4 C 149/2022-40 — Okresní soud v Hodoníně

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu regresního nároku za vyplacené plnění v důsledku dopravní nehody způsobené žalovaným dne [datum] v [anonymizováno], kdy při řízení osobního motorového vozidla [značka automobilu], [registrační značka], způsobil hodin dopravní nehodu, když nepřizpůsobil rychlost jízdy a během průjezdu zatáčkou přejel s vozidlem mimo vozovku. Aniž by žalovaný splnil svou zákonem stanovenou povinnost podle ustanovení § 47 odst. 4 ve spojení s odst. 5 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, z místa dopravní nehody odešel a dopravní nehodu ohlásil Policii České republiky až v 16:30 hodin téhož dne. Policejní hlídkou byla u žalovaného provedená dechová zkouška na zjištění množství alkoholu v krvi pomocí přístroje [příjmení] a byl proveden rovněž odběru biologického materiálu za účelem zjištění množství alkoholu v krvi a to s pozitivním výsledkem. Žalovaný přiznal požití alkoholických nápojů, avšak až po dopravní nehodě. Během dopravní nehody došlo ke zranění žalovaného a jeho spolujezdkyně [jméno] [příjmení], která však odmítla žalobci poskytnout lékařskou zprávu. Technická závada, jako příčina dopravní nehody, nebyla na místě ohledáním zjištěna. Vozidlo bylo pojištěno pojistitelem [jméno] [příjmení] u žalobkyně smlouvou o pojištění odpovědnosti z provozu vodidla [číslo] žalobkyně uhradila z tohoto titulu Všeobecné zdravotní pojišťovně dne 17. 7. 2020 pojistné plnění ve výši 9 272 Kč za léčení [jméno] [příjmení], proto má právo na náhradu toho, co za žalovaného plnila. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Oba účastníci souhlasili s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání. 3. Soud provedl dokazování, z něhož učinil následující skutková zjištění. Žalovaný jako řidič vozidla [příjmení] [příjmení], [registrační značka] dne [datum] v katastru [územní celek] na silnici druhé třídy [číslo] mezi obcemi [obec] a [obec] způsobil dopravní nehodu tím, že nepřizpůsobil rychlost jízdy svým schopnostem, vlastnostem automobilu a předpokládanému stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace a během průjezdu levotočivou zatáčkou dostal s automobilem smyk, přejel do protisměrného jízdního pruhu a poté mimo vozovku. Žalovaný společně se spolujedoucí [jméno] [příjmení] místo dopravní nehody opustili a dopravní nehodu oznámil téhož dne až v 16:30 hodin. [příjmení] Policie České republiky u žalovaného následně v 16:59 hodin (výsledek 3,36 ‰) a 17:04 hodin (výsledek 3,3 ‰) provedla dechovou zkoušku na zjištění množství alkoholu v krvi přístrojem [příjmení] (přístroj č. [anonymizováno] [číslo]) a v 18:10 (výsledek 2,69 ‰) a 19:10 (výsledek 2,53 ‰) byl proveden rovněž odběru biologického materiálu za účelem zjištění množství alkoholu v krvi s pozitivním výsledkem. Technická závada jako příčina dopravní nehody nebyla zjištěna ani uplatněna. Předmětné vozidlo [příjmení] [příjmení], [registrační značka], bylo pojištěno pojistnou smlouvou [číslo] o komplexním pojištění vozidla [anonymizováno] u žalobkyně pojistníkem [jméno] [příjmení], jako vlastníkem vozidla, kdy předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně vyplatila Všeobecné zdravotní pojišťovně dne 17. 7. 2020 v důsledku pojistné události [číslo] předmětné pojistné smlouvy částku 9 272 Kč za léčení [jméno] [příjmení] a uplatnila právo na úhradu vyplaceného pojistného vůči žalovanému dne 22. 9. 2020. Žalovaný na svoji obranu neuplatnil námitku, že by žalobkyni byla dlužná částka zaplacena či jinou námitku, kterou by se zprostil úhrady dluhu. Předžalobní upomínka ze dne 21. 12. 2021 byla žalovanému zaslána. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Žalovaný jako řidič vozidla způsobil dopravní nehodu tím, že nepřizpůsobil rychlost jízdy svým schopnostem, vlastnostem automobilu a předpokládanému stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace a dále bez důvodu opustil místo dopravní nehody dne [datum], v důsledku které žalobkyně jako pojistitel předmětného vozidla vynaložila náklady na léčení spolucestující ve výši 9 272 Kč dne 17. 7. 2020 Tyto následně uplatnila vůči žalovanému, plnění však neobdržela. 5. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“). Podle § 2 písm. f) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se pro účely tohoto zákona rozumí, že pojištěným je ten, na jehož povinnost nahradit újmu se pojištění odpovědnosti vztahuje. Podle § 6 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se pojištění odpovědnosti vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě. Podle § 10 odst. 1 písm. b) a c) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích sepsat společný záznam o dopravní nehodě nebo ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 tohoto zákona nebo možnost pojistitele uplatnit toto právo na náhradu pojistného plnění, nebo bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody. Podle § 47 odst. 1, 2 a 3 zákona o silničním provozu, dopravní nehoda je událost v provozu na pozemních komunikacích, například havárie nebo srážka, která se stala nebo byla započata na pozemní komunikaci a při níž dojde k usmrcení nebo zranění osoby nebo ke škodě na majetku v přímé souvislosti s provozem vozidla v pohybu. Řidič, který měl účast na dopravní nehodě, je povinen mimo jiné neprodleně zastavit vozidlo, spolupracovat při zjišťování skutkového stavu. Účastníci dopravní nehody jsou povinni oznámit, v případech stanovených tímto zákonem, nehodu policii; mimo jiné označit místo dopravní nehody, prokázat si na požádání navzájem svou totožnost a sdělit údaje o vozidle, které mělo účast na dopravní nehodě, v případech, kdy nevznikne povinnost oznámit nehodu policii, sepsat společný záznam o dopravní nehodě, který podepíší a neprodleně předají pojistiteli; tento záznam musí obsahovat identifikaci místa a času dopravní nehody, jejích účastníků a vozidel, její příčiny, průběhu a následků. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto. Žalovaný jako řidič vozidla odpovídá dle § 10 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla za pohledávku pojistitelky na náhradu částky, kterou za něho v důsledku způsobené dopravní nehody a uzavřené pojistné smlouvy, uhradila ve výši 9 272 Kč, neboť způsobil dopravní nehodu a dále bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody a tím znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody. Splnění všech předpokladů regresního nároku žalobkyně dle § 10 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla má tedy soud za prokázané. Protože se žalovaný dostal s plněním peněžitého dluhu do prodlení, byla mu zároveň uložena v souladu s ustanovením § 1970 o. z. povinnost zaplatit žalobkyni i požadované úroky z prodlení, jejichž výše odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 934 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 272 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 400 Kč ve výši 1 134 Kč.