13 C 39/2022-22 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 3 727 Kč s tím, že se co do výše 3 677 Kč jedná o dluh za dodávku vody a odvádění odpadních vod a zbývajících 50 Kč jsou náklady za upomínání. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Oběma účastníkům byla zaslána výzva, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby bylo o věci rozhodnuto bez nařízení jednání, s tím že pokud se v dané lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s tímto postupem souhlasí. Žalobkyně ani žalovaný se k této výzvě nevyjádřili, a soud proto v souladu s § 115a o. s. ř. ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 4. Z žalobkyní předložených listin bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o dodávce vody a odvádění odpadních vod pro domácnost [číslo]. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala dodávat žalovanému pitnou vodu a odvádět odpadní vody. Žalovaný se zavázal dodanou vodu odebrat, odpadní vody vypouštět do veřejné kanalizace a za uvedené činnosti zaplatit s tím, že ceny vodného a stočného budou k dispozici v sídle dodavatele a na místně příslušném obecním úřadě a budou odpovídat platným cenovým předpisům a rozhodnutím žalobkyně. Žalobkyně dále předložila fakturu ze dne 28. 5. 2021 splatnou ke dni 11. 6. 2021, kterou žalovanému vyúčtovala za výše uvedené služby poskytnuté v období od 8. 4. 2020 do 16. 4. 2021 cenu 3 677 Kč. K úhradě ceny za poskytnuté služby včetně nákladů na upomínku byl žalovaný vyzván upomínkou ze dne 18. 6. 2021, dopisem ze dne 4. 8. 2021 a konečně rovněž předžalobní upomínkou ze dne 12. 11. 2021. 1. Na základě provedených listinných důkazů má soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dodávce vody a odvádění odpadních vod tak, jak to předpokládá věta první § 8 odst. 6 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích:„ (6) Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen uzavřít písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem.“ V souladu s § 8 odst. 13 zákona o vodovodech a kanalizacích vzniklo žalobkyni vůči žalovanému právo na úplatu za dodávku pitné vody a v souladu s § 8 odst. 14 zákona o vodovodech a kanalizacích vzniklo žalobkyni vůči žalovanému právo na úplatu za odvádění odpadních vod. Jelikož žalovaný vodné a stočné za výše uvedené období neuhradil, soud ho k jejich úhradě zavázal, a to včetně nákladů za upomínání v částce 50 Kč. 1. Soud tedy žalobě vyhověl v plném rozsahu. 1. Právo na náhradu nákladů řízení má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. žalobkyně, neboť byla v řízení úspěšná. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a dále dle § 151 odst. 3 o. s. ř. z paušální náhrady určené vyhláškou č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. V daném případě jde jednoznačně o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, o čemž svědčí množství dalších návrhů podaných ze strany žalobkyně ke zdejšímu soudu (srov. např. řízení vedená pod sp. zn. 13 C 227/2019, pod sp. zn. 6 C 162/2019 či pod sp. zn. 10 C 161/2019) a při určení výše paušální náhrady je třeba aplikovat § 2 odst. 1 zmíněné vyhlášky. Žalobkyně učinila ve věci dva úkony (návrh ve věci samé – žaloba, výzva k plnění), za které jí náleží náhrada. Celkem tedy náklady žalobkyně činí 1 200 Kč.