20 C 262/2021-33 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky 17 745,07 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba] uzavřela dne [datum] s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalované částku 12 000 Kč, kdy tato částka měla být splacena do 6. 9. 2018. Mimo tuto částku se žalovaná zavázala předchůdkyni zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 5 390 Kč a úrok ve výši 355,07 Kč. Úvěr by poskytnut prostřednictvím webové stránky [webová adresa] dálkovým přístupem, prostřednictvím verifikačního kódu. Peněžní prostředky byly žalované uhrazeny na bankovní účet, který sama uvedla. Žalovaná neuhradila ničeho. Dne [datum] byla mezi předchůdkyní a žalobkyní uzavřena Smlouva o postoupení pohledávky, na základě které byla předmětná pohledávky postoupena na žalobkyni. S ohledem na skutečnost, že žalovaná doposud nic neuhradila a nereagovala ani na předžalobní výzvu, domáhá se žalobkyně uhrazení předmětné částky soudní cestou. 2. Žalovaná byla po celou dobu řízení nečinná. 3. Soud nařídil jednání, na kterém provedl dokazování listinami, které ke svým tvrzením předložila žalobkyně, a z nich zjistil následující skutečnosti. [právnická osoba] dne [datum] prostřednictvím komunikace na dálku podepsala s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč téhož dne. Dále soud zjistil, že společnost [právnická osoba] zaslala žalované oznámení, že pohledávka v celkové výši 9 000,26 Kč plynoucí ze smlouvy o úvěru [číslo] byla na základě Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] postoupena na žalobkyni a žalovaná byla vyzvána k úhradě předmětné částky, když obdobná výzva byla zopakována ve výzvě před podáním žaloby ze dne 9. 10. 2020 a tato výzva ji byla shodného dne odeslána. 4. Ze Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že mezi žalobkyni a [právnická osoba] [anonymizováno] došlo k postoupení pohledávek specifikovaných v seznamu pohledávek. Avšak pohledávka za žalovanou v tomto seznamu není uvedena, tedy soud nemá za prokázané, že by došlo k řádnému postoupení pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, „dále jen o.z.“ na současnou žalobkyni. 5. Zástupce žalobkyně, ani žalobkyně se k jednání nedostavila, tedy nemohla být poučena ve smyslu § 118a o.s.ř. Rovněž je podstatné, že ačkoliv sama žalobkyně v žalobě uvádí, že se jedná o pohledávku plynoucí ze smlouvy ze srpna 2018, která měla být postoupena v prosinci roku 2020, dále dokládá oznámení o postoupení pohledávky ze září a dále října 2020, tedy z období předcházejícího a nadto znějícího na jinou částku z jiného čísla úvěrové smlouvy. Ze všech těchto důvodů soud nevzal za prokázané, že by došlo k řádnému postoupení tvrzené pohledávky na žalobkyni, tedy že by žalobkyně byla aktivně legitimována k podání žaloby, a proto soud žalobu zamítnul. 6. Je potřeba zdůraznit, že s ohledem na nedostatečné prokázání převodu tvrzené pohledávky, soud se dále nezabýval tím, zda smlouva o úvěru je platná či nikoliv, z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti, když v daném případě, nebylo prokázáno, že by došlo k postoupení pohledávky společnosti [právnická osoba] za žalovanou, jak z titulu smlouvy o úvěru či bezdůvodného obohacení, na žalobkyni, tedy další zkoumání by bylo v tuto chvíli nadbytečné. 7. O náhradě nákladů soud rozhodl podle § 142 o.s.ř. Ačkoliv to byl žalovaný, který měl ve věci úspěch, s ohledem na skutečnost, že mu žádné náklady nevznikly, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.