4 C 184/2022-51 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobce se svojí žalobou domáhá určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu. Svoji žalobu odůvodnil tím, že žalovaní jsou vlastníky předmětné bytové jednotky [číslo] v budově [adresa] v [obec], kterou pronajali žalobci nájemní smlouvou ze dne 19. 8. 2015. Dne 19. 5. 2022 žalobce obdržel výpověď z nájmu z rodinných důvodů. Výpověď je zdánlivá, neboť nelze dovodit, zda nájemce vypovídá nájemní vztah z důvodu pod bodem a) nebo b) § 2288 odst. 2 o. z. Výpověď neobsahuje poučení o právu nájemce navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, proto je neplatná. 2. Žalovaní uvedli, že uznávají požadavek žaloby, výpovědní důvod je dán, potřebují bydlení pro vnučku. Uznali, že výpověď byla vadná z žalobcem namítaných důvodů. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Výpověď z nájmu bytu ze dne 18. 5. 2022 adresovaná žalobci žalovanými a týkající se předmětného bytu, neobsahuje žádné poučení o možnosti obrany. 5. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Podle § 2286 výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně. Vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná. 6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a žalovaní to ani nesporovali, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.