádala o čerpání částky 80 000 Kč a bylo sjednáno, že bude úvěr splácet po 2 400 Kč měsíčně a celkem při čerpání této částky za úvěr zaplatí 125 668 Kč Smlouva má formulářovou podobu a vedle identifikace žalované a kontaktů na ni obsahuje údaje o bydlení žalované (vlastníkem bytu od 1. 1. 1988), jejím rodinném stavu (rozvedená), současném zdroji příjmů (zaměstnanec), výši příjmu (14 600 Kč) a výši měsíčních výdajů (2 100 Kč nájemné/hypotéka, 1 500 Kč splátky úvěrů, leasingů a půjček). 1. Z výpisů z úvěrového účtu je zřejmé postupné čerpání revolvingového úvěru žalovanou, přičemž celkem žalovaná vyčerpala částku 128 581 Kč. Jsou zde také rozepsány jednotlivé splátky poskytnuté žalovanou a jejich započítávání na jednotlivé položky. Celkem žalovaná žalobkyni zaplatila částku 165 800 Kč; poslední splátka byla učiněna dne 24. 6. 2020. 1. Dne 25. 6. 2014 žalovaná uzavřela smlouvu o úvěru se společností [právnická osoba], v níž byl sjednán úvěr pro žalovanou ve výši 25 000 Kč s úrokem 20 % za dobu trvání úvěru. Úvěr byl poskytnut na dobu 550 dní. Žalovaná se zavázala tento úvěr splatit v 19 měsíčních splátkách ve výši 2 526 Kč. K této smlouvě žalovaná předložila také splátkový kalendář, z něhož plyne, že první splátku žalovaná zaplatila dne 8. 7. 2014 a poslední pak 9. 9. 2015. Dále žalovaná doložila výdajový pokladní doklad, z něhož soud zjistil, že jí byla společností [právnická osoba], dne 25. 6. 2014 vyplacena částka 25 000 Kč. 1. Dne 20. 8. 2014 uzavřela žalovaná smlouvu o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření se [právnická osoba] – [anonymizována dvě slova], a. s . Celková výše úvěru činila 111 000 Kč s tím, že u překlenovacího úvěru byla sjednána úroková sazba 5,8 % ročně do předpokládaného přidělení cílové částky. Měsíční splátky překlenovacího úvěru se skládaly ze splátky úroku ve výši 537 Kč a z částky povinného spoření ve výši 287 Kč. Celkový počet měsíčních splátek do předpokládaného termínu přidělení cílové částky byl 117. Úroková sazba u úvěru ze stavebního spoření byla sjednána na 4,2 % ročně a měsíční splátky úvěru a úroku činily 777 Kč. Téhož dne žalovaná uzavřela se [právnická osoba] – hypoteční banka, a. s ., smlouvu o poskytnutí spotřebitelského hypotečního úvěru ve výši 595 000 Kč s úrokem 5,79 % ročně; měsíční splátky po dobu platnosti této úrokové sazby (5 let) činily 4 191 Kč. 1. Z výplatních lístků žalované plyne, že v měsíci srpnu 2014 měla čistý příjem 14 057 Kč, v měsíci září 2014 pak 14 183 Kč a v měsíci říjnu 2014 činil její čistý příjem 14 304 Kč. 1. Z výpisů z účtu žalované vyplývá, že v měsíci říjnu 2014 obdržela platbu od [právnická osoba], s . r. o., ve výši 80 000 Kč; dále jsou zde patrny splátky ve výši 1 139 Kč a 2 278 Kč na dluh u [právnická osoba] – hypoteční banka, a. s ., a dále splátka ve výši 1 039 Kč na dluh u [právnická osoba] – stavební spořitelna, a. s . V měsíci listopad 2014 pak z účtu žalované byly učiněny platby na dluh u [právnická osoba] – hypoteční banka, a. s ., ve výši 4 310 Kč, na dluh u [právnická osoba] – stavební spořitelna, a. s ., pak splátka 824 Kč, další platba ve výši 2 500 Kč byla zaslána na účet [právnická osoba], s . r. o. 1. V souvislosti s namítaným nedostatečným zkoumáním úvěruschopnosti žalované předložila žalobkyně mzdový výměr žalované účinný od 1. 10. 2012, podle kterého žalované náležela měsíční mzda ve výši 15 980 Kč, dále výplatní lístky za měsíce duben a květen 2015, z nichž vyplývá, že žalované byla za tyto měsíce vyplacena mzda v čisté výši 14 214 Kč a 14 183 Kč. Z výpisu z běžného účtu žalované za období od 1. 8. 2014 do 31. 8 2014 lze zjistit, že počáteční zůstatek činil - 249,14 Kč, příjmy činily 13 884,11 Kč, výdaje pak 13 673 Kč a konečný zůstatek tak byl - 38,03 Kč. Žalobkyně soudu předložila též zprávu o posouzení úvěruschopnosti, v níž je zaškrtnuto, že žalobkyně lustrovala žalovanou v registru [příjmení], centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku, registru CRIF a CRIBIS. Stran příjmů žalované je zde uvedeno, že její čistá mzda činí 13 615 Kč měsíčně, jiný pravidelný příjem nemá. Výdajové položky jsou uvedeny jako náklady na bydlení – nájemné 2 100 Kč za měsíc, hypotéka 0 Kč, splátky úvěrů 1 500 Kč za měsíc, jiné závazky dle záznamu žalovaná nemá. Následuje seznam zdrojů, z nichž žalobkyně předně uváděné údaje ověřovala; tyto jsou: telefonicky u zaměstnavatele, z výplatních pásek, z výpisu z bankovního účtu, z příslušných databází a registrů. Závěrem žalobkyně uzavřela, že rozdíl příjmů a výdajů žalované činí 10 015 Kč, tudíž byla stanovena úvěrová splátka ve výši 2 400 Kč měsíčně. Po takto provedené analýze žalobkyně shledala žalovanou úvěruschopnou. Dále žalobkyně předložila kopii občanského a řidičského průkazu žalované, z nichž jsou patrny osobní údaje žalované a negativní výpis z centrální evidence exekucí. 1. Žalobkyně doložila dopis ze dne 2. 12. 2020, v němž od smlouvy o revolvingovém úvěru odstoupila pro porušení povinnosti žalované dluh řádně splácet a vyzvala ji k úhradě celé dlužné částky. Obdobně učinila ještě dopisem ze dne 1. 3. 2021, který je zároveň předžalobní výzvou. 1. Mezi účastnicemi byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Na tuto smlouvu zároveň dopadá úprava obsažená v zákoně č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť smlouva o úvěru spadá pod definici uvedenou v § 1 tohoto zákona. 1. Z § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývala pro žalobkyni následující povinnost:„ (1) Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.“ 1. Soud má za to, že žalobkyně při sjednávání smlouvy nepostupovala v souladu s výše citovaným ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně ověřila příjmy žalované (mzdovým výměrem, výplatními páskami), nicméně zkoumání výdajů žalované řádnou péči nevěnovala. Ve smlouvě samotné je uvedeno, že žalovaná měsíčně platí 2 100 Kč jako„ nájemné/hypotéku“ a dále je ve smlouvě jako pravidelný výdaj uveden blíže neurčený závazek hrazený měsíční splátkou ve výši 1 500 Kč. Ve smlouvě zcela absentují pravidelné výdaje na domácnost, zejména výdaje na bydlení. Byť žalovaná uvedla, že je vlastnicí bytu (což žalobkyně nijak neověřila) je nepochybné, že i s bydlením ve vlastní nemovitosti jsou vždy spojeny další nezanedbatelné výdaje (za elektřinu, plyn, vodu, svoz odpadu, pojištění nemovitosti, apod.). Tyto výdaje žalovaná nijak nezkoumala, ani se žalovanou na jejich výši nedoptala. Žalobkyně měla k dispozici výpis z účtu žalované, z něhož jej patrné, že žalovaná v období uzavření smlouvy bezprostředně předcházejícím hospodařila se záporným zůstatkem na účtu (- 249,14 Kč). Za tohoto stavu věcí, žalobkyně dostatečně nezjistila a neověř